Un condamné à mort s'est échappé ou Le vent souffle où il veut
A Man Escaped
A Man Escaped or: The Wind Bloweth Where It Listeth
Réžia:
Robert BressonScenár:
Robert BressonKamera:
Léonce-Henri BurelHrajú:
François Leterrier, Charles Le Clainche, Maurice Beerblock, Roland Monod, Roger Planchon, Jacques Ertaud, Jean Paul Delhumeau, Roger Treherne (viac)Obsahy(1)
Francouzský umělecký film s okupačním námětem. Zpracovává skutečnou příhodu člena francouzského podzemního hnutí, který byl Němci dopaden, uvězněn a odsouzen k smrti, kterému se však v poslední chvíli před popravou podařilo z věznice uprchnout. Poručík Fontaine, tak se jmenuje hrdina tohoto filmu, se ani v nejtěžších chvílích samovazby nepoddává osudu. Je odhodlán bojovat do poslední chvíle za svůj život. Primitivním nástrojem, zhotoveným z železné lžíce, si začne připravovat cestu k útěku. Někteří spoluvězňové ho povzbuzují, jiní jej považují za šílence. On však věří a tato víra v možnost nového svobodného života mu dodává sil i v nejtěžších chvílích. Když je již vše připraveno k útěku, dostává Fontaine do cely spoluvězně. Nejprve se domnívá, že je to německý špicl, který mu má otevřít ústa. Chvíle, kdy v krajním zoufalství uvažuje, má-li tohoto hocha zabít nebo vzít s sebou, patří k nejsilnějším scénám filmu. Konečně se rozhodne k druhému řešení, které mu vlastně zachrání život: s hochovou pomocí projde tam, kde by sám neprošel a oba se dostanou na svobodu. (Filmový přehled)
(viac)Videá (2)
Recenzie (80)
Symfonie. Nádhera, takový zachycení solidarity, naděje, víry (i když tý i s kritickým podtextem, alespoň směrem k víře organizovaný) a touhy po svobodě, to mě vzalo. Po chvíli se do mě film zakous´ a držel mě v rozechvění po celou dobu, po filmovej stránce taky dokonalý a Mozartův hudební doprovod už jen potvrdil slzy úžasu. ()
Zvláštní to strategie tvůrců podat již v názvu tak těžký spoiler. Nevím, zda to bylo právě touhle předem podsunutou vědomostí o konci příběhu, ale ve srovnání s o 4 roky mladší Dírou jsem nebyl tolik pohlcen a fascinován úplně po celý čas. V místech, kdy se zdálo, že z precizně připravovaného útěku možná nic nebude a děj začal na chvilku stagnovat, mi ten celý vývoj přišel až zdlouhavý. Nicméně dlouhá závěrečná pasáž s reálným útěkem mi to plně vynahradila, tam se člověku opravdu tajil dech a z chvilky rozhodování, zda zabít pro záchranu svého života nevinného strážnika, se mi málem udělalo až nevolno. Celkově vynikající snímek a přidám-li k němu a již zmíněné Díře také Ptáčnika z Alcatrazu, případně i československé TV klenoty jako Raport a Dlouhé dopoledne, vzniká mi před očima krásná kolekce, po níž lze se o další vězenské filmy ze starších dob jenom zajímat. Takže příště konečně Stanley Kramer a jeho Útek v řetězech. 85% (#Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Další doklad Bressonovy geniality a potvrzení platnosti jeho osobité metody, která zde dosahuje za užití naprosto minimalistických prostředků a neměnného rytmu maximální míry napětí. Napomáhá tomu jak pevné soustředění jen na podstatné prvky, související s maximálním ztotožněním s hlediskem vězněného člověka, kterému nemůže uniknout sebemenší maličkost živící jeho naději, tak unikátní využití mimoobrazového zvuku, jež nabývá silně dramaturgických kvalit a ve scéně útěku je právě zvuková stopa zdrojem veškerého napětí. Navíc všelidsky pojatý přesah zpřítomnění i na posvátné Mozartově hudbě dává tomuto stále modernímu dílu i působivou nadčasovost a emocionalitu. ()
Žádné klišé, žádné patetické scény, ale syrově a realisticky podané drama bez jakýchkoliv pozlátek, se všemi dostupnými detaily a dokonce i pomůckami, které souvisely se skutečnou událostí pro nás už z dávné minulosti. Cela č. 107 i s jeho uprchlíky je drama hodné chvály už jenom proto, že byl celý natočený s neherci a i když jsem konec znala, tak dramatičnost tomu v žádném případě nechyběla. Bravurní práce Roberte Bressone! ()
Načo ukazovať tváre nemeckých väzniteľov, keď to pre napätie vo filme nemá žiaden vplyv. Navyše je ich anonymita originálna. Načo ukazovať explicitne popravy väzňov, keď zvuky streľby zbraní sú možno ešte emocionálnejšie zdrvujúcejšie a viac nám približujú to, čo prežíva hlavný hrdina. Možno nie tak napínavé, ako Diera, alebo iné, ešte slávnejšie útekové väzeňské filmy, zato veľmi sugestívne a môžeme si hlavne povedať, že takto nejako sa to asi stalo a nikto z tvorcov si nemusel vďaka dramatizácii deja nič špeciálne prikrášlovať. Možno minimalistický, ale predovšetkým realistický film o francúzskej idei vzdoru voči nemeckej okupácii, kde by na rozdiel od spomenutého filmu bol iný záver ťažkým podrazom na diváka a popretím názvu a ústrednej myšlienky filmu. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (12)
- Robert Bresson strávil část 2. světové války jako válečný vězeň. (džanik)
- Původní název filmu zamítnutý producenty zněl „Vítr vane, kam chce,“ což je citace z Evangelia sv. Jana, po níž následuje dovětek „...ale nevíš, odkud přichází.“ (Rattlehead)
Reklama