Osmý smysl

"Cítim to čo cítiš ty. Taký je život...strach, zlosť, túžba...láska. Prestať cítiť emócie, chcieť ich prestať cítiť ...znamená pocítiť... smrť."...začalo to celé úplnou náhodou, keď som sa o údajnej genialite tohto seriálu dočítala v inej diskusii k inému geniálnemu seriálu (Hannibal - pre tých ktorých by to snáď zaujímalo...) Tak som to teda vyskúšala a som viac ako rada! Nevedela som do čoho idem a hneď na začiatku ma potešila účasť viacerých mojich obľúbených hercov, ktorých však málokde vídať ...Brian J. Smith, Freema Agyeman, Max Riemelt...no ale napokon som sa zamilovala kompletne do celého osadenstva. A nielen do osadenstva ale aj do príbehu samotného. Musím povedať, že vysoké hodnotenie tohto seriálu ma veľmi teší ale zároveň aj mierne prekvapuje...multikulturalizmus dnes nie je práve obľúbenou témou, nehoriac o takzvanej "homosexuálnej agitke", ktorá sa dnes údajne všade pretláča a pre mnohých tu môže byť jasne definovateľná. Aby ste ma chápali ja s týmito témami nemám najmenší problém, práve naopak...len viem aké reakcie zvyknú vyvolávať a preto to spomínam. Radšej ale prestanem drístať a len jednoducho skonštatujem, že toto je pre mňa jednoducho skvelý seriál a práve som sa rozhodla, že putuje aj k mojim obľúbeným!! (01.07.2015)

„BĚHEM ŽIVOTA ZAŽIJEME SPOUSTU ZROZENÍ A ÚMRTÍ, ALE POUZE HRSTKA VÍ, JAKÉ JE TO SE ZNOVUZRODIT A ZAČÍT VNÍMAT…“ /// Všude samý vidění. Není to jen výsledek zobání prášků? (Wachowských!) Ještě že se týhle seance neúčastní víc lidí. Ale vono stejně, než properou těch vosum, mám vousatý dcery. Přesto furt držím, páč to přece nemůže bejt bezduchá fantasmagorie!? Až se začnou propojovat… nebo ne? 8míst, 8postav, 8životů, hafo bukvic, takže vlhkej sen pana Lany W. Doufám, že finále nebude v sauně, kde si to všichni rozdaj… (Teda holky s holkama a kluci s klukama. Láska je láska, ale jsem v tohle trochu staromódní, takže vo žádný mečování nejevím zájem.) Ještě že tady je ta Korejka. Díky ní nechcípám nudou. Každej díl čekám, že se to rozjede. Místo toho kecy, jak si ho vzal do huby. Na jeden normální okamžik připadá 100 minut okamžiků nenormálních. Do konce chybí jeden díl a voni konečně začnou cejtit (pořádně). Celý to pak končí jako týmovka. Dlouhá a nezáživná cesta za pochopením sebe a dalších sedmi „JÁ“. Inu což. Aspoň jsem voprášil korejštinu, španělštinu, portugalštinu… (možná, kdyby to byl 90ti minutovej film…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat lidskej genom. 2.) Sháním někoho, kdo by mě dokázal neustále tahat z průserů. 3.) Kvůli velkýmu nádobíčku jsem ochotná zrušit svatbu. 4.) Thx za titule „edna.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)

