Vampire Hunter D

Že jsou tu nadhodnocovány asijské snímky, toho jsem si všiml již dávno. Nepřekvapí mě ani nadsazené hodnocení u animáků. Ale účinek těchto sil při jejich spojení, ten mne opravdu nemile zaskočil. Horších 103 minut jsem u "červeného hororu" ještě nikdy nezažil. Dvě hvězdy, a to pouze tehdy, když zcela netradičně potlačím svoje ryze subjektivní mínění o daném filmu. (03.06.2009)

Scénář: Yoshiaki Kawajiri .. Vizuální orgie. Krásná kombinace futuristických a typicky upírských prvků. Pro oko tak krásné, že tenhle vjem přebil i celkem slabý scénář, který je zvláště pro mě, tématem a originalitou poutavý opravdu minimálně. Naštěstí je tajemný lovec D skutečně cool, atmosféra je velmi chytlavá a konec zahřeje u srdce. (12.04.2006)

„You're not so bad after all. You just dress bad.“ Lidská, vizuální formou nesmírně působivá kombinace postapokalyptické fantasy, hororu, červené knihovny a motivů spaghetti westernu. Aura nejednoznačnosti a tajemna kolem hlavního upírobijce totiž připomíná tu Blondieho z Dolarové trilogie (Dunpeal je však spíše Darkie), přičemž symbiotická tvář na jeho levé dlani si co do užvaněnosti nezadá s Tuco Ramirezem. K absolutní spokojenosti mi ještě scházelo trochu více zatlačit na gotickou pilu temnoty a ubrat s psychedelických blouznění a ryze japonských epileptických blikanců, ale to by pak vlastně to samé natočil po pár láhvích saké i Sergio Leone.. (15.02.2012)

Nebývale přesný Stokerovský úvod hudebně odkazující na Coppolova (resp. Kilarova) Draculu mě velmi příjemně naladil a posílil moje nemalá očekávání. Následovala sice velmi neevropská story, ale kombinace (hodně) postapokalyptického světa s westernovými motivy a i dalšími svébytnými prvky mě - trochu kupodivu - držely stejně jako "naše" klasika. Japonci ale zkrátka umí jak nápaditou grafiku, tak propracované charaktery, a koktejl namíchaný ze všech viditelných, slyšitelných a cítitelných ingrediencí chutná velmi výrazně a velmi dobře. V "D" funguje úplně všechno, snad kromě až příliš červenoknihovnového příběhu...no a tahle výtvarná stylizace postav mě taky nikdy úplně nebrala, ale za seznámení s Barbaroy a Marcusovic rodinkou jsem ochoten přijmout leccos. 80% bude rozhodně férové hodnocení. (30.06.2011)

Opět tak trochu jiný japonský pohled, tentokrát na upírsko-romantické téma. Samotný svět našeho osamělého lovce odměn se pohybuje na pomezí gotického hororu a westernu a tak trochu paradoxních vymožeností budoucnosti. Nejpůsobivější je nespoutaná fantazie tvůrců, kdy skutečně platí, že v příští vteřině se může stát cokoliv. Vizuální exalstovanost byla sice občas matoucí, přesto je tahle komiksová hororová pohádka potěšením pro oči i mozek. (07.02.2010)