Kráska a zviera

Velmi působivá adaptace známé pohádky v režii ( napsal i scénář) umělce a básníka Jeana Cocteaua. Především šerosvitné obrazy tajemného zámku a jeho prostředí se stávají jakousi snovou procházkou světem magie. Ožívající sochy, ruce držící svícny, odestýlající se postel, kouzelné zrcadlo, starobylý krb ( je jasné, kde hledal výtvarnou inspiraci J.Herz). Svár dobra a zla, krásy a ošklivosti ( někteří lidé jsou větší netvoři, než ty, i když tak nevypadají, zvíře). Dětství věří, že jedna utržená růže může způsobit neštěstí....dětství věří a do takového světa jste zváni. Film vznikal v době, kdy se točilo v ateliérech a bylo žádoucí, aby to divák poznal. F.F.Coppola vzdal hold ateliérovým filmům ve svém Draculovi. (23.08.2010)

Příběh Belle et la bęte se plácá jako ryba na suchu. Atmosféra na mě vůbec nezapůsobila, scénář mi přišel odfláknutý. [4/10] (André Paulvé Productions) (Čb. /// Produkce: André Paulvé /// Scénář: Jean Cocteau podle pohádky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont /// Kamera: Henri Alekan /// Hudba: Georges Auric) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.03.2010)

Zde zmiňovaná Herzova verze Panna a netvor mi coby dítěti způsobila menší trauma, Cocteau mi způsobil trauma v dospívání - v pozitivním slova smyslu. Kráska a zvíře není film, je to báseň na stříbrném plátně a surrealistická malba vedená mistrovskou rukou, kde není nedůležitého detailu. Když si navíc uvědomíme podmínky, ve kterých film vznikal (filmový časopis Cinévie: "Jednoho z nejhezčích francouzských herců skryli pod strašlivou srst, která navíc stála sto padesát tisíc" - měli by vidět ceny za dnešní filmové triky), kdy se musel vyrovnávat s nedostatkem financí a materiálu, zraněním jedné z představitelek Krásčiných sester a vážným onemocněním scénáristy a režiséra v jedné osobě, tak nám nezbývá než smeknout, usednout do křesla a nechat se unášet nesmrtelným příběhem o nástrahách na lidskou duši, oděným do hávu romantické pohádky. (22.07.2007)

,,HLADKÁTE MA, AKO SA HLADKÁ ZVIERA." ,,VEĎ STE ZVIERA." __ Tento film rozhodne patrí medzi klasiku romantických hororov (alebo rozprávok), i keď možno nie je až tak známy. Vzhľadom k skoršej výrobe tohto filmu, pôsobí Jean Marais pod maskou naozaj skvostne a budí aj určitú hrôzu. Rovnako na veľmi dobrej úrovni je aj výtvarná stránka celého filmu. K presnosti musím ešte dodať, že film som videl pred vyše dvoma rokmi na francúzskej Arte TV, bol to pre mňa naozaj veľmi príjemný zážitok, avšak po francúzsky neviem, takže hodnotenie tomuto filmu si netrúfam dať, no myslím si, že menej ako 4* by to určite neboli. Myslím si, že film nemožno v dnešnej dobe pokladať žánrovo za horor a že ani v dobe svojho vzniku ním tak úplne nebol, rozhodne je však veľmi štýlový. Na záver by som rád uviedol, že tu film až taký veľký úspech nezožal, no na IMDb sa ocitol na 186. mieste medzi 250. najlepšími snímkami. __ (10. 11. ´09 videní film aj doplňujúci komentár) Dojemná rozprávka s prvkami hororu, ale i s náznakom ľahkého humoru. Vynikajúci Jean Marais v dvojúlohe (či trojúlohe?). Prakticky niet čo vyčítať. (24.11.2007)

Krásné zpracování téhle klasické pohádky, které v sobě mísí nádhernou naivitu tohoto příběhu, ale stejně tak i určitou krutost, kterou si s sebou člověk nese. Co je ale krásnější, to jsou Cocteauovy obrazy, hlavně scény v zámku, které jsou místy úchvatně imaginativní, a padá z nich brada. I když příběh znáte, třeba v českém provedení, i tahle stará verze vás nadchne. (01.10.2014)