K smrti odsouzený uprchl

Jak píše jeden z mých oblíbených uživatelů, tak název filmu vám sice vzhledem k obsahu vyspoileruje jeho konec, ale mě to nijak zásadně nevadilo. Hlavní hrdina je těžkej borec kterej si při plánování toho jak zdrhnout všímá takových neuvěřitelných detailů, že i Ray Breslin z Plánu útěku který tu je mimochodem v souvisejících filmech proti němu působí jako začátečník a amatér. I když i tady náš uprchlík v druhé půlce zjistí, že ve dvou se to líp táhne a taky se snáz utíká. Styl vyprávění kdy je pak všechno vylíčeno jako vyprávění hlavní postavy o tom jak se to celé seběhlo mi docela sednul a k působivosti a tísnivé atmosféře přispívá určitě i ta černobílá kamera. Pár věcí se sice ještě dalo vyladit, ale jinak další můj zářez do starší Evropské tvorby opět dopadl velice kvalitně a kdo ví kolika dalším útěkářským filmům z vězení tenhle posloužil jako předloha a pravzor.80% (30.03.2024)

Symfonie. Nádhera, takový zachycení solidarity, naděje, víry (i když tý i s kritickým podtextem, alespoň směrem k víře organizovaný) a touhy po svobodě, to mě vzalo. Po chvíli se do mě film zakous´ a držel mě v rozechvění po celou dobu, po filmovej stránce taky dokonalý a Mozartův hudební doprovod už jen potvrdil slzy úžasu. (24.08.2008)

Bressonovi se v tomto případě povedl celkem úctyhodný kouzelnický trik. Nechal zmizet vězně a to bez výrazné dramatizace, s minimem emocí, velkých gest, či dynamizujících stylistických postupů. A přesto jsem se ani na vteřinu nedokázal od filmu odtrhnout. Přesto jsem byl ke konci snímku napjatý jak struna před prasknutím a v jeho závěru jsem jako struna praskl a všechny ty dobře skrývané emoce se osvobodily s nebývalou silou. Bressonovi filmy jsou totiž tak trochu jako hlavní hrdina Fontaine. Ačkoliv je to na první pohled takový nenápadný věchýtek, skrývá se v něm mnoho obdivuhodného. (15.10.2016)

Byl jsem překvapený, když jsem zjistil, že ten film skutečně stojí jenom na MacGyverovi z roku 44, který prchá z vězení. Samozřejmě to nepoměřuji z hlediska moderních filmů, ale přiznám se, že mě závěr bez změny temporytmu nebo gradace trochu zaskočil. Přešel bych to, kdyby se tam dělo ještě něco jiného, ale kromě moralitky s malým klukem tam není moc o čem hrát. Je krásné a zábavné na to koukat, ale hluboko to nesekne. (26.12.2009)

Už úvodní scéna s autem je slušně napínavá. A i přes pomalé tempo vyprávění jsem byl vlastně neustále pořádně napjatý a bál se o hlavního hrdinu (přestože jsem dopředu věděl, že to nějak zvládne; a to o poutavosti snímku něco vypovídá). Hrdinova vůle, trpělivost, vyčkávání, nápaditost při plánování útěku a na druhé straně strach, nejistota a těžké dilema, které se časem ještě rozšíří…to mě moc bavilo. A líbila se mi i nutná důvěra/solidarita vězňů, bez které by to nešlo. Stejně jako bez faktoru náhody či štěstí (nejvíc při „knězově saku“). Zklamalo mě jen, že nebyl zabrán „přepad zezadu“ (fakt mě zajímalo, jak to zvládne beze zbraně) a pak jsem moc nepochopil přítomnost toho balíčku (který působil vzhledem k dosavadnímu „majetku“ vězně jako hodně velký luxus). Jinak ale velká spokojenost a poprvé sice slabších, ale 5* pro Bressona. (08.07.2014)