Moje leto v Provence

Francúzska produkcia opäť nesklamala a priniesla tento veľmi príjemný filmík z provensálskeho vidieku, kde sa odohráva stretnutie dvoch generácií rodiny, ktorej vzťahy na bode mrazu utrpeli dlhou 17-ročnou vzájomnou ignoráciou. Celý príbeh by sa dal rozdeliť do viacerých fáz, ktoré nemali až tak rovnomernú kvalitu. Avšak ľahký francúzsky dôvtip tu bol prítomný počas celého trvania filmu, no a niektoré hlášky naozaj stáli za to. Mňa osobne najviac bavil začiatok, keď si typicky mestské decká zvykali na vidiek. Ale aj ďalší priebeh filmu pôsobil nadpriemerne a ako celok sa mi to veľmi pozdávalo, aj keď to bol taký ten klasický rodinný film s množstvom morálnych posolsiev a vzájomnej pomoci. No každopádne, veľmi príjemná atmosféra! (06.03.2017)

Atmosféra filmu mě dokonale vtáhla do děje a já si vlastně uvědomil že žít v hlavním městě - v Praze není žádná výhra. Scenérie a barvy Provence jsou neskutečné. Herci zahráli skvěle, do jednoho, nebylo to jenom o Jeanovi a to je jedině dobře. Vše dávalo smysl, každá scéna - žádný kýč. Až jsem si uvědomil a trošku vyděsil, jak vás může jeden film trošku ovlivnit a "co tu Jamale ještě děláš, vyjeď do přírody a nečum na tu TV". Hodně dobré byly scény, kde ztlumili zvuk a nechali jen hudbu, aneb někdy stačí pouze obraz beze slov. Typově hodně podobný film je Dobrý ročník, který je dějově o trošku něčem jiném, ale prakticky je to také film o tom, že si máme život užívat každý den, než jenom spěchat do práce. U mě má mistral 90%. (29.10.2016)

Teenageři s moderním způsobem života musí strávt celé letní prázdniny s morousovitým starým dědou žijícím postaru. Děda zpočátku akorát chlastá, zatímco vnuci tráví většinu času hledáním signálu. Ale nakonec se všichni začnou mít rádi a zažijou to nejlepší léto v jejich životě. Moc originálně to nezní a moc originální to taky není. Jedná se o takový typický současný rodinný o letním výletě přeplněný různými otřepanými situacemi, kdy si člověk pořád říka ,,tohle už jsem někde viděl.´´ Na druhou stranu já zrovna nejsem až tak náročný divák.:D Přišlo mi  to (až na pár vyloženě kýčovitých momentů) jako relativně pohodová oddychovka. Nejsem až  Je tam sice málo hezkých zvířátek,  ale neurazí, nenadchne a hned jak začnou titulky se vymaže z paměti, aniž by za sebou zanechala nějaké nežádoucí účinky. Jen jdu hledat signál, no a co? Ale asi bych se měl radši pustit z francouzských filmů tohoto století, konečně pustit tu Amélii. Kouká na mě z krabice s DVD. (24.01.2020)

Je to taky pohodovy rodinny film z vidieka. Hlavnym plusom je Jean Reno v ulohe vecneho frfloša. Konecne si mohol zahrat nejaky iny typ ulohy a do sytosti si to uzil. Dalsou sympatickou postavou je jeho manzelka a potom tu je este roztomily nemy vnuk. Bohuzial velky priestor tu maju este 2 postavy vnučat, ktore mi neboli ani trochu sympaticke a ich epizodky ma prilis nebavili. Rovnako mi v tomto type filmu z vidieka chybal väcsi pocet vedlajsich zabavnych figuriek. Miestami sa mi zdalo, ze je vo filme nejak prazdno. Takze vdaka niektorych otravnym postavam a obcasnym hluchym miestam je vysledkom len mierne nadpriemerna jednohubka, ale pre fanusikov Jeana Rena to je povinost, pokial ho chcu konecne vidiet v nejakej inej polohe. 6/10. (28.06.2015)

„DĚDA NA NÁS BUDE ČEKAT“… /// Roselyne Bosch stojí za válečným dramatem ODSUN (2010) a taky napsal scénář k 1492: DOBYTÍ RÁJE (1992). Do hlavní role si od začátku přál Jeana Reno. To se podařilo a jeho nevrlej dědeček Paul, je nejen ozdobou francouzskýho venkova, ale (hlavně) tahounem filmu. Kromě něj se snažej nalákat na prosluněnej příběh z pohodovýho prostředí, plnýho milejch lidí. Okamžitě si vybavuju DOBRÝ ROČNÍK (2006). Jen tady nejde o sklenky, který nejsou nikdy prázdný, ale o generační střet mezi prarodiči a vnoučaty. A blahodárnou tekutinou tu je samozřejmě i víno, ale kulisu dělá olivovej sad. Provence je stvořená pro kýčovitý záběry. Nechyběj záběry sluneční modrý oblohy, přírody, západu slunce… Jde o takovej milej, malej příběh, ve kterým předvídatelnej scénář spojuje dvě generace a kterýmu chybí víc melancholie, která by tý venkovský atmosféře dodala trochu originality. Občas pokulhává i tempo. Chce toho říct hodně, ale nechce se pouštět do větších dramatickejch akcí. Takže děti a babičky s hipisáckejma kořenama, jestli nevíte, že dědové potřebujou vnoučata… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám místo, na kterým se musí míň pracovat a víc se smát. 2.) Nevím, jestli je lepším dědou Mráz nebo Jean Reno. 3.) Thx za titule „marekbecica“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.07.2015)