Kráska a zviera

Tak toto je rozpravka, na ktoru som sa velmi tesil, lebo si pamätam, ako som sa v detstve bal pri Ceskoslovenskej verzii PANNA A NETVOR (1978) a viem si predstavit, ze pri tejto rozpravke by som sa bal bud rovnako, alebo este viac, pretoze "Zviera" v podani Jeana Maraisa bolo zamaskovane na 40-te roky velmi kvalitne a hrozivo, teda moze sa vyrovnat roznym vlkodlakom a podobnym. Avsak v tejto rozpravke mi vadilo par drobnosti na konci filmu a to nepotrestanie intriganskych sestier a ziadny zaber na ocakavane stretnutie s otcom. Proste koniec a hotovo. Vidim, ze Jean Marais asi rad hrava dvojulohy a v maskach, pretoze si podobnu rolu zahral aj vo FANTOMASOVI (1964)... 13.01.2009 ____ Josette Day - (Belle "Kráska") +++ Jean Marais - ("Zvire" / Princ) +++ Mila Parély - (Félicie) +++ Nane Germon - (Adélaide) +++ Hudba: Georges Auric +++ (13.01.2009)

Krásné zpracování téhle klasické pohádky, které v sobě mísí nádhernou naivitu tohoto příběhu, ale stejně tak i určitou krutost, kterou si s sebou člověk nese. Co je ale krásnější, to jsou Cocteauovy obrazy, hlavně scény v zámku, které jsou místy úchvatně imaginativní, a padá z nich brada. I když příběh znáte, třeba v českém provedení, i tahle stará verze vás nadchne. (01.10.2014)

Moc ráda jsem si nazula pohádkové střevíčky a nechala se unést.. Nebylo to vůbec složité, tohle zpracování klasického příběhu o Krásce a zvířeti měl v rukách Jean Cocteau a Jean Marais.. Kdo se nebojí popustit uzdu fantazii, bude se královsky bavit, zachrání svého otce, nechá se učesat neviditelnýma rukama, posloužit nepřítomným služebnictvem, odhalí ve zvířeti dobré srdce a časem najde i lásku.. Pak už zbývá opravdu jen vzlétnout.. Nádherné filmové pohlazení.. (05.08.2021)

Atmosferická rozprávka, s krasne spracovanými interiérmi a exteriérmi čarovného zámku. Smutná obluda putuje po prázdnych chodbách a ubára sa v žiali nad svojou ohavnosou. Každý jej krok sledujú nenápadní, mlčanlivý obyvatelia zámku. Tempo je možno miestami až príliš pomalé, no čaro sa tu skrýva obrovské. (8/10) (19.04.2010)

Černobílé francouzské zpracování této klasické pohádky na mě zapůsobilo v neotřelých romantických scénách přímo magicky. Ze stále většího sbližování krásky a zvířete dýchal na mě velký kus něhy a samotný závěr pak dojal přesně tak, jak bych si to u pohádky přál. Pozdější Herzovo zpracování považuji sice za kapánek zajímavější a nápaditější, i pokud jde o pojetí postavy zvířete, ale i Jean Cocteau uměl vyvolat pár působivých hororových záblesků. Prostředí zámku zde taky skrývá mnoho pěkných prvků, ať už jsou to oživlé ruky se svícnem na zdi nebo střílející soška Amora v zakázané komnatě. [80%] (03.07.2021)