Coherence

Film si psychologicky hraje stejně tak s hlavními hrdiny jako s diváky - já měl většinu času husí kůži a přitom jsem se bál a zároveň těšil na to, co přinese následující záběr. Po závěrečném střihu jsem ještě chvíli hypnotizoval prázdnou obrazovku. To je..vlastně velmi žádoucí a svědčí to o kvalitě :) (28.02.2021)

Člověk musí překonat první unylou čtvrthodinku, ale pak se to celkem dá, chvilkama napne i přiřeže do křesla... ale konec už je zase unylej. Celou stopáž mě neopouštěl pocit, že pořádní scénáristé by z námětu vykřesali daleko větší pecku, která by mohla i zkultovnět. Tohle dopadlo spíš tak, jako by jste nepříliš zručnému děcku dali lego, ať postaví něco pořádného. Snaha tam je, ale talent znatelně chybí. 50% (09.11.2014)

Neuvěřitelně funkční, chytlavý a zábavný mindfuck, který si nedělá z diváka škodolibě dobrý den, ale zodpovědně ho celým tím tripoidním zážitkem provádí až do smysluplného konce. Je třeba vyjádřit respekt k tomu jak se s tak složitým tvarem dokázali filmaři poprat aby byl čitelný, nepřekombinovával se a pořád držel pozornost. Jinak je to teda takový ten typ filmu, kdy ten mysteriózní sci-fi prvek je sice základní hnací silou příběhu, ale stěžejní je ta lidská rovina(psychologie, vztahy, emoce).. v tomhle mi to připomínalo podobné "nescifi" Another Earth. Někde mezi 4 a 5 (12.12.2014)

Written by Steven Moffat? Vážně to trochu působí jako nějaký z jeho lepších dílů Doctora Who, kde koherence logiky opatrně ustupuje brilantní nápaditosti s jakou rozvíjí originální zápletku. Jen místo rozjuchaného Doktora je tu v hlavní roli parta rozhádaně-přátelských párů, a díky dokumentární kameře a letmému rozebírání rozbitých vztahů tak přichází na mysl spíš depresivní Rodinná oslava od Vinterberga. Ta byla točená pod hlavičkou manifestu Dogma 95, a co je docela fascinující, Coherence by se pod jeho křídla dalo snad schovat taky, navzdory tomu že jde o hravé science fiction. 8/10 (17.11.2021)

Zápletka s kometou, skupina úmorně užvaněných šosáků a nehorázně otřesná ruční kamera (nebo snad mobilní telefon?) v prackách nějakého nekulturního dementa, mi už od začátku filmu neodbytně připomínaly hrůznou von Trierovu Melancholii. Ale zatímco na Melancholii jsem neshledal nic, za co bych jí dal aspoň jednu hvězdu, Coherence mě postupně dost zaujala. A nebýt NAPROSTO PŘÍŠERNÉ ruční kamery, asi bych jí vypětil... Hodně slušná zápletka, zlověstně paranoidní atmosféra, zajímavá hudba a jedna úžasná bloncka, které patří celý úžasný konec. I když... zápletka je sice atraktivní, ale směšně nevědecká - že prý kometa může zamíchat s alternativními realitami; pche, každý vzdělaný člověk přece ví, že to je blbost... komety přece způsobují války a morové rány. A film přináší i definitivní rozřešení jedné letité otázky: "Existují i jiné reality paralelně s tou naší, ve kterých žijí nesčetné kopie nás samých?" Odpověď (ústy jedné dámy) je jasná: Ne, "protože není možné, aby tě někdo někde jinde miloval tak moc, jako tě miluju já..." Tak, a je to. A celá teoretická fyzika i s nějakými přiblblými scifistickými teoriemi se může jít bodnout! (21.09.2014)