Fantastické zvery a ich výskyt

Po nic moc ukazkach jsem ani nic moc necekal, ale nakonec jsme byl docela prijemne prekvapenej, film je jak zabavnej, tak napinavej, neni nouze o velkou destrukci i fajn forky a tech 130 minut utece jako nic. Hlavni problem je v pribehu, respektive jeho absenci, tady proste zadnej poradnej dej neni, particka hlavnich hrdinu pobiha po meste, obcas se nekde objevi nejaky magicky zvire a aby se nereklo, ze tu neni zadnej zaporak, tak se resi velkej mrak. Zvraty jsou odhadnutelny predem a nevim, kolik jich tvurci zamysleli, ale da se takhle mluvit zhruba o dvouch. Co se tyce hercu, Fogler je prekvapive zabavnej, Farrell sice v pohode, ale kdyby tu nebyl, nic by se nestalo, no a Redmayne, tomu bych dal nejradsi pres hubu, jeho ulisnej, stale stejnej vyraz je desne iritujici. Ale celkove jsem se bavil, nechapu sice, co chtej resit v dalsich dilech, ale klidne na ne kouknu. (20.11.2016)

Ó, tak to byla teda hrůůůza... Příběh - děs, zmatený, o ničem, nuda, zklamání. Přesun z Anglie do Ameriky - děs, jedinečnost světa JKR byla dost tvořená Anglií a po-amerikování to jen posunulo ještě víc do zaměnitelnosti libovolné průměrné fantasy. Samotný fantastický zvířata - digitální sajrajt, fuj, líbil se mi jen ten divnej dlouhosrstej skřítek, a to nejspíš proto, že vypadal jak Brumbál. Teď postavy - naprostej děs. Kdyby se rozdávaly metály za nudnýho, nesympatickýho, otravnýho, pořád stejně vykuleně se tvářícího stupida s přiblblou zrzatou pliskou na hlavě, má Eddie Redmayne zlatou. Katherine Waterson je ovšem ještě mnohem horší, kdykoliv se objevila v záběru, měla jsem chuť řvát, chytit ten monitor a prohodit ho oknem. Ten její věčně nespokojený ksicht na pokraji breku s vámi fakt zůstává. Farrell podvyužitý a ten vlasovej zločin na hlavě přehrávajícího Ezry Millera snad ani nebudeme komentovat. Celej film tam všichni jen poletujou a mizej, do toho černej digitální mrak jakožto záporák - WHAT? A co sakra má bejt ten způsob "užívání" hůlek? Jakože Mlok nemůže prostě "odhůlkovat" toho rozvášněnýho nosorožce do kufříku jako každej normální kouzelník, musí se místo toho polejvat feromony a špulit na něj říť? Jako fajn, asi by tam jinak nemohla bejt tak ultra nezajímává scéna se zamilovaným hnusným digitálním nosorožcem, ale co třeba to nějak aspoň zdůvodnit. Jakože třeba si Mlok zapomněl hůlku doma nebo odhůlkování by mohlo zamilovanýho nosorožce citově ranit nebo co já vím... Ale je to prostě stupidita. A korunu tomu nasadí ten závěrečnej morf. To už bylo trochu moc i na mě, sakra, kdybych chtěla vidět dalšího přestylizovanýho Deppa, podívám se na nějakej z jeho nedávnejch propadáků. U tohoto generického výplodu bez duše (ano, tak moc mě to emočně zasáhlo) jsme si dokonce se sestrou musely představovat, že zápletka se ve skutečnosti točí kolem "zrození Filche," protože i to by byl lepší příběh. Tenhle "film" má dva klady - božího Dana Foglera, s jehož nechápavým výrazem jsem se od začátku ztotožnila a stejně božskou Alison Sudol. Toť vše. Další díly jen pod vlivem nějaký drogy. (01.05.2017)

Fantastická zvířata nejsou takovým zklamáním, jakým byl Hobit, ale nechávají po sobě podobnou pachuť jako Jacksonův King Kong. David Yates servíruje poměrně málo zábavných kejklí a raději upřednostňuje kouzelnickou politiku (které je na můj vkus zbytečně moc), sociální témata a bezduchou demolici New Yorských ulic digitálním mrakem. Když k tomu přidáme ještě několik hlavních postav, jejichž sympatičnost je velmi sporná, nedovedu si představit další čtyři návštěvy tohoto světa v podobné sestavě. (18.11.2016)

Kdo by si byl pomyslel, že jednoho dne vznikne blockbuster, jehož hlavní hrdina je dojemně nesobecký - byť v kontaktu s lidmi trochu neobratný - kouzelnický přírodovědec, který zasvětil svůj život poznávání a ochraně mimolidských živých tvorů. Jen houšť podobně dobrotivých a soucitných postav, jen houšť podobně velkodušných (velko)filmů! (24.11.2018)

Bible hloupých spratků a jejich ještě hloupějších rodičů začíná získávat Starý záhon a neumětelská braková kurvilka dětského vkusu bezskrupulózně pokračuje ve vykrádání Durrella, Brookse a dalších skvělých a literárně excelentních autorů, kteří ty čuráky v prestižním londýnském nakladatelství prostě kouřit odmítli. A co může být lepšího pro absolutní přežrání tupého britského prasete, než přenést ten vykalkulovaný literární svrab do už tak kulturně zdegenerovaného prostředí nejdementnějšího trhu světa. A tak do Ňu Jorku přijíždí ten nejhnusnější čaroděj, jaký kdy stál před kamerou, aby honil. Honil mytologii Mluvícího balíku do nenasytné banditské kasičky J.sem K.ráva Rohlíkové. Paradoxně je to však filmově tisíckrát zábavnější a příjemnější než všech sedm morových ran Heryho Potrata. Takže, milí „sofistikovaní čtenáři“, co jste snědli akorát Slabikář a sedm literárně genocidních zvratků zlodějské patlalky, zkuste se třeba podívat, kam ta piča mimo jiné chodí nakupovat! Uvidíte ten rozdíl mezi opravdovou literaturou, plnou úžasné fantazie a originality, a špatně napsanou, komerčně vyhajpovanou pícninou pro stádové mongololidi. (20.01.2017)