Scenár:
Stéphane DurandObsahy(1)
Obdobný tvůrčí tým, který si získal pozornost uměleckým dokumentem o tajemných obyvatelích hmyzí říše MICROCOSMOS (1996), natočil podobně laděný snímek věnovaný ptákům a jejich obdivuhodné schopnosti migrace. Ta je nejen důkazem výjimečné orientační schopnosti a téměř nekonečné životaschopnosti opeřenců, ale i metaforou naděje na návrat. Pro řadu druhů znamená životní nezbytnost podmiňující úspěšnou reprodukci a umožňuje jim přežití v často extrémních podmínkách. Pro člověka se však může stát poetickým obrazem života odhodlaného přetrvat navzdory nepřízni počasí, podnebí i osudovým náhodám. Ve filmu, který ke svým divákům hovoří prostřednictvím poetických obrazů a hudby a především obraznosti samotné přírody, se průvodního slova ujal režisér Jacques Perrin. Snímek získal v roce 2001 Césara za nejlepší střih a nominaci na Césara pro režiséry a autora hudby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (95)
Záběry nádherné, to jo , ale místy uz mi to přišlo jednotvárné ( furt samí ptáci ) :)) A taky skoda ze nevykládal neco bližšího o jednotlivých druzích, bylo to proste ciste a jen zamerene na krásu beze slov... ale bylo to fakt udelane nádherně, to se musí nechat....a aspon ty 4* si to urcite zaslouží....uz za to bozatko tucnaka sezraneho pred zraky svych rodicu... :) ()
Na film jsem byl v kině a šel jsem do kina s tím, že když budu přes hodinu koukat na ptáky, tak se neskutečně uvolním. Uleva byla obrovská. Člověk se sám cítí jako pták, a třetí rozměr pohybu tomu dodává onu volnost. Hudba Bruno Calaise je taky skvělá. Byl jsem unešen a tento film si mě od prvních vteřín získal. A na závěr píseň Nicka Cave - Tommorow I Will Fly? no může být člověk v tomto směru spokojenější? ()
Sedl jsem si k televizi, po dni v práci, jaksi neplánovaně s tím, že buď u toho usnu nebo to zhlédnu. Posléze se má pusa začla rozevírat, nebylo to zíváním, ale němým úžasem. V tomto tupém výrazu jsem vydžel až do závěru. Nádherně poetické. Ke konci stopáže mi už vážně škubalo v ramenech a paže mé se začínaly nevědomky pozvedávat. Vzdávám holt těmto opeřencům, těmto vládcům oblohy. Vzdávám holt tomuto filmu. ()
Mít tak křídla... Takřka sto minut záběrů na ptactvo bezjakéhokoli doprovodného komentáře. Přesto to Ptačí svět ani na moment nenudí. V mnoha scénách je dokonce tak nabitý emocemi, že leckterý film může jen tiše závidět. Chybí tu sice onen příjemný satirický nadhled Microcosmu, ale i tak se jedná o záležitost kterou z hlavy nedostanete. Dechberoucí záběry, které by obstály i bez hlavních objektů - totiž ptáků. Unikátní technika snímání vás zcela pohltí a budete se cítit, že jste tam nahoře jako jeden z členů hejna. Spolu s mnoha druhy procestujete svět křížem krážem a to vše za fenomenálního hudebního doprovodu, který nechá znít teskné tóny při záběrech na osamělého orla a neváhá rozeznít mohutné chorály při vzletu mnohatisícihlavého hejna... Ač to může u "pouhého" dokumentu překvapit, tak nevidět toto na co nejlepší sestavě s perfektním prostorovým zvukem je neodpustitelný hřích. ()
Ptačí svět, to je obrazově nádherná mozaika záběrů, která má tvořit úchvatnou směs příběhů ptáků z nevšedního pohledu, což se však tvůrcům bohužel nepovedlo. Jeden nádherný, až magický, záběr střídá druhý, což ovšem nijak nezachraňuje nudu, která se začne rozlévat už po pár minutách. [TOP 19/6 77%] ()
Galéria (21)
Fotka © Sony Picture Classics
Zaujímavosti (6)
- Celou noc museli filmaři nechat zapnuté motory letadel, aby si na ně nenarozená ptáčata nenásilně zvykla a považovala je za zvuky těla své matky. (EMMY)
- Kameraman byl zavěšen při leteckýh scénách ve vzduchu vpředu před pilotem, aby mohl natáčet v úhlu 180 stupňů kolem sebe. (EMMY)
- Nejplašší ptáci byli natáčeni pomocí nehlučných maskovaných robotů. (EMMY)
Reklama