Kráska a zviera

La belle et la bête aneb surreálný výlet do světa fantasie rámovaný nezvyklými konturami. Překrásná práce, impresionistické obrazy, skvělé triky, masky a kostýmy. Zvíře nádherně trpí, nicméně od maxima dělí tento kousek fakt, že Kráska může být lepší jako Panna. Protože Josette Day Zdeně Studenkové nesahá ani po kotníky. (15.12.2009)

Tak toto je rozpravka, na ktoru som sa velmi tesil, lebo si pamätam, ako som sa v detstve bal pri Ceskoslovenskej verzii PANNA A NETVOR (1978) a viem si predstavit, ze pri tejto rozpravke by som sa bal bud rovnako, alebo este viac, pretoze "Zviera" v podani Jeana Maraisa bolo zamaskovane na 40-te roky velmi kvalitne a hrozivo, teda moze sa vyrovnat roznym vlkodlakom a podobnym. Avsak v tejto rozpravke mi vadilo par drobnosti na konci filmu a to nepotrestanie intriganskych sestier a ziadny zaber na ocakavane stretnutie s otcom. Proste koniec a hotovo. Vidim, ze Jean Marais asi rad hrava dvojulohy a v maskach, pretoze si podobnu rolu zahral aj vo FANTOMASOVI (1964)... 13.01.2009 ____ Josette Day - (Belle "Kráska") +++ Jean Marais - ("Zvire" / Princ) +++ Mila Parély - (Félicie) +++ Nane Germon - (Adélaide) +++ Hudba: Georges Auric +++ (13.01.2009)

Každá pohádka je současně i podobenstvím. A jak jsou povětšinou krvelačné! Jean Cocteau byl bezesporu jedinečným uměleckým zjevem, jehož tvorba protínala všechny možné umělecké druhy, žánry a styly. Kráska a zvíře je úchvatným divadlem po stránce vizuální i herecké. Poselství je jasné, nekompromisní a samozřejmě nespravedlivé. Neboť jeden dostane za své špatné skutky trest s možností vykoupení, pro druhého je trest nezvratný a neodvolatelný. Cocteauova Kráska a zvíře je především skvělý Jean Marais v mnohoznačné dvojroli Zvířete a mládence, zvaného Spanilý - Avenant. Zatímco Zvíře je zrůda s nadpřirozenými schopnostmi s tendenční snahou k vyhrožování a zastrašování, a přesto si stále zachovává zbytek lidskosti a dobroty v srdci. Tak Spanilý je mladý a pohledný muž v rozpuku mužných sil, jehož srdce ovládl temný aspekt lidského chování. Kráska - Belle (dobrá a půvabná Josette Day) oplývá krásou vnější i vnitřní. Zdobí jí obětavost, láska, porozumění a starostlivost o všechny své blízké, byť je některými z nich až sadisticky zneužívána. Z dalších rolí: nešťastný, vystrašený a zkrachovalý obchodník a otec Krásky (zajímavý Marcel André), sobecké, líné a rozmazlené sestry Krásky Félicie (půvabná Mila Parély) a Adélaïde (elegantní Nane Germon), lehkomyslný hazardér a bratr Krásky Ludovic (příjemný Michel Auclair), či nelítostný lichvář (Raoul Marco). Film zdobí přiléhavě tísnívá atmosféra strachu, beznaděje a zoufalství. Dalo by se s úspěchem tvrdit, že šaty nedělají člověka, ale jeho činy a představy už ano. A že vše, co se blýská není zlato. Jsou to laciná klišé, ale vystihují tu pravou podstatu tohoto příběhu nejvýstižnějším způsobem. Chamtivost může vést k tragédiím. K tragédiím antických rozměrů. Naděje bude existovat do té doby, dokud v lidských srdcích zůstane malá stopa dobroty a čisté nezkažené lásky. (10.08.2016)

Atmosferická rozprávka, s krasne spracovanými interiérmi a exteriérmi čarovného zámku. Smutná obluda putuje po prázdnych chodbách a ubára sa v žiali nad svojou ohavnosou. Každý jej krok sledujú nenápadní, mlčanlivý obyvatelia zámku. Tempo je možno miestami až príliš pomalé, no čaro sa tu skrýva obrovské. (8/10) (19.04.2010)

To je krása! Kdysi v osmdesátých letech jsem tento opus viděl díky rakouské televizi a byl to zážitek, který ani po letech nevyvanul. Nové shlédnutí jen potvrdilo a oživilo původní dojem. Výtvarně dokonalý film. Někdy to vypadá, že Cocteau se inspiroval barokem nejen v kostýmech, ale i ve světle. Obrazy filmu mi někdy připomínají svým světlem obrazy Vermeerovy. A ta nádherná snová nálada zámku. Herzovu horrorovější verzi mám moc rád, ale tato ji přec jen předstihuje. (03.01.2010)