Zásah v pravou chvíli

Tento film je úžasnej! Už jen při úvodní scéně na operačním sále se téměř nemůžu smíchy udržet. Tento film jsem viděl asi již třikrát, ale pokaždé se zasměji. Přiznám se ale, že když jsem ho viděl poprvé, měl jsem rozporuplné pocity. Teprve až po druhém shlédnutí jsem usoudil, jaká je to dobrá komedie. Nezapomenutelný výkon Normana Wisdoma jako pan Pitkin. Je to jedna z nejlepších britských komedií, které jsem kdy viděl. (03.10.2012)

Veľmi živo si spomínam na výbuchy smiechu v hľadisku kina, kde som Zásah videl po prvý krát. Odvtedy už ubehlo strašne veľa rokov. Svet celkovo a v rámci neho aj svet filmového humoru pokročili o značný kus. V dôsledku toho sa Pitkinov humor zaradil k pokračovateľom nemých grotesiek a predchodcom humoru Mr. Beana, ktorý už sám je klasikou. Dnes vyvolá Pitkinov humor nanajvýš občasné pousmiatie, ale svoje miesto vo filmovej histórii i spomienkach pamätníkov nepochybne má. (28.09.2020)

Prva scéna keď Pitkin zareve 'chopper' ma naozaj pobavila. Nasledne po zač. titulkoch scéna s policajtom a naťahovačka s nositkami ma takmer unudila k smrti po nej som sa vsak naladil na atmosferu grotesky a do konca som sa už len rehotal nad neschopnosťou všetkych hrdinov a dôvtipom hlavného hrdinu Pitkina ktorý si robí zo všetkeho len dobrý deň. (26.08.2009)

Často se o některých komicích říká, že scény z jejich filmů jsou jako vystřižené z němé grotesky. O Zásahu v pravou chvíli Normana Wisdoma se dá říci pouze, že to je groteska, sice ne už němá, hodinu a půl dlouhá, ale je. Většina dialogů by se mohla vystříhnout a nahradit mezititulky a stejně tak propracovaný děj, nebyl silnou stránkou starých mistrů, jakožto není pana Wisdoma. Některé postavy mi přišly jak vystřižené z francouzských komedií, přesto je to komedie anglická, což je znát obvzláště v některých replikách. (27.09.2007)

Patrně nemohu za to, že se Norman Wisdom narodil do technicky příliš vyspělé filmové doby, ale přesto je mi to líto. Dokud totiž filmy nemluvily, tak by se svým přirozeným trdlovstvím jistě vynikal mezi všemi těmi úspěšnými klouzači na banánových slupkách. Na šedesátá léta už to zkrátka nestačí a zvuk tomuto snímku rozhodně příliš nepomáhá - zejména hlasitý smích přihlížejících. Přesto si ekvilibristika s nosítky nebo nemocniční závod na vozících zaslouží místo v mé děravé paměti a kritika charitativních snobů mne vyloženě potěšila. (28.05.2013)