Úkryt

První půlhodina snímku si udržuje pomalé tempo a jako exkurz do tragického života lidí bez domova je přesná. Náhlý příval komplikací, jaký krutý svět dvěma ústředním figurám přichystá, ale nebere konce. Bettany, nejen na pozici režiséra, ale i scenáristy, se do špíny noří víc a víc a utrpení svých postav odmítá kompenzovat byť jen malými záblesky naděje. Když začne užívat i tělních tekutin a emocionálního vyděračství, přechyluje se film do ubohého "torture porna", kde se autentičnost i struktura vyprávění podvolí sadistickým požadavkům. Odpudivá snaha o nezávislé umění. (10.04.2015)

Bezdomovecké romantické drama z Manhattanu. Nevím, čím jsem se nechal nalákat. Asi to bude Jennifer Connelly, ale tohle šlo naprosto mimo mě. Upřímně, tady rozhodně není nic vyloženě špatně. Jenom jsme tohle všechno viděli už mnohokrát a rozhodně jsem to viděli i daleko lépe zpracované. Nic komplexnějšího zatím není. Nenaladil jsem se na ústřední postavy a ačkoliv mám Connelly velmi rád, tak tady mě poměrně dost štvala a Mackie za mě není dobrý herec. (10.09.2023)

[FebioFest 2015, Praha] Paula Bettanyho mám někde v hloubi duše hrozně rád jako nedoceněného herce. A o to víc mě těší jeho - za sebe říkám - úspěšný debut za kamerou. Film, který si sám napsal a zrežíroval, ale nehraje překvapivě hlavní roli (jako někteří jiní, že Afflecku?!). A je to dobře, protože co tu Anthony Mackie předvádí je bomba. O Jennifer Connelly ani nemluvím, ta je navíc ještě sexy, a to i přesto, že vypadá většinu stopáže jako by právě utekla z Mauthausenu. Celý ten film je "jenom" o dvou lidech. Žádná další postava se tam prakticky nevyskytuje. Ani děj vlastně nikam moc nesměřuje. Potulujeme se New Yorkem a prostě jenom s hlavní dvojicí prožíváme pořád dokola to samé trápení - kde na noc složit hlavu. Ale ono to bohatě stačí. Na drama je ukrutně pozitivní film a ty dva si zamilujete. Takže spíš než drama je to romance. Od začátku do konce. A člověk, který na podobná cukrátka moc není (tedy já) říká, že dobrá. V podstatě komorní, s krásnou hudbou a kusem poctivého herectví. Jen tak dál Pavlíku. (27.03.2015)

Celkem zajímavý režijní debut Paula Bettanyho, které jsem prostě potřeboval vidět. Zvládnuté je to dobře, myslím. Všechno sedí, všechno funguje po filmařské stránce na jedničku, to se musí nechat. Nicméně je to jen čistá deprese, bez nějakých světlejších okamžiků. To by mi asi nevadilo, ale když už se točí takto depresivní film, tak bych ho očekával ještě trošku surovější a živočišnější. Tohle si hraje na velký underground, ale mohlo by se v pohodě přidat. Věřím, že v evropské produkci by to vypadalo drsněji. Jinak Anthony Mackie je výborný, hudba je super a Jennifer Connelly nechává vzpomenout na Requiem za sen. (06.06.2018)

Protože to byl letos můj jedinej febiofest film, nekoukal jsem na něj skrz festivalový brejle a přiznam se, že mě to trochu nakrkávalo. Nevzpomenu si na žádnej zásadnější moment, kterej bych neuhádnul vždycky nejdýl ve chvíli, kdy se k němu schylovalo. Člověk si říká "to přece (tvůrci) neudělaj, budou chytřejší, to by bylo hrozný klišé...počkat, no to snad? óóó, džíz, ok...". Můžeme jen doufat, že odpornost Jennifer Connelly (třeba když se našlehává rovnou do vagíny =) ) je vlastně jen kvalitní práce maskérů (hlavně Jennifer by měla doufat). Ponaučení: na nějaký "I used to be somebody" vám každej hodí bobek (všichni bezďácký fetky byly nejmíň vlkové z wall street, mhm, píšu si...) a než jedete na dovolenou, pořádně si zamkněte barák! (65%) (29.03.2015)