Pád

Zas tak tragické to není, i když mám teda taky nutkání tomu srazit hodnocení čistě kvůli tomu, že film končí jakoby v půlce, kdy se jakože odhalí "nečekané" tajemství a začne se něco dít. To předtím je ale fajn teen fantasy. Nechybí tomu mírně hororová atmosféra, na takové béčko to má skvěle vybrané lokace, příjemnou obrazovou stránku, krásnou hudbu a řádně vyfešákované osazenstvo (Addison Timlin je tady tradičně... no.. oich). Samozřejmě je to naivní, jednoduché a přehnaně melodramatické, ale kdo má tenhle žánr rád a nevadí mu ten kýč, tak si to asi i užije. Ale jinak je to i v rámci žánru průměrné, dějově nepochopitelně useklé a vzhledem k nevalnému úspěchu se pokračování jen těžko dočkáme. (17.06.2017)

S takovým hodnocením jsem viděla mnohem horší filmy, které jsem ani nedokázala dokoukat. Tady jsem neviděla ani trapné herecké výkony, ani směšné triky a příběh byl celkem fajn...co kecám, prostě romantika až na půdu a tu já ráda. Jediný co mě mrzí je, že to je na pokračování, které samozřejmě nikdo nenatočí, protože to je očividně a všeobecně propadák. No alespoň že totok skončilo celkem dobře. Jinak Jeremy celkem zmužněl od Válečného koně, takže i tak se bylo na co dívat :-) (11.07.2017)

Vzhledem k tomu, že evropská kultura vyrostla  z řecko-židovsko-křesťanských kořenů, máme všichni příslušné mýty víceméně zažité a v kultuře se bez těchto motivů neobejdeme. Téma však nesmí být tak neohrabaně zpracované jako v tomto filmu. V mém nevědomí vyvádí tento substrát občas psí kusy, viz záznam následujícího snu. - - - Sen o Kristově stopě (v noci z 6. na 7. září 2017) - - -     Právě jsem přiletěl na dovolenou do Izraele. Vyjdu z letiště a na ulici zjistím, že na polobotky, v nichž jsem přicestoval, je tam moc horko. Vyndám ze zavazadla letní sandály a začnu se na ulici přezouvat. Z poblíž stojící skupinky ortodoxních židů vystartuje jeden muž a se slovy „Slicha, adoni,“ mě chytí za kotník. Vsune mi pod nohu kus papíru a obkreslí obrys mého chodidla, jako kdyby se mi chystal zhotovit ortopedickou vložku. Muž jednou rukou ukazuje papír ostatním a druhou mě stále drží za nohu, abych se nemohl vzdálit. Neprotestuji, protože předpokládám, že jde o součást nějakého místního folklóru.      Mezi muži se rozproudí vášnivá debata. Bohužel mluví příliš rychle, takže nedokážu zachytit, o čem je řeč. Několikrát zaslechnu slovo „nocri“, tak na ně houknu, že nejsem křesťan, ale nikdo tomu nevěnuje pozornost. Vzpomenu si, že v lidové magii se kdysi čarovalo s tzv. Kristovou délkou. Že by tady existovalo něco obdobného, třeba Kristova stopa? Když vedli Ježíše na Golgotu, mohl někdo z jeho sekty obkreslit obrys stopy budoucího popravence a nákres potom mohl skončit v rabínských archivech. Rád bych upozornil na to, že mám příčně ploché nohy, což Kristus coby dokonalý člověk rozhodně mít nemohl, ale nejsem schopen sesumírovat potřebnou větu v hebrejštině.      Naštěstí zahlédnu Michala. Že by už emigroval do Izraele v obavě z islamizace Evropy, jak o tom onehdy mluvil? Zavolám na něj. Michal mi vysvětlí, že věc se má jinak. Kabalisté prokázali, že v současnosti žije inkarnovaný prorok Eliáš. Má být vtělený do nějakého evropského góje, který přicestuje do Izraele. Vyhledáním Eliáše byl pověřen jeden jasnovidec, což je onen muž, který mě právě drží za nohu. Stopa má určitým způsobem prokázat Eliášovu pravost a diskuse o tom právě probíhá.      Ptám se, co se mnou bude, když budu uznán za inkarnaci Eliáše. „No,“ říká se Michal, „potom tě ožení s jednou ze čtyř pečlivě vybraných izraelských dívek a budeš nám muset zplodit mesiáše.“ Koukám, že opodál skutečně čekají čtyři děvčata. Jedna z nich je tak ošklivá, až se leknu, ale ze tří ostatních by se určitě dalo vybrat.      Disputace se chýlí ke konci. „Vypadá to, že v nejbližší době budeš mít příležitost osvěžit si ivrit,“ směje se Michal. (17.03.2023)

Ty krávo, no to jsem si teda dala. Tohle jsem teda nečekala. Měla jsem radost z nového filmu s Jeremy Irvinem a moc jsem neřešila, co to vlastně je, co to na mě číhá. Zdejší obsah zas tak strašlivě nevypadá, ale plakátek mě měl dostatečně varovat. Netušila jsem, že se vůbec něco takovýho natáčí a že se najdou lidi, kteří se k tomu propůjčí. Ta jedna je za docela zajímavý vizuál (co jsem si za těch 25 minut po které jsem to vydržela stihla všimnout). (12.03.2017)

Jak mi tohle mohlo utéct? Jsem jeden z mála, který viděl všechna Stmívání..a jeden z milionu, který má tu ságu "celkem" rád. Není to prostě takový odpad, jak se z něj dělá. Pád je naproti tomu ale něco neuvěřitelnýho. Tenhle film nemá DOSLOVA!...vůbec nic. Nevím jak je na tom knižní předloha, ale Stmívání proti tomuhle vypadá jako totální masterpiece. Těch 85 minut pocitově trvalo 160. Neuvěřitelně špatné teen fantasy. Vůbec se nedivím, že nikdy nevznikl druhý díl, i když první prakticky nemá konec a je to doslova rozpůlený příběh. (07.02.2024)