The Life and Time of Judge A.K.
VOD (1)
Série(2) / Epizódy(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (219)
Nejnápaditější český projekt posledních let, který dokonale reflektuje zásadní problémy doby (exekuce, bulvár, rozvody a tahanice o děti, kmotři, šmejdi...). Ke konci už se to trošku vykrádá (hlavně problémy hlavního hrdiny jsou strašně natahované, scéna se skládkou byla vyloženě parodická), stačilo jen deset dílů. A ženské hrdinky (Laura, Eva) jsou obě velmi nesympatické, že člověk nechápe, co na nich soudce vidí. V každém případě je to jasný důkaz toho, že není třeba kopírovat neustále zahraniční vzory. Jde i vymyslet originální český seriál, který navíc dokáže i ve sledovanosti porazit vztahové Cesty domů. ()
Po jednej náhodne zhliadnutej epizóde asi takto: Téma a zasadenie vôbec nie sú zlé a Švehlík sa javí ako voľba vyvolená zlatými českými ručičkami na to správne miesto. Snaha o pochmúrnejšie a vážne vyznenie je odmenená úspechom, avšak len čiastočným - akosi to nejde dohromady s mierne polopatistickým, až didaktickým podaním prípadov; subjektívny pohľad sudcu-osoby majú do deja vnášať vnútorné monológy, ale samotný proces je veľmi jednostranne konštruovaný bez možnosti ponechania priestoru objektivite realizmu, čím sa seriál sám uzatvára do fikčného sveta a vyčleňuje z toho skutočného. To podporuje aj plochosť dejových línií a podporných charakterov, vtláčanie hrdinu do sveta (a teda jeho mierne neohrabané pretváranie v odraz jeho vnútra) a v neposlednej rade pasovanie jeho samého do role akéhosi tragéda modernej doby, ktorého osobný a verejný život nie sú práve najšťastnejšie. Najväčší problém by som videl azda v relatívnej zbytočnosti tohoto takpovediac zhmotneného ľudového predstaviteľa zázračnej formulky "aj sudca je len človek", ktorý k nám prehovára pestrým slovníkom inteligentných a poučných fráz, a ani nezabúda vylúdiť malý smutný úsmev na tvári, ktorým na chvíľu zaženie mračná ťaživosti bytia. Inu, chlapec to holt nemá ľahké, ale jeho počínanie, i počínanie ostatných je miestami až príliš chladné a umelé na to, aby som mu ho mohol plne uveriť a vcítiť sa do jeho problémov. Čo je problém. Tiež by som mohol seriál obviniť z nemiestneho prechovávania pózy, u ktorej mi nie je jasné, čo konkrétne vlastne stelesňuje, a v neposlednom rade z tak trochu podivného zliepania jednotlivých scén, línií a dialógov. Zračí sa v ňom však úporné (i keď len naoko) ťaženie proti bežnej komerčnej produkcii televízie, a i keď ma za to možno v krajnom prípade seriál ničím neodmení, motivácia pozrieť si celú sériu tu je. ()
(Po třech dílech.) Je to trochu mechanické, trochu chladné a trochu neosobní, zároveň to ale tyhle prvky dokáže využít k přiblížení krize, kterou prochází hrdina. Možná místy překáží zbytečné vnitřní průpovídky, co nikam neposouvají děj, a možná bych někdy opravdu chtěl trochu vidět těm postavám do hlavy a víc je chápat, ale i tak, jak seriál je, je pořád tím nejlepším, co ČT nabídla v dramatické tvorbě za hodně dlouhou dobu. Aby to tenhle dojem udrželo, bude ale potřeba přece jenom trochu zapojit emoce a přejít pod povrch - jsem zvědavý, kam se to posune. ()
Kdyby mi to jen tak nepřipomínalo Terapii skoro v každém záběru, pohledu, snímání kamery, tichém, vemlouvavém hlasu...! A ono i na tu terapii nakonec dojde. David Švehlík jako soudce chvílemi mluví s dikcí ne soudce, ale herce, pečlivě moduluje, artikuluje, a tohle soudci nedělají, jejich úřední řeč je strohá a nijak uhlazená. Je tam ale naštěstí dost humoru a zajímavých situací, díky nimž se na film dá koukat, a třeba řežba o kašpárka je vynikající věta na závěr prvního dílu. ()
Rozhodně jeden z těch povedenějších seriálů posledních let. Švehlík hlavní postavu zvládá s přehledem a jeho cynické vnitřní komentáře k jednotlivým případům skutečně nepřestávají bavit. Je fakt, že formát je trochu opakující se (případ-rodiče-případ-proč mě Laura opustila-případ-kamarád policajt-případ-stalker-případ-psycholožka-nový případ, případně s trochu upraveným pořadím). Člověk si na to ale zvykne a jednotlivé případy jsou víceméně každý jiný a docela dobře odráží dnešní společnost. Dokonalé to není, mj. po posledním dílu (který končí naprosto dementně a člověk se u půlky věcí nedozví, jak skončily (snad to druhá série napraví)) budete ve spoustě případů našeho soudce považovat za totálního pablba. Ale tohle vyvažuje jeho kamarád policajt. Marek Daniel je jako Igor lepší než jako Tonda Blaník. 75 % ()
Galéria (666)
Zaujímavosti (43)
- Když Klos (David Švehlík) kárá dceru Laury, že se dívá na televizi, běží v ní český seriál Vraždy v kruhu (od r. 2015). Na samý závěr, když Klos (David Švehlík) u televize spí, běží pořad Všechnopárty (od r. 2005), ve kterém vystupuje Ondřej Hejma. Jedná se o díl z 21. října 2016. (sator)
- Obžalovaný, kterého hraje Miroslav Hanuš, se jmenuje Kozák. Stejné příjmení má v seriálu Případy 1. oddělení (od r. 2014) policejní vyšetřovatel (Ondřej Vetchý), kterému Hanuš coby major Korejs šéfuje. (melica)
- Soudní proces projednávaný v tomto díle obsahuje stejné nebo podobné reálie soudního procesu Heleny Vondráčkové. (sator)
Reklama