1. série - 80% - Dlouho mě odrazoval pocit, že jde v prvním i druhém plánu o mírumilovné poselství a že se ničeho dějově světoborného nedočkám. Ale s postupujícím časem a s čím dál důkladnější choreografií akčních či milostných scén se intenzita zvýšila natolik, že svým nejoblíbenějším charakterům (Riley, Wolfgang) držím pěsti až křečovitě. A ono poselství si mě v nabitém finále získalo v plné míře a snad ještě víc. Pro škarohlídy nesledovatelné, pro otevřenější jedince ale klidně potenciální číslo 1. Happy F*cking New Year - 100% - Vrchol. Společně s finále první sezóny definitivní důkaz, že za Sense8 se skrývá nápad vpravdě geniální. Je jedno, jestli se prohlubuje příběhová mytologie plná téměř nadpozemských pravd, nebo můžu obdivovat střihově čím dál náročnější akci či intenzivní clusterfuck. Tenhle novoroční dárek byl pokladem pro fanoušky a jeho jedinou vadou tak bylo to, že jeho maximální úroveň už seriál nepřekonal. 2. série - 90% - Kvalitativně vyrovnanější, výpravou i počtem postav rozmáchlejší a i díky tomu, že můžu být od samého začátku na stejné vlně jako cluster, tak i o krok lepší. Logicky ne každá linka může svou intenzitou a vážností soupeřit s bojem proti hlavnímu nepříteli nebo s Wolfgangovými akčními výstupy, ale zprvu poněkud nevyužití jako Sun nebo Lito se tentokrát derou na čelo oblíbenosti. Velká škoda onoho zaříznutí od samotné netflixácké stáje. Jakkoli závěrečný film mohl odpovědět (a také odpověděl) na všechny důležité otázky, ten rozmach mířený na řádku sezon dopředu je patrný. Amor Vincit Omnia - 80% - I vzhledem k vražedné délce trochu nevyrovnané, ale vzhledem ke konečným dojmům vše odpuštěno. Polovina linek a zvratů je čistým fan servicem, ta druhá zase menší tvůrčí onanií a zkouškou diváka z toho, co všechno ještě dokáže v jediné "epizodě" snést natěsnané na sobě. Vzhledem k tomu, jak potřebně mírumilovný ale celý Sense8 je, akceptuji i to, co by mi v jiném počinu mohlo vadit. Takhle bezelstně láskyplný seriál je totiž potřeba a v každé době také potřeba bude. Láska je všechno. Smiřte se s tím. (17.07.2019)

Fantastická odpověď na alt-right Trumpovskou realitu plnou negativismu, nenávisti a zmrdství, fantastická oslava lásky a otevřenosti bez ohledu na pohlaví, pleť, rasu, a živočišný druh... která pořád je akčním sci-fi o tajné válce mezi psychiky a lidmi kteří z nich chtějí udělat dálkově ovládané zombies. Protože to, že jde hlavně o osobní queer zpověď Leny Wachowski neznamená, že tu nejsou souboje na mačety i na bazuky, a že to nemá prakticky tu nejdokonalejší kameru jakou jde v libovolném televizním projektu najít. (celá recenze tady - http://www.sci-film.4fan.cz/?p=616 ) Jsem rád že se seriál povedlo i přes nepřízeň producentů dotáhnout do uzavřeného konce díky dodatečně dotočené finální epizodě, byť je na ní vidět že vznikala opravdu narychlo, bez pořádného opečovávání, a bohužel už i bez Andyho/Lilly Wachowski, který tu akci zvládá přecejen lépe. 9/10 (09.11.2015)

Očekávání byla v případě nového projektu Wachowských takřka na stejné úrovni, jako obavy. I když totiž žádnému jejich projektu nelze upřít neotřelé pojetí, co do koukatelnosti jejich reputaci většina výsledných filmů nijak nelichotí. A nejen samotný námět, ale i trailery k Sense8 naznačovaly, že ve své seriálové premiéře můžou dopadnout jakkoliv. Hned první díly pak vzbuzují opatrné nadšení. Téma a hlavně jeho citlivé pojetí hrající si s hranicemi možnosti filmového vyobrazení niterních pochodů je fascinující, jenže se těžko dá ubránit dojmu, že prostor dvanácti dílů je až příliš, když už úvod zavání natahováním. Často působivým natahováním, ale nic to nemění na tom, že samotný děj se neskutečným způsobem vleče. Opatrné oslavy tohoto pokusu o seriálovou revoluci pak pokračují až do samotného finále. Obrovský prostor věnovaný postavám umožňuje se s nimi nevídaným způsobem sžít, a audiovizuální spektákl prostupuje každou epizodou, jenže autoři si nejednou příliš podkopávají nohy nemotornými pokusy o odlehčení (mezi kterými kraluje král mezi klišé - imaginární polibek - který navíc nabourává i logiku celé centrální myšlenky), bídnou dramaturgií, na které je dějová vyprahlost většiny seriálu až příliš patrná, a především pro ně bohužel typicky přehnanou politickou angažovaností, kvůli níž Sense8 působí víc jako agitka, nikoliv jako svébytné umělecké dílo, které mělo potenciál posunout seriálovou produkci o krok dál. (21.06.2015)