Reklama

Reklama

A čo ďalej, Baltazár

  • Česko A co dále, Baltazare (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Jedného dňa nájdu deti v horách mladého oslíka a dajú mu meno Baltazár podľa jedného z troch kráľov z Východu. Detská idyla sa však pre neho čoskoro skončí a nastúpi tvrdá práca v záprahu alebo pod nákladom. Jedine dievčina Marie si pamätá na chvíle pohody z detstva a zahŕňa Baltazára starostlivosťou a nehou. Ale len do chvíle, kedy padne do spárov krutého Gérarda a beznádejne sa do neho zamiluje. Vo svete plnom ľudí ako Gérard je pokora a dobrota Marie bezbranná a zraniteľná. Musí niesť svoje bremeno rovnako, ako ho bez reptania nesie aj Baltazár. Film A čo ďalej, Baltazár je meditáciou o ústredných témach tvorby "filmového jansenistu" Roberta Bressona: o neviditeľnosti božej prozreteľnosti, o mlčaní boha a o pokore. Jeho filmy sa vyznačujú minimalistickým asketickým štýlom, absenciou dramatických momentov, naratívnymi pomlkami a prácou s nehercami. Jeden z najvýraznejších režisérov francúzskej novej vlny, Jean-Luc Godard, označil toto dielo za najkomplexnejší film obľúbeného filmového autora svojej generácie. Bresson v alegorickom príbehu predstavil univerzum smrteľných ľudských hriechov, reprezentovaných jednotlivými postavami drámy. V ich centre stojí Batlazár ako stelesnenie pokory a dobroty, zneužívanej omylnými alebo skazenými ľuďmi. Počas svojho neľahkého života prejde Baltazár rukami viacerých pánov, ale svoj kríž nesie s odovzdanosťou a pokorou svätca. Na MFF v Benátkach získal film Cenu ekumenickej poroty. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (75)

honajz 

všetky recenzie používateľa

V podstatě netuším, co přesně hodnotím. Vážně. Filmařinou je to hodně na výši. Symbolika jakž takž, ale už bych se u některých scén hádal. Příběh totálně mimo, protože když si ho poskládám, přijde mi, že se postavy chovají z čistého scenáristického kalkulu, a ne podle nutnosti a potřeb - celá scéna je vůbec tak chladně vykonstruovaná, že se vlastně nedá nikam pohnout. Nu a vyznění... Jak tu už někdo napsal, nechápu, jak člověk, intelektuál, který se hlásí k víře, křesťanství, katolicismu, může rozdávat depku plnými hrstmi (od toho jsou snad spíše filmy nihilistů a ateistických realistů?), totálně bez naděje, jakéhokoliv jejího záblesku, bez toho, aniž by reflektoval skutečnou rovnováhu světa, nebo chcete-li, jin a jang. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/a-co-dal-baltazare.html ---> A co dál, Baltazare? Zóna a Aerofilms vydávají dva filmy Roberta Bressona (Mušku představíme zítra) z doby jeho tvůrčího vrcholu. Přestože osobně mám z Bressonovy tvorby nejraději Deník venkovského faráře, velice zajímavou adaptaci románu Georga Bernanose, patří Zóně a Aerofilms velký dík i za tyto snímky, jež jsou koneckonců označovány za vrchol Bressonovy tvorby. Opět můj subjektivní pohled - na Bressonovi mi vadí velká míra beznaděje, jež se v jeho filmech objevuje. Vychází ale z intelektuálního prostředí své doby a již zmíněný Bernanos patří do podobné skupiny podobně smýšlejících intelektuálů, kteří se zhrzeni postojem Francie ve druhé světové válce a plni deziluze z francouzských občanů obracejí k tehdy (a ani posléze) ve Francii nijak populární a oblíbené katolické církvi. Samozřejmě nešlo o bezvýhradné přilnutí ke katolicismu, ale šlo o kriticko-morální postoj, s různými výhradami a s mnoha humanistickými otázkami. Než teologické problémy a rozbor nauky se zabývají otázkami lidské duše, hříchu, odpuštění, interakce s okolním, většinou nepřátelským a hříšným světem. Jestliže jste četli knihy kardinála Lustigera, i v nich se objevuje podobný příklon, avšak s povzbuzením do dalšího duchovního života a s radami, jak podobné krize zvládat. Tento úvod je nutný, jelikož naznačuje, že tentokrát nejde o žádný jednoduchý film z ranku, jaké většinou recenzujeme. Bressonovy filmy jsou náročné. Ačkoliv se zdá, že se na plátně nic neděje, je nutné dávat pozor na detaily. Bresson nic polopaticky nevysvětluje. Vše podstatné vyjadřuje většinou obrazy, dialogy používá jen v případě opravdu největší nutnosti, což už samo o sobě je znakem velkého filmaře. Ačkoliv mám určité výhrady k jeho - dějinami omluvitelné - přehnané skepsi a beznaději, přesto mu nelze nepřiznat vysoký cit pro filmové umění, jaký se dnes již málo vidí. U snímku a co dál, Baltazare? je zvolen podobný postup jako třeba u Jako zabít ptáčka. Podstatné události příběhu jsou vyprávěny jako by mimochodem, očima někoho jiného. Zde očima osla, který za svůj život vystřídá několik pánů. Ti buď na něho svalují vinu za své vlastní chyby, nebo je jim mlčenlivým svědkem jejich hříchů. Hlavně je však svědkem tragického osud rodiny Marie i jí samotné. Jde však jen o jednu rovinu příběhu. Jsou zde i mnohé křesťanské paralely, symboly, jež je potřeba dešifrovat - což uznávám asi moc pro čtenáře tohoto serveru nebude jejich šálek čaje. Avšak pro tu menšinu, která ještě stále má cit pro filmové umění, několik rovin příběhu a pro podobenství můžeme film i disk doporučit. Už třeba jen proto, že český překlad měla na starosti Anna Kareninová, která oproti uvedení v České televizi titulkovou sadu pro DVD vydání rozšířila. Kvalita černobílého obrazu i zvuku je na nejvyšší možné úrovni. Bonusy pak nenajdete ani na britském vydání. V podstatě totiž existuje jen jeden možný dostupný bonus, peníze za jeho uvedení jsou však tak vysoká, že v podstatě slovo "dostupný" v této větě zní spíše jako špatný vtip. () (menej) (viac)

Pan Filuta 

všetky recenzie používateľa

10/10 A to jsem myslel, že mě už nic nemůže překvapit! Tento film, to je jedna velká skepse, nevíra v člověka. Všichni zde prohrají a co víc: vyvěrá z toho zlo v člověku. Měl jsem u toho obdobné pocity jako u Requiem za sen. Vím, že jsou to dva nesrovnatelné filmy. Na to, že film někomu přijde nudný nechci a ani nebudu tady reagovat. Jenom chci podotknout, že jestli Tarkovskij režíroval filmy s hlubokým filozofickým přesahem, tak Bresson filmy s hlubokým lidským přesahem. ()

Reklama

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Ano, pro filmové studenty je tohle určitě pošušňáníčko. Sám jsem si skoro jistý, že za takových dvacet, no, možná spíš třicet let tenhle film ocením a docením i jeho hloubku, ale prozatím je to jen dobrý a snesitelný film z éry a oblasti, která mi moc neříká. Genialitu takového Bergmana v tom nevidím, a tak jsem se spíše nudil a nežasl jsem. ()

Bubble74 

všetky recenzie používateľa

Au hasard Balthazar je „Crème de la Crème“ všeho, co jsem zatím měla tu čest jako filmový divák zažít. Krutý a zároveň křehký, jednoduchý příběh je vrcholem ryzí kinematografie. Oslík Baltazar je příkladem panenské pokory, snášející tíhu lidského zaslepení. Dobro, se kterým se lidé od nepaměti rodí je zahubeno zlem, hříchy a sobectvím, jež se snadno zakoření a neposkvrněná duše nemá šanci na přežití. Primární smysl humánnosti upadne v zapomnění. Bresson byl unikátním filmovým srdcařem, který natáčel věrný své životní filozofii a podle svého nejhlubšího přesvědčení, bez jakýchkoliv myšlenek na finanční profit nebo uznání. Ve všech jeho mistrovských filmových básních na nás dýchá čistá upřímnost a přirozená moudrost. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Je mi luto, ze si ludia vybijali zlost na faune, no ale stalinske represie v byvalom ZSSR boli skutocnym svinstvom, asi 6 - 7 genocid, ktore sa odohrali len v minulom storoci a Velky Skok Vpred Mao Ce Tunga - to boli masakre! Plus - len sa zacitajte do toho, co praktizovali privrzenci par - izmov /na zaciatok stacia a komunisti, bolsevici a nacisti/. To bolo prave peklo, sajrat , frajerina! Nejsem zruda, ale nejsem ani hlupa utlocitna bukvica, takze tak. Jo a skuste si pozriet Tarkovskeho Andrej Rublev /sceny s kravou a konom/ , pripadne nemecky film Der Ewige Jude 1940 /koncove casti su fakt masakrozne/ a potom mi nieco vypravajte : 5 % ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (12)

  • Po natočení několika filmů s vězeňskou tematikou pomocí své teorie „čisté kinematografie“ Robert Bresson uvedl, že chce přejít na jiný styl filmové tvorby. Příběh byl inspirován knihou Fjodora Michaljoviče Dostojevského „Idiot“ a každá epizoda Baltazarova života představuje jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Bresson později uvedl, že film byl „složen z mnoha linií, které se navzájem protínají“ a že Balthazar měl být symbolem křesťanské víry. Bresson produkoval film s pomocí Švédského filmového institutu. (classic)
  • Režisér Robert Bresson si žádal černého osla, ale produkční ho podvedli a nabarvili na černo osla zrzavého. Vše prasklo, když začalo pršet a barva se smyla. Baltazara pak museli natírat každý natáčecí den. (Cimr)
  • Robert Bresson měl velmi rád zvířata a žádná ze scén ubližování Baltazarovi není reálná. Například pro scénu, kdy ho lidé z vesnice surové mlátí, byla použita maketa zadku osla. V poslední scéně pak samozřejmě Baltazar reálně neumírá, dostal pouze prášek na spaní. (Cimr)

Reklama

Reklama