Réžia:
Jean-Luc GodardScenár:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Michel LegrandHrajú:
Anna Karina, Paul Pavel, Sady Rebbot, Peter Kassovitz, Jean-Luc Godard, Jean-Paul Savignac, Henri Attal, Gérard Hoffman, André S. Labarthe, Dimitri Dineff (viac)Obsahy(2)
Nana (Anna Karinová) je krásná dvacetiletá Pařížanka, která záměrně opustí svého manžela i malého synka, aby se mohla stát herečkou. S tím málem, co si jako prodavačka vydělá, se však nemůže pustit do uskutečnění svého snu, a proto se rozhodne získat peníze prostitucí. Brzy se jí ujme pasák Raoul, který ji naučí všechny triky, bez nichž se v tomhle byznysu neobejde. Po čase se Nana zamiluje do mladého umělce a pokusí se s prostitucí skoncovat. Raoul však nehodlá pustit jednu ze svých nejlukrativnějších komodit z ruky... (HBO Europe)
(viac)Videá (1)
Recenzie (57)
Godardova intelektuální studie ženy. Režijně profesionální, kamerově poetická i umělecká, herecky dokonalá (božská femme fatale Anna Karina) a zvukově provokativní i dějově filosofická. To vše zabalené do elegantní a cigaretovým kouřem nasáklé Francie. Tohle už zkrátka není "jen" hra s filmovými obrazy. ___ Godardův styl francouzské nové vlny začínám milovat a rozhodně se nebude líbit těm, kteří musí mít mermomocí v každém filmu příběh. Ne, všude to nejde. ()
Po ztřeštěné komedii Žena je žena mění Godard zcela polohu a pouští se do tohoto syrového dramatu, které má být zjevnou poctou Zolovi. Smutný příběh bývalé herečky Nany, která se rozhodne "žít svůj život" a skončí jako prostitutka, je pojednán velmi syrově (i proto se možná točilo na "dokumentární" černobílý materiál - předchozí film byl barevný). Nana, kterou zahrála krásná Anna Karina, nepřestává být idealistkou ani v nejhorších okamžicích. Život se k ní však chová macešsky až do úplného konce. ()
Listování knihou, kterou Godard napsal v době, kdy mu ještě šlo rozumět. Na úvod každé z dvanácti kapitol, jež film rozdrobují do několika epizod, jsme stejně jako v některých románech stručně informováni, nač se těšit. Sevřené, vygradované drama logicky není na pořadu dne. „Jak“ se stává důležitějším než „co“. Každá kapitola je mírně odlišná (střihem, délkou záběrů, svícením, prostorem ponechaným textu, náladou), všechny spojuje Anna Karina v nejednoznačné (využívá, nebo je využívána?) roli mladé dívky, která by ráda věřila, že ví, jak smysluplně žít svůj život. Spontánnost a hravost její i celého Žít svůj život se vzpírá snahám o racionální analýzu. Třeba vidět a užít. 80% Zajímavé komentáře: Radko, Anderton, Madsbender ()
Moje úplně první setkání s francouzským režisérem Jean-Luc Godardem a hned naprosto brutální živočišná palba. Režisér vlastně nevykresluje příběh klasickou formou. On ho promítá v několika kapitolách a ty rozděluje na několik záběrů. Každý pojmenovaný a každý se svojí vlastní myšlenkou a podstatou. Některé momenty jsou lepší, jiné horší, ale nebýt závěru, asi bych tady tak kladné hodnocení nedal. ()
Zrejme najzvláštnejší pohľad do súkromia prostitútky. Občas to príde až tragikomické ( posledné sekundy filmu ), ale väčšinou nás režisér až nechutne realisticky ( nemyslím tým explicitné zábery, ktoré v tom období nemali šancu zhliadnuť svetlo sveta ) zoznamuje s pouličnou prácou jednej krásnej dievčiny. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (9)
- Anna Karina velkou část svých textů improvizovala. (Hwaelos)
- Struktura filmu napodobuje antickou tragédii - obsahuje jejich pět fází (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa). (Hwaelos)
- Ve snímku se nachází množství literárních odkazů. Jméno hlavní představitelky Nana je citací stejnojmenného románu Emila Zoly a text, který jí předčítá mladík v pokoji, je povídka E.A. Poea "Oválná podobizna". (Hwaelos)
Reklama