Réžia:
Richard AttenboroughScenár:
John BrileyHrajú:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (viac)Obsahy(1)
Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (340)
Asi všechna pražská divadla se sešla v dabingovém studiu ČST! Výkvět předrevolučních hlasů v historickém eposu, který sice nenudí, strhující diváckou podívanou ale nenabídne. Prostě trochu otrockého popisu o všem co se týká Gándího a Indie. Mraky herců si žádaly své hlasy, což tehdy uměli vyřešit (srovnejte si na dabingforu počet herců prvního a druhého dabingu! Zkrátka, krásné záběry, prima hudba, pro laika solidní přednáška na téma nezávislost Indie, ale ty tři hodiny vás to stát bude! ()
Nezáživný životopis ve strhujícím podání. U mě nevyhrávají ani tak myšlenky a poselství tohoto "osvíceného" politika a filosofa, ale skrz na skrz prošpikovaná přesná režie s citem pro velkolepost a rozmáchlost. S příběhem už to tak epické není, jen omílá stále dookola známá životopisná fakta, jakoby chodí mezi stránkami autobiografické knihy, kterou čtete jen kvůli tomu, aby jste uměli na zkoušku. Žádná inspirace, či snad snaha o protipólní pohledy, jen vznešený humanismus, který je zde prokazován už dávno známými okatými způsoby. Zdá se mi, že Attenborough umí mistrovsky zachycovat, ale o to hůře sdělovat. Jeho film je precizní, ale přesto prázdný a suchý jako podrobné školní výpisky. Ale co si mě naprosto získalo a přebilo i občasnou scénáristickou nudu, byl naprosto famózní výkön Bena Kingsleyho, jež se řadí mezi ty nejlepší, jež jsem měl šanci doposud shlédnout. Právě díky němu nakonec zaokrouhluji nahoru, i když se ve mě bijí dvě strany, jedna uchvácena režií a druhá podnícena scénaristickou suchostí. Přesto 7/10 ()
Monumentální pomník. Gándhí jako osoba vytržená z prostředí a postavená na peidestal. Jakožto proponent idey nenásilí inspirující, ale jako osoba usilující o ta nejlepší řešení již méně. Řadu problematických aspektů filmu a osoby samotného Mahátmá napsal ve svém komentáři uživatel Maq. Byť si myslím, že je přehnaně přísný k filmu i jeho tématické postavě, doporučuji jej k přečtení. Sám doplním jen pár drobností... Gándhí usiluje o nezávilost Indie na Británii, ale zároveň by chtěl, aby se muslimové zřekli nezávislosti na Indii. Pokud mají být muslimové a hinduisté schopni žít v jednom státě, proč by v takovém státě nemohli žít britové? Není vítězství nenásilí možná dáno tím, proti komu ho bylo použito? Gándhí hovoří o boji s Hitlerem a důvěře, že i proti němu by to zabralo, byť za cenu velké bolesti. Židé Hitlerovi moc nevzdorovali, ale nepomohlo jim to vůbec... +++++ Ani se tu příliš neventiluje možnost, že Británie se vzdala svého panství prostě proto, že si její politici uvědomili, že je nadále absolutně neudržitelné. Osoba Gándhího jim nakonec mohla přijít vhod, neboť na ně mohl vrhnout alespoň stín svého humanismu. Portugalci se Goy, Damanu a Diú vzdát nechtěli a tak jim byly v roce 1961 prostě a jednoduše odebrány. +++++ Attenboroughův film se nesnaží nám Gándhího představit a dát nám jej pochopit, prostě jen vytahuje některé linky a přimalovává mu svatozář. V rámci tohoto cíle si vede dobře... ale já jsem slepou oslavu vidět nechtěl. ()
Životopisné filmy mají vždycky to úskalí, že buď budou komplexní (a potom trochu nudné) a nebo zhutněné, zjednodušené a akčnější (a potom obvykle totálně nepřesné). Gándhí je blíž té první poloze, ALE tím svým pozvolným stylem hodně sedí do toho, jaká Indie je a jaký Gándhí (asi) byl. Výborná hudba, výpravné davové scény, skvělý Ben Kingsley a taky historická věrnost, zvlášť u momentů, které formovaly indické dějiny, jako je masakr v Amritsaru 1919, kde Britové postříleli kolem tisícovky neozbrojených lidí na shromáždění... včetně takového detailu, jako je doslovně přesná pozdější výpověď plk. Dyera před komisí, kde vcelku bez okolků říká, že kdyby se nebývalo auto s kulometem zaseklo u vjezdu, dal by z něj střílet taky. ()
Velkolepé a chvílemi neuvěřitelně působivé drama, které však trpí jako skoro každý biografický snímek přílišnou zdlouhavostí a potřebou vše do detailu vysvětlovat. Pokud si však ke sledování připravíte pohodlnou pohovku určitě si tuto výpravnou podívanou vychutnáte a to hlavně díky dokonalému výkonu Bena Kingsleyho a úžasné kameře. ()
Galéria (90)
Zaujímavosti (25)
- Gándhího (Ben Kingsley) pohřeb se natáčel 31. ledna 1981, v den 33. výročí Gándhího úmrtí. (Kulmon)
- Richard Attenborough sa projektom začal zaoberať už v roku 1962. Jeho hlavnou inšpiráciou bol Gándhiho výrok: „Oddávna mi pripadalo divné, ako môže ľudí povznášať poníženie ich blízkych.“ (Scevola)
- Scénu z pohřebního průvodu točilo 11 kamer. Pořídilo se celkem 6 096 metrů záběrů, což je více než výsledná stopáž filmu. Sestříhaná pohřební scéna nakonec trvala 125 vteřin. (oje)
Reklama