Scenár:
Jean CocteauKamera:
Henri AlekanHudba:
Georges AuricHrajú:
Jean Marais, Josette Day, Mila Parély, Michel Auclair, Marcel André, Jean Cocteau, Christian Marquand, Nane Germon, Raoul MarcoObsahy(2)
Téměř zkrachovalý obchodník žije na venkově se svým synem Ludovicem a třemi dcerami. Dvě z nich, Félicie a Adelaide, jsou opravdové fúrie: sobecké, domýšlivé a zlé. Zneužívají svou sestru Belle jako služebnici. Jednoho dne, cestou domů z obchodů, se kupec ztratí v lese a objeví tajemný zámek, jehož pán je napůl člověk a napůl zvíře, ovládající magické síly... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (75)
Velmi působivá adaptace známé pohádky v režii ( napsal i scénář) umělce a básníka Jeana Cocteaua. Především šerosvitné obrazy tajemného zámku a jeho prostředí se stávají jakousi snovou procházkou světem magie. Ožívající sochy, ruce držící svícny, odestýlající se postel, kouzelné zrcadlo, starobylý krb ( je jasné, kde hledal výtvarnou inspiraci J.Herz). Svár dobra a zla, krásy a ošklivosti ( někteří lidé jsou větší netvoři, než ty, i když tak nevypadají, zvíře). Dětství věří, že jedna utržená růže může způsobit neštěstí....dětství věří a do takového světa jste zváni. Film vznikal v době, kdy se točilo v ateliérech a bylo žádoucí, aby to divák poznal. F.F.Coppola vzdal hold ateliérovým filmům ve svém Draculovi. ()
Černobílé francouzské zpracování této klasické pohádky na mě zapůsobilo v neotřelých romantických scénách přímo magicky. Ze stále většího sbližování krásky a zvířete dýchal na mě velký kus něhy a samotný závěr pak dojal přesně tak, jak bych si to u pohádky přál. Pozdější Herzovo zpracování považuji sice za kapánek zajímavější a nápaditější, i pokud jde o pojetí postavy zvířete, ale i Jean Cocteau uměl vyvolat pár působivých hororových záblesků. Prostředí zámku zde taky skrývá mnoho pěkných prvků, ať už jsou to oživlé ruky se svícnem na zdi nebo střílející soška Amora v zakázané komnatě. [80%] ()
Dokonalá surrealismem ovlivněná režie Cocteaua dělají z tohoto filmu přímo labužnický zážitek pro oko. Od práce kamery, přes nasvícení až po mizanscénu, vše vytváří v kombinaci s pohádkovým dějem tak magickou atmosféru, že vám film bude připadat jako velkolepý fantaskní sen, z kterého se pomalu ani nebudete chtít probudit... ()
Příběh Belle et la bęte se plácá jako ryba na suchu. Atmosféra na mě vůbec nezapůsobila, scénář mi přišel odfláknutý. [4/10] (André Paulvé Productions) (Čb. /// Produkce: André Paulvé /// Scénář: Jean Cocteau podle pohádky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont /// Kamera: Henri Alekan /// Hudba: Georges Auric) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Ja mám taký pocit, že týmto iluzionistickým dielom Jean Cocteau vo veľkom inšpiroval našich tvorcov v tvorbe u nás tak populárneho žánru rozprávky. Od Pyšnej princeznej, tú priamo, až po dnešné, povedzme že jednoduchšie kúsky. Tie nepriamo, tie sú ovplyvnemé rozprávkami, ktoré ovplyvnila Kráska a zviera. Je obdivuhodné, že Cocteau pri gotickej čiernobielej atmosfére snímku dokázal pojať ako klasickú rozprávku, bez toho, aby skĺzol k hororu. ()
Galéria (66)
Zaujímavosti (11)
- Natáčanie filmu prebiehalo na zámku v mestečku Raray, ktoré sa nachádza 50 km severne od Paríža vo Francúzsku. (dyfur)
- Při premiéře, během proměny zvířete v člověka, prý Greta Garbo zvolala: "Vraťte mi mé zvíře." (Witta)
- Jean Marais chtěl původně masku, která vychází z jelení hlavy. Cocteau jej nakonec přesvědčil, že maska by měla působit divoce a nebezpečně. (Terva)
Reklama