Amores perros

Já bych toto veledílo spíše pojmenoval Amores Pessos, jelikož hlavní dvě věci, kolem kterých se celý děj točí, jsou peníze a psi. Alejander je zkrátka mistr lidských osudů a to nejen ohledně výběru, ale i režie samotné, protože většině ostatních režisérů by se námět rozpadl pod prsty. Ruku v ruce jde i znamenitý scénář, který patřičně využívá přechodu mezi jednotlivými ději. Osobně si ale myslím, že kdyby přibyla rozdílová časová linka a některé charaktery se sloučily do sebe, bylo by to pětihvězdičkové dílo, ale i tak se jedná o emocí nabytý snímek zasluhující zhlédnutí. P.S. A pak že psi nedokážou rozvrátit vztah. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (25.08.2012)

Mexičani mají fakt krutý filmy. Hned od začátku už mě to chytlo a ne že by jsme začali v klidu, ale už mi naskočilo srdce a říkám si: "Panebože, takový tempo." octavio y susana: Zatraceně, tolik psů od krve a hned psí souboj. Alejandro jde na to pěkně z vrchu, ale to se střídá s scénkama s rodinou pohodou a občas se tam připlete bezdomovec s kupou psů. Najednou se, ale tyhle dvě scénky spojí. Překvapila mě scénka, jak si El Chivo (zmíněný bezdomovec) vydělává peníze, tím jeho zabíjením. Výborný záběr na smažící se krev. El Chivo je dobře udělanej, špína za nechtama, mastný vlasy, prostě klasický vandrák, který ale své bydliště má. Rameno je pěknej sviňák a Octavio to ví a tak udělá vše co se dá. A od tá chvíle se mi to začalo líbit ještě víc viz. scénka v samoobsluze. A líbí se mi ta hudba. Šokovala mě, když si to Octavio rozdával s švagrovou a do toho padali scénky, jak mlátí jeho bratra. Úvodní scéna navazuje na závěrečnou. daniel y valeria Klasická love-story. El Chivo mi teď připomíná židovského mafiána. V každé povídce se vše motá kolem psa, kterého Chivo zachrání. Dříve nebo později se museli pohádat a taky se to stalo, ale nečekal jsem, že to bude tak drastický. Je to trošku nudná pvídka, ale ne špatná. El Chivo y maru Už od začátku jsem byl zvědavej, kdo je ta maru. Dozvíme se více o El Chivo. A teď je to spíše humornější povídka. Takže tu máme skoro všechny žánry. Dá se říct, že je boháčem a přesto žije prostým životem. A tady je taky fajn hudba. Vrátíme se k počáteční nehodě. Po které se dostaneme zase k Ramenovi. Pes v každé povídce zničí vztah mezi těmi co se mají opravdu rádi. Alejandro je asi moc nemá rád. Je tam scéna kdy El Chivo čeká před Blockbuster video, kdo kupuje ten časopis se zasměje. Rozhovory mezi Chivou a Luisem Mirandou Solaresem, patří mezi ty nejlepší co jsem viděl za poslední týden. Když si El Chivo dělá osobní higienu a upraví se, vypadá jak novej člověk a taky se jako nový člověk bude chovat. Alejandro González Iñárritu musí být štastný šlověk, když všechny jeho filmy jsou světově uznávané a výborně hodnocené. Těším se na další jeho snímky a přeju mu plno takových filmů. (10.03.2004)

Originální a zajímavý film je pozoruhodně odtočen. Jinak, než jsme zvyklí, ovšem typicky pro pana Iñárritu, který se v tomhle vyžívá a dává divákovi možnost si poskládat mozaiku. Jeho tvorbu jsem viděl nezvykle obráceným způsobem, Babel, později 21 gramů a klenot jako Amores perros jsem si nemohl přeci nechat ