Osmý smysl

--- PRVNÍ SÉRIE --- Sense8 má tu nevýhodu, že se do něj zpočátku trošičku hůře proniká a chvíli trvá, než divák docení jeho kvality. Osm různých postav z různých koutů světa řeší své problémy a zdánlivě se nic moc neděje. Sourozenci Wachowští ale (po zhlédnutí celé série) jasně dokazují, že umí a zjevně jim tentokrát nikdo výrazněji do řemesla nekecal. S jistotou můžu říct, že seriál s takovou výpravou a vypiplanou vizuální stránkou jsem v televizi ještě neviděl. Osm různých postav, osm různých koutů světa a nic se netočí před zeleným pozadím či v kulisách hollywoodského studia, nýbrž přímo na místě a to ještě naprosto božskou kamerou. Divák se tak podívá nejen do Chicaga, Berlína nebo Londýna, ale například i do Bombaje, Nairobi či na překrásný Island. Audiovizuál je jednoduše na úrovni tříáčkového filmu. Po dějové stránce se sice nejedná o nic přelomového (variace na Heroes omezená na telepatii), ale forma, jakou je látka podávána rozhodně originální je a řeknu to ještě jednou, na televizní poměry nevídaně. Wachowští pracují s všemožnými emocemi a dočkal jsem se jak čistě uměleckého zážitku, tak akčního bijáku, napínavého dramatu a místy jsem měl dokonce pocit, že Sense8 je oslavou života a lidskosti bez ohledu na rasu, věk, pohlaví a náboženství (na což i dost naráží samotný opening). I otevřené sexuální scény a LGBT prvky jsou v seriálu zobrazeny tak přirozeně, že se nad nimi člověk ani nepozastaví, jsou součástí děje a nepůsobí prvoplánově - a tak to má přesně být. Za druhou sérii se budu modlit. Hodnocení série: 5/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Vesměs to samé. Stejně pomalé tempo, některé epizody dokonce spíš připomínají hudební videoklip a tentokrát jsem si všímal samoúčelnější LGBT propagandy a takového toho, jak by řekl "slušný čech," sluníčkovského nádechu. Ale ono to zas tak moc nevadí. Pořád je to krásně přirozené, komplexní, vizuálně velmi bohaté a parádně zahrané. A když už se to tradičně rozjede, je konec a díky bohu, že snad vznikne alespoň závěrečný film, který příběh nějakým způsobem zakončí. Ten cliffhanger v závěru by totiž byl jinak vskutku na pěst. Tentokrát to není úplně jistých 5, to tempo je někdy až trošičku otravné, ale pořád to 5 stačí, protože se stále jedná na seriálovém poli o velice výjimečný počin. Těším se na finále a rozhodně chci vidět ještě alespoň jeden "clusterfuck." Doslova. :) Hodnocení série: 5/5 (03.08.2015)

"Cítim to čo cítiš ty. Taký je život...strach, zlosť, túžba...láska. Prestať cítiť emócie, chcieť ich prestať cítiť ...znamená pocítiť... smrť."...začalo to celé úplnou náhodou, keď som sa o údajnej genialite tohto seriálu dočítala v inej diskusii k inému geniálnemu seriálu (Hannibal - pre tých ktorých by to snáď zaujímalo...) Tak som to teda vyskúšala a som viac ako rada! Nevedela som do čoho idem a hneď na začiatku ma potešila účasť viacerých mojich obľúbených hercov, ktorých však málokde vídať ...Brian J. Smith, Freema Agyeman, Max Riemelt...no ale napokon som sa zamilovala kompletne do celého osadenstva. A nielen do osadenstva ale aj do príbehu samotného. Musím povedať, že vysoké hodnotenie tohto seriálu ma veľmi teší ale zároveň aj mierne prekvapuje...multikulturalizmus dnes nie je práve obľúbenou témou, nehoriac o takzvanej "homosexuálnej agitke", ktorá sa dnes údajne všade pretláča a pre mnohých tu môže byť jasne definovateľná. Aby ste ma chápali ja s týmito témami nemám najmenší problém, práve naopak...len viem aké reakcie zvyknú vyvolávať a preto to spomínam. Radšej ale prestanem drístať a len jednoducho skonštatujem, že toto je pre mňa jednoducho skvelý seriál a práve som sa rozhodla, že putuje aj k mojim obľúbeným!! (01.07.2015)

Seriál o emocích natočený opravdu velmi emotivně. Člověk musí zkousnout prvních pár dílů, kdy mu není ani pořádně vysvětleno, co se děje, a má akorát guláš ve sledování 8mi různých charakterů. Poté se začne hlavní dějová linka objevovat, ke konci i solidně rozjíždět, ale v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem vlastně spokojený se sledováním vedlejších příběhů postav. Ty jsou velmi různorodé (transsexuální lesba?, africký řidič autobusu, islandská djka,...) a pár z nich jsem si opravdu oblíbil. Also vizuální orgie. (29.12.2015)

1. SEZÓNA: Cítím v tom, jak skvěle asi premisa vypadá na papíře (páč Straczynski), televizní zpracování silného scénáře ale pekelně nudí. Pilotní epizoda namlsá šmrncovní mystery zápletkou a Wachowští na to stále mají, dalších osm částí se ale seriál točí v bludném kruhu. Katarze v ryze akčním heistovském finále žádná. Dlouho jsem neměl tak zmatečný pocit, že je každá další odkrytá hodina nämlich o tom samém. Charaktery zde absolutně neřeší, jak je možné, že "blázní", a jen se dokola sami sobě zjevují v empaticky vypjatých či stresových situacích, čímž se příběh v otázce sci-fi narace odmítá jakkoli posouvat kupředu. Takže tu na jednu stranu máme skvěle napsané a sympatické postavy, na té druhé ale opovážlivou dějovou stagnaci. Sense8 je chvályhodným televizním projektem plným gigantických scén hodných velkého plátna a často i dokáže pocitově rozložit - mrazení tu je hodně. Proč se však z principu zajímat o přirozeně líbivé postavy, které sice mají co hrát, jenže jim natahovany scénář zároveň svazuje ruce? Desetihodinové čekání na zázrak, který se nakonec nekoná. Tohle měl být dlouhý celovečerák, Atlas mraků miluju. (08.06.2015)

Ústřední téma je zajímavé a nosné, formálně (obrazově a hudebně především) úchvatné, herci sympatičtí... Bohužel je v těch dvanácti hodinách spousta vaty a laciného melodramatu (otázka vkusu, samozřejmě) a příliš mi to připomínalo kvazimystické eposy typu Lost a Heroes, aniž by to přišlo s něčím radikálně novým. Jako slušná zábava na dvě dlouhá víkendová odpoledne to poslouží, pokud ale nemáte času na zbyt, mohli byste si v dnešním seriálovém menu vybrat mnohem líp. 60% (29.06.2015)