Totem vlka

„CHYTIL SI BOHA, ABY SI HO ZOTROČIL. JEDNOHO DNE ZA TO ZAPLATÍŠ…“ /// Když naposledy Annaud točil o Číně (SEDM LET V TIBETU), vyfasoval doživotní zákaz vstupu do země. Proto bylo jeho angažmá velkým překvápkem. Když vono moc lidí točit se skutečnou, živou vlčí smečkou neumí. Takže oprášil vzpomínky na MEDVĚDA a DVA BRATRY, kejvnul na rozpočet 40 mega a (samozřejmě) souhlasil se zrušením zákazu ke vstupu do bolševický Číny. Ví totiž, že se pro tenhle typ příběhů narodil. Stačilo jen dát si bacha, aby politický poselství ustoupili těm ekologickejm a aby zvířata dostali víc prostoru než lidi. Asi proto zvířecím protagonistům nemůže konkurovat žádnej z herců. Zato budu dlouho vzpomínat nejen na dramatickou scénu při setkání Chen Zhena s vlčí smečkou, ale hlavně na předvedenou a poučnou akční podívanou, ve který pomstychtivý šelmy zničí socialistickej majetek. Autentickej lov ve sněhový bouři, je pastvou pro oči (i uši), stejně jako nenapodobitelný prostředí plání středního Mongolska. Díky záběrům jako ze žurnálu, se dá zapomenout na chybějící provokativní politickej podtext. J.J.Annaud předkládá ekologickou, politicky nezávadnou agitku, který bez mrknutí uvěříte, že vlk byl (a možná stále je) víc než člověk. Možná sem sedí i trefná poznámka, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou autobiografii, kterou v roce 2004 napsal Lü Jiamin (pod pseudonymem Jiang Rong), jsem nečetl. 2.) Ve stolku mě straší Rudá knížka. 3.) Thx za titule „eleintron“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.09.2015)

Film s hezkým příběhem, úžasnou scénografií, místy originálně řešenou kamerou a překrásnou hudbou od Jamese Hornera, který mě v jednu chvíli upoutal natolik, že jsem měl chuť dát plný počet hvězd. Později se ale film stočil trošku jinam, než jsem podle úvodních minut odhadoval, začaly se projevovat mírné nedostatky, například občasné nepříliš zdařilé a kostrbaté pohyby vlků, a nakonec se mu nepovedlo býti tak dojemným, jak to Annaud zamýšlel. (02.06.2016)

Sledovat a poslouchat bělovlasého kudrnáče Annauda, kterak si uvádí svůj nejnovější počin, byl velký zážitek. Tak velký, že předčil samotný film. Ten svou první vlčí scénou vykročil na lákavou stezku, ze které bohužel postupně zabloudil kamsi mezi šutry a mně tak zbyla jen rozvleklá povídka o Číňánkovi, který měl něco, co mít neměl. Krásy přírody a hudby u mě sice dokážou zachránit hodně, ale i tak se ke mně z vedlejší sedačky párkrát ozvalo "Hele, ty taky zíváš?" (Febiofest 2015) (21.03.2015)

Před lety jsem četl knihu Totem vlka, podle které byl film natočen - už tehdy mě zasáhla moudrost starého Mongola předávaná z generace na generaci, aniž by museli provádět rozsáhlé ekologické studie. Všechno má v přírodě své místo a snímek věrně knihu kopíroval, až na ten happy závěr vypuštění vlka na svobodu. Obrazově úchvatné, příběhem prosté... (20.12.2015)

----- "Chytil jsi Boží stvoření a zotročil jsi ho ..." ----- Možná právě v tom spočívá náš základní problém. Protože máme v povaze CHTIVOST - odvěkou touhu vlastnit všechno, co se nám zalíbí ... a naopak zničit všechno, co se nám znelíbí - co nám stojí v cestě a co pokládáme za hrozbu ... pro nás a pro naše hmotné statky. Protože jsme zapomněli náš svět SDÍLET ... protože ho chceme OVLÁDAT - a spolu s ním i ty, kterým patřil dávno před naším příchodem. Protože náš jediný a nenahraditelný společný domov přetváříme k obrazu svému - a přitom se pramálo ohlížíme na prastaré a osvědčené ekosystémy, které se vyvíjely milióny let. Protože spolu s divočinou utlačujeme i poslední národy, které s ní ještě umějí žít v souladu. Možná právě nastává doba, kdy nám matka příroda začíná všechno vracet ... i s úroky, ale nedělám si žádné iluze, že bychom měli dobrou vůli se změnit, takže jeden - byť působivý - snímek nedokáže nijak zásadně ovlivnit naše myšlení a naše činy ... stejně jako jeden osamělý vlk nemůže spasit svůj druh. Nicméně ... ten příběh vás možná zasáhne - a třeba se k vám budou vracet ve snech ... svobodní divocí vlci z mongolských stepí - jako němá výčitka, jako výmluvný symbol všech našich vin. P.S.: Veškeré scény s vlčky jsou neobyčejně působivé, ale ne každé můžu na sto procent uvěřit. Zvířata přemýšlejí po svém a jejich chování nelze poměřovat lidskými způsoby. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Někdy je patrně použitý jen (úmyslně) zavádějící výklad - kupříkladu v případě starého vlčího páru ve skutečnosti mohlo jít "jen" o poslední zoufalý pokus, jak uniknout pronásledovatelům, nikoli o cílenou sebevraždu. Ale překonání vysoké zdi při útěku smečky z ovčí ohrady dle mého soudu už balancuje na pomezí reality a fantazie, neboť způsob provedení předpokládá cosi jako promyšlené používání nástrojů - přičemž nástroje představují těla zabitých ovcí. P.S.: Příběh vychází z autobiografické knihy, jejíž autor vystupuje pod pseudonymem Ťiang Žung. (02.01.2018)