Mária, kráľovná škótska

Výprava spolu s kamerou boli výborné, to sa nedá uprieť. K samotnému životopisnému príbehu by síce boli nejaké pripomienky, no hlavný problém bol v spôsobe, akým sa prezentoval divákovi. Taký v dnešnej dobe typický ospalý štýl v pomalom tempe. Chápem, že týmto chcel dať autor filmu umeleckejšiu nálepku, avšak na to tu nebol uspôsobený obsah - priemerné a šedivé dialógy, bežné nerozvinuté myšlienky, žiaden charakteristický umelecký formát tak ako napr. u Lanthimosa.... Proste aj v tomto smere iba lepší priemer. 65/100 (04.03.2019)

podle traileru měla Mary Queen Of Scots potenciál být jednou z největších událostí na poli kostýmních historických dramat posledních let.Bohužel realita je tomu na hony vzdálená.Kostýmy a výprava tu jsou sice super a obě hlavní představitelky (Margot Robbie nedostatečně využitá) se snaží seč jim paruky stačí,ale to je bohužel všechno.Je dost možné,že nůžky střihačovi tu řádily víc než je obvyklé,ale nějak se nemůžu zbavit dojmu,že nuda by nebyla zahnána ani kdyby tomu tak nebylo.Po vlažném začátku jsem doufal,že se vše správně rozjede,ale když se tak nestalo ani po hodině,doufat jsem přestal a po zbytek filmu jsem jen co 5 minut koukal na hodinky...40% (09.03.2019)

Není mi úplně jasné, komu mělo být nejnovější historické setkání s královnami určené. Životy Marie Stuartovny a Alžběty I. inspirovaly už za jejich života nejrůznější dramatizace, fikce a jejich role v historii ostrovních království samozřejmě vzrušuje dodnes. S nástupem filmu se přidala další možnost, jak se znovu zabývat jednotlivými událostmi z jejich osudů. V našich končinách je dodnes velmi vlivné zpracování Schillera, Donizettiho nebo Zweiga. Před válkou Stuartovnu hrála Magda Sonja, Katherine Hepburn, za války Zarah Leander a po válce se dlouhý seznam ještě více rozšířil. Petr Weigl například jako Stuartovnu obsadil Magdu Vášáryovou a jako Alžbětu I. Kamilu Magálovou. Nicméně volba konkrétní předlohy nového filmu Josie Rourke je minimálně zvláštní, protože když se podíváme na Johna Guye a jeho Marii Stuartovnu: Vášnivé srdce hrdé královny, v originále My Heart Is My Own (2004), zjistíme, že jde ambiciózní historický román. A přesto na jeho základu vznikl ambiciózní film přinášející klasické drama současnému publiku. Natolik současné, že žádná menšina žijící v moderním západním světě není ignorována a i na ploše pouhých dvou hodin je prostor pro rehabilitaci různých ras a celé LGBT+ spektrum. Nakolik je to na úkor historické látky, to se snažíme pojmenovat už dnes, ale skutečné zhodnocení provede až další generace. Osobně považuju tyto změny za velmi rušivé, protože mnoho kapitol z reálných životopisů muselo být seškrtáno, aby mohla být prezentována ženská otázka, tolerance Stuartovny k homosexuálnímu úletu druhého manžela atd. V seriálu by na něco takového snad místo bylo, tady se pořád pohybuje jen ploše jediného filmu. Já sama si mnohem lépe vystačím s citovanými staršími filmy, které jsou realizovány maximálně v duchu klasických svárů mezi národy. I ta zpívající Stuartovna v podání Zarah Leander podává mnohem realističtější obraz bojů o korunu. (08.05.2021)

To už historický film môže natočiť aj imbecil s Nokiou s prídavným foťákom, čo o hodiny dejepisu ani nezavadil. Potom sa divíme, že sú ľudia sprostí, keď im do popredia dávame filmy s historickou arealitou, úplnými nezmyslami. V prvom rade sa vo filme stretnú dve postavy, ktoré sa samozrejme nikdy nestretli, poslali si len pár listov, ale ich rozhovor je vrcholom filmu. Hudba až nápadne pripomína zvučku Ligy majstrov. No a aby sme zas boli politicky trápne korektní, tak šľachtici sú černosi normálne z Mozambiku, slúžka nejaká Číňanka čo asi preplávala do Škótska cez Severný ľadový oceán, potom sa tam mihol nejaký teplý Maor hoci o Polynézii vtedy ani nechyrovali. Tomu sa ja teda nikdy nedokážem prispôsobiť, hoci môj sused to už dokázal a úprimne mu závidím. Postúpil až tak ďaleko, že minule sa desať minút striedavo pozeral raz na černocha, raz na belocha, a nedokázal ich od seba rozoznať. (22.03.2019)

Nechápu, proč historický film z dějin UK, někdo používá na umělé plnění kvót natočených filmů, které se dostatečně věnují tématům inclusion a diversity. Totálně mě kvůli tomu ten film vůbec nebaví - černošská nobilita v 16. století, zženštilost a převlékání mužů do dámských šatů, královna, která klevetí se svými služkami, jako by to byly náctileté teenagerky ze stejné vrstvy, homosexualita... když už pominu, jestli jsou nebo nejsou historicky přesné, tak to, že film těmto věcem věnuje tolik vysílacího času, mě vyloženě ruší, protože jsou to pro děj naprosto nepodstatné informace, nijak se s nimi dál nepracuje, jsou tam vyloženě našroubované jen proto, aby tam byly. Ani jsem to nedokoukala, je to fakt naprostý blábol. (09.03.2019)