Diplomová práca

Téma "hledání pravdy o původu snuffu" mi osobně velice sedí. Na druhou stranu, v případě Tesis jsem byl zřejmě příliš ovlivněn pochvalnými reakcemi a čekal jsem tak možná ještě o něco víc ... Jedno se musí nechat, Tesis má jisté velice silné stránky a drží diváka v mrazivém napětí chladného thrilleru od samého začátku ... Ovšem příběh občas "škobrtá" o malé chybičky, které mi ve výsledku dojem z něj trochu pokazily. Chvílemi je to už trochu zdlouhavé a zdá se mi, že se hrdinové a scénář motá trochu dokola. Některé reakce postav jsou dle mého názoru ve vztahu k některým situacím dosti nelogické a nereálné. Rozuzlení celé hádanky mi pak přišlo velice jednoduché a jasné. Celou dobu jsem si říkal, že by to tak nějak mohlo být, ale že to bude asi víc překvapivější. A ono ne ... Excelentní je úplný závěr filmu, kdy se televize chystá odvisílat jeden z nalezených snuff filmů ve večerních zprávách. Zde je celá myšlenka a "problematika" snuffu vyjádřena v jedné jednoduché, vševypovídající scéně ... Výtečný thriller, který je však dle mého občas trochu přeceňovaný. POZOR !!! Po 7mi letech znovushlídnutí snižuju na 2**, protože vůbec nechápu, co mě na tom tak děsilo ani co se mi na tom líbilo a celý to bylo prostě hrozný ... :-)) (03.07.2008)

Porovnanie s 8MM je na mieste len čo do základnej dejovej podstaty, ale inak je film o dosť menej surový, chýba mu viac napätia a prekvapenia. Len herci sú určite viac zvrátení, od najkladnejšej postavy až po vraha. Hodnota sa tu stráca tým, že každú chvíľu sa scenár snaží meniť uhol pohľadu diváka na to, kto je vlastne zločincom. Tak príliš často, až to mätie a človek môže stratiť i záujem. Thriller na jedno pozretie. (06.09.2017)

Tento starší kousek mě jen utvrdil v tom, že Španělé jsou géniusové v oblasti "hutnější filmařiny". Na rozdíl od filmařů ostatních národností (speciálně amerických) pochopili, že základním stavebním kamenem pro žánr horor/thriller/mysteriozní apod. není omáčka v podobě efektů, obsazení, hudby atd., ale je jím jasný námět, který je perfektně složený z odpovědí na jednoduché otázky "kdo? co? kdy? kde? jak? proč?". Takže - mladá studenka filmařiny píše diplomovou práci na téma "násilí v audiovizuálním průmyslu", díky čemuž se snaží sehnat (v roce 1995) dostatek studijního materiálu v podobě filmů s tím nejhorším možným obsahem. Už toto samo o sobě je manévrovací prostor jako hrom a to mluvíme jen o úvodu. Jaké překvapení, když dostane pod ruku pásku s mučením a brutální vraždou dva roky pohřešované studentky. která pochází ze školního archivu. Víc neprozradím - ostatně stejně jako samotný film, který vás nechá v nejistotě po výborné dvě hodiny až do samého závěru. Paráda. 90% (12.11.2012)

Hra s možnosťami. Hra na mačku a myš, počas ktorej vyľakaná myš neustále zisťuje a zároveň spochybňuje, že kto vlastne je a kto nie je útočiacou mačkou lačne si brúsiacou na ňu driapy. Nad logikou filozofujúcich kecov o publiku, vyžadujúcom si potrebu širšej výroby snuff filmov nemá veľký zmysel uvažovať, nakoľko v reáli ide o veľmi úzko profilový tovar s minoritným dopytom. V rámci filmu išlo len o vedľajšie, nie vcelku dotiahnuté záležitosti, podávané s nádychom kritiky násilia v masmediálnom priemysle. Často sa opakujúcu výčitku - "Prečo tá blbá káča nešla na políciu?" neberiem, pretože každý dotyk s políciou predstavuje zároveň ohrozenie a paranoickú podozrievavosť "orgánov stráženia zákonnosti". Prípadný oznamovateľ si teda trikrát rozmyslí, do čoho pôjde a koho vlastne udá. Zároveň v tomto prípade šlo podľa mňa o jeden z možných variantov divákovi naservírovanej hry možností. (07.12.2012)

Když režisér snuffu zakřičí: „Cut!“, co tím vlastně myslí..? Na Tesis lze koukat ze dvou úhlů. Jako na thriller, u něhož postavy (podobně jako v Cravenově stejně starém Vřískotu) budí podezření tím, že se nechovají moc podezřele a podnikají nerozumné věci za účelem zmatení divákovy podezíravosti či naplnění některých hloupých pravidel žánru. Amenábar občas přijde s dobrým nápadem, ale nepřesvědčivé podání výše uvedeného a přemrštěná délka podstatně otupují ostří napětí. Druhý pohled patří medializaci násilí, které lidi, pokud zrovna nejsou jeho cílem, fascinuje už od nepaměti. Vyhledávat ho, pasivně přijmout a jedním dechem pokrytecky odsoudit aktivního vykonavatele, to by nám šlo.. V samém závěru je to hezky nakousnuto, ale studie na toto téma raději ponechávám jednomu kanadskému gynekologovi, který dobře ví, že televize je realita a realita je míň než televize.. (31.01.2017)