Un condamné à mort s'est échappé ou Le vent souffle où il veut
A Man Escaped
A Man Escaped or: The Wind Bloweth Where It Listeth
Réžia:
Robert BressonScenár:
Robert BressonKamera:
Léonce-Henri BurelHrajú:
François Leterrier, Charles Le Clainche, Maurice Beerblock, Roland Monod, Roger Planchon, Jacques Ertaud, Jean Paul Delhumeau, Roger Treherne (viac)Obsahy(1)
Francouzský umělecký film s okupačním námětem. Zpracovává skutečnou příhodu člena francouzského podzemního hnutí, který byl Němci dopaden, uvězněn a odsouzen k smrti, kterému se však v poslední chvíli před popravou podařilo z věznice uprchnout. Poručík Fontaine, tak se jmenuje hrdina tohoto filmu, se ani v nejtěžších chvílích samovazby nepoddává osudu. Je odhodlán bojovat do poslední chvíle za svůj život. Primitivním nástrojem, zhotoveným z železné lžíce, si začne připravovat cestu k útěku. Někteří spoluvězňové ho povzbuzují, jiní jej považují za šílence. On však věří a tato víra v možnost nového svobodného života mu dodává sil i v nejtěžších chvílích. Když je již vše připraveno k útěku, dostává Fontaine do cely spoluvězně. Nejprve se domnívá, že je to německý špicl, který mu má otevřít ústa. Chvíle, kdy v krajním zoufalství uvažuje, má-li tohoto hocha zabít nebo vzít s sebou, patří k nejsilnějším scénám filmu. Konečně se rozhodne k druhému řešení, které mu vlastně zachrání život: s hochovou pomocí projde tam, kde by sám neprošel a oba se dostanou na svobodu. (Filmový přehled)
(viac)Videá (2)
Recenzie (80)
Robert Bresson dokázal na malé ploše vytvořit velký film, který nemá ve svém žánru konkurenci. Někdo tu zmínil Vykoupení z věznice Shawshank. To je výborný film, ale ve srovnání s K smrti odsouzený uprchl se jeví jen jako docela šikovný vnouček, který ale nikdy svého dědečka nepřeroste. Tento film je velkou oslavou nezlomné vůle po svobodě a vzdoru vůči utlačovatelům. Překvapuje svou precizností a nechává diváka napnutého od začátku do konce. Vynikající film!! ()
Symfonie. Nádhera, takový zachycení solidarity, naděje, víry (i když tý i s kritickým podtextem, alespoň směrem k víře organizovaný) a touhy po svobodě, to mě vzalo. Po chvíli se do mě film zakous´ a držel mě v rozechvění po celou dobu, po filmovej stránce taky dokonalý a Mozartův hudební doprovod už jen potvrdil slzy úžasu. ()
V hlavě tisíce alternativ, které projdou kolečkem návrhu, posouzení a zamítnutí. Času je tolik a přitom se tak krátí.. Vrcholem napětí Bressonovy anatomie útěku z vězení je zvuk podrážek dozorce blížícího se po schodech. Jinak je to od zbytečných emocí osekané procedurální porno, u kterého se tímhle směrem ujetí jedinci mohou stejně ukájet jako třeba u toho, když si Llewelyn Moss dělá z ramínek háček, aby si přitáhnul tašku s penězi z motelové ventilace.. Maminky je sice u toho neviděly, ale určitě se díval Andy Dufresne a možná i po očku Tango s Cashem.. ()
Vykoupení z věznice Shawshank na artový způsob zbavené veškerých amerických velkofilmových trademarků (důraz na patos a velikost příběhu), u kterého je největší demonstrací jeho funkčnosti fakt, že i přes spoilerující název filmu udrží v napětí téměř po celou dobu. V tom to případě netvoří napětí "jestli", ale spíše "jak". ()
Útěk z vězení po francouzsku - a nesmírně realisticky. Komorní vyprávění je sice studené jako psí čumák a vedlejší postavy působí svým chováním i promlouváním jako pouhopouhé potřebné kulisy, avšak coby vylíčení skutečných, deprimujících událostí jsem tomu jednoduše věřil. V jednoduchosti je někdy síla a tenhle klasický snímek, byť nepatří zrovna mezi nejtypičtější zástupce tohoto motta, je toho přeci jen příkladem.. 70% ()
Galéria (25)
Fotka © Gaumont
Zaujímavosti (12)
- Robert Bresson trval na naprosté autenticitě. Poradcem při natáčení byl autor předlohy André Devigny a točilo se ve stejném vězení (Montluc), ze kterého později uprchl. Devigny také Bressonovi půjčil provazy a háky, které sám použil. (džanik)
- Tento film velmi obdivoval režisér Jan Němec, který si půjčil jeho kopii na střihačský stůl, a tam si záběr po záběru udělal celý technický scénář. Trvalo mu to plných čtrnáct dní. (Rattlehead)
- V tomto príbehu o väzňovi sa režisér Robert Bresson viac zameral na samotný obsah a neexpresívne herectvo využil v atraktívnejšiu obsahovú schému. Možno aj preto snímok komerčne uspel viac, než mnohé jeho zvyšné tituly. (MikO_NR_1909)
Reklama