Peníze
L'Argent
Money
L'argent
L'argent
Réžia:
Robert BressonScenár:
Robert BressonHrajú:
Christian Patey, Vincent Risterucci, Caroline Lang, Sylvie Van den Elsen, Béatrice Tabourin, Didier Baussy, Marc Ernest Fourneau, Bruno Lapeyre (viac)Obsahy(2)
Norbert je mladý muž, který rychle potřebuje peníze a získá od přítele Matriala padělanou pětisetfrankovou bankovku. Poté, co ji utratí ve fotografickém obchodě, jeho bezskrupulózní majitel se rozhodne ji poslat dál...Něšťastnou obětí se stává dobrosrdečný poslíček Yvon Targe, který nepozná, že je bankovka falešná. Je zatčen ve chvíli, kdy s ní chce zaplatit jídlo. Snaží se zažalovat fotografa, ale ten podplatí prodavače Luciena, aby o transakci s falešnou bankovku mlčel. Kvůli tomuto skandálu ztratí Yvon práci. Ve snaze uživit rodinu se zaplete jako řidič auta, kterým chtějí uprchnout zločinci. Bohužel, loupež se nepovede a on skončí na tři roky ve vězení. V momentě, kdy je zatčen, jeho dítě umírá na záškrt a opustí ho manželka. Pod vlivem děsivých událostí se Yvon stane zlodějem, násilníkem a klidně i chladnokrevným vrahem... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (50)
ocenenia : MFF Cannes 1983 - Najlepšia réžia (Robert Bresson) ◘◘◘◘ Neuveriteľná asketickosť formy.... strnulé gestá tváre, priamočiare pohyby, každý aj najbežnejší úkon konaný akoby bol niečím vznešeným, úplné odbúranie slovného balastu, totálny minimalizmus v prvkoch, ktorými sa objasňuje dej, veľká otvorenosť pri vysvetlovaní si motivácie konania postáv .... neuveriteľne chladný pohľad (tvorbu pocitov Bresson plne prenecháva na vnútro každého diváka) na spoločenský rozklad jedného človeka - človeka zlého, no aj dobrého, brutálneho, no aj ukrivdeného..... ešte pri 60. minúte som bol rozhodnutý pre 4*, nebudem sa snáď rúhať, ak poviem, že som sa aj nudil, a mierne obával z klasického záveru, v ktorom by za najväčšieho páchatela všetkého bola označená spoločnosť .... potom však prišli ďalšie minúty, a ja som bol nadšený.... napriek tomu, že množstvo, množstvo otázok ostalo otvorených, a ich odpovede snáď skryté medzi riadkami, čakajúc na odhalenie pri ďalších zhliadnutiach-precíteniach ()
La masturbation intellectuelle poussée à son extreme (intelektuální masturbace dovedená do extrému), píše SupraFeneK na allocine.fr a mně nezbývá, než souhlasit z celé duše. 1) 82letý režisér a scénárista Robert Bresson pojal svůj poslední film ve svém tradičním duchu - herci/ochotníci hrají/nehrají, spíše jen deklamují text, který nic neříká, zatímco statická na detail zaměřená kamera chladně snímá střípky děje. Kontroverzní snímek se dočkal vášnivé adorace (převládá zde na ČSFD) i stejně tak vášnivého odmítání. 2) Spoiler. Morálnímu rozpadu hlavního hrdiny nevěřím. Panoptikální figurky bez backgroundu, emocí, čehokoli, co by alespoň naznačilo důvody jejich chování, neberu srdcem ani rozumem. Toto zobrazení není výrazem režisérské neschopnosti, ale naopak, je to záměr, který se mi ani v nejmenším nelíbí. ()
Tak chladný a odtažitý film som ešte nevidel. Všetci herci pôsobia ako roboti, ktorí bezducho chodia, majú kamenné tváre bez akéhokoľvek náznaku úsmevu alebo inej emócie, len strojovo hovoriaci svoje texty. Tým pádom sú vám po celý film všetky postavy úplne cudzie, nezáleží vám na nich a ich osud je vám ukradnutý, čím sa stráca akýkoľvek zmysel ten film ďalej pozerať. Navyše ak sa postavy správajú nereálne a neveríte im ani mihnutie brvou (na tých kamenných ksichtoch sa nič také za celý čas neodohralo), tak sa stráca aj akékoľvek možné posolstvo, ktoré by mohol film mať. Áno, peniaze môžu za všetko zlo sveta (nadnesene), ale spôsob, ako to chcel Bresson ukázať, bol dosť nešťastný. Chcel povýšiť tento nudný film na akýsi zvláštny druh umenia, spolu s nezvyčajnými zábermi kamery, ktoré boli úplne zbytočné a robené čisto len pre efekt umeleckosti (čiže inakosti). Ja som mu na rozdiel od niektorých tunajších pseudointelektuálov nenaletel, tomuto sa nehovorí umenie, ale veľká nuda, čiže súhlasím s mojím obľúbencom Alanom Parkerom. Bolo to moje prvé stretnutie s Bressonom a ak práve toto je jeho obvyklý štýl filmárčiny, tak sa s jeho filmami zrejme kamarátiť nebudem. ()
Z mého úhlu pohledu podivné završení Bressonovy kariéry a zhmotnělý paradox toho, k čemu může vést tvrdohlavé lpění na jedné estetické premise. Jestliže Bresson tvrdil, že většina kinematografie pro něj představuje jen nasnímané divadlo, jeho vedení herců-modelů k topornému, odemocionalizovanému projevu ústí právě do podoby blízké špatnému divadlu. U sledování se mi také neodbytně vkrádalo na mysl, že geniální umělec nemusí vždy stvořit nadčasové, nestárnoucí a geniální dílo, což myslím platí jak pro samotný film, tak i pro Tolstého předlohu, která pro mě v této podobě představuje spíš unavenou moralitu víc než cokoli jiného. Banální příběh je navíc vyprávěn dost nelogicky, v níž první část není organicky spjata s druhou. Zatímco úvodní pasáž (přibližně půlhodinová) je strukturována jako koláž, v níž se mění aktéři a situovanost vyprávění se drží koloběhu falešných bankovek, zbytek filmu se už tvrdohlavě drží příběhu jednoho z tragických aktérů této výměny, poslíčka Yvona. Dvě hvězdy hlavně za skladebnou zručnost (po stránce kamery a střihu), která Bressona nezapře. ()
A celé to začalo jedním spratkem, co neuměl nic jiného, než utrácet a zadlužovat se…Režisér každopádně neukazuje prstem jenom na něj, ale na nečestnou společnost jako celek (i když si vybírá pouze její zástupce). Doplatí nato však (a ne jen penězi) pouze hrdý trouba, člověk z davu (který ale opravdu moc rozumu nepobral). A postupná přeměna ze slušného člověka na monstrum byla moc smutná…Nicméně, přece jenom bych to společné soužití směrem ke konci tak neprodlužoval a přistoupil k závěrečnému „aktu“ dřív (asi to mělo mít funkci většího šoku pro diváka, ale o ten se už přece postará zmiňovaná poslední část filmu sama o sobě). Viděl bych to tak na solidní 4*. ()
Reklama