Zásah v pravou chvíli

Jako malý holce se mi tenhle film hrozně moc líbil, připadal mi ve stylu starých němých grotesek, jen ozvučený a pak jsem se na něj podívala znovu po letech a ..........člověk by si asi v některých případech měl nechávat iluze z dětství a nevstupovat znovu do téže řeky. Takže moje hodnocení je nadsazené a spíš z nostalgie. (14.03.2013)

Juchůů! Po mnoha letech jsem se konečně dočkal toho, že po mém bodování se pohnula procenta v hodnocení filmu a že to uvidím na vlastní oči :) Ale zpět k filmu. Jako kluci jsme se TEHDY s kamarády v kině váleli smíchem a řvali u toho přitom jak tarzani - jak nás film dostal. A po mnoha letech to u mne nedopadlo jinak. Prostě klasika, která se zakousla do dětského podvědomí docela hluboko :) Jen jsem místo válení se pod stolem aspoň trochu posprejoval monitor... Takže tak nějak. (18.09.2011)

Nazval bych to groteskou druhé generace. Pro tehdejšího diváka (jsme v šedesátých letech) už by němá groteska nebyla atraktivní, kromě toho éra němých filmů dávno pominula. Divákovi je tak servírována groteska se zvukem, smíchem, hudbou, obsahově plnější, na vtipné scény ale chudší. Z počátku jsem kroutil hlavou, ale nakonec mě Pitkin přeci jen přesvědčil, především zmiňovaná scéna s fousáčem v zubařském křesle se povedla. Když se u komedie od srdce (několikrát) zasmějete, that´s all right! Edit po dabované verzi: Eduard Cupák řádně zavzpomínal na o tři roky starší roli Josephine v Někdo to rád horké, a střihl si pitvořícího Pitkina. Skvělý dabing tomuhle filmu sluší (a je ve Wisdomově tvorbě dost možná jediný starý, předrevoluční), Normana ale přesto doporučuji i v originále. (20.08.2008)

Těžká klasika u které se musí snad zasmát i ten největší suchar, protože Pitkinovy patálie jsou zkrátka nezapomenutelné. Už jen když si vzpomenu na cukající oko v "lehátkové scéně" nebo náročnou chvíli v roli zubaře, se mi chce znovu smát. Norman Wisdom je jako naprostý nešika nesmírně sympatický a bavil mě královsky. Ale jak už tu někdo napsal - nejvtipnější scény jsou ty, u kterých se nemluví. (28.07.2020)

Veľmi živo si spomínam na výbuchy smiechu v hľadisku kina, kde som Zásah videl po prvý krát. Odvtedy už ubehlo strašne veľa rokov. Svet celkovo a v rámci neho aj svet filmového humoru pokročili o značný kus. V dôsledku toho sa Pitkinov humor zaradil k pokračovateľom nemých grotesiek a predchodcom humoru Mr. Beana, ktorý už sám je klasikou. Dnes vyvolá Pitkinov humor nanajvýš občasné pousmiatie, ale svoje miesto vo filmovej histórii i spomienkach pamätníkov nepochybne má. (28.09.2020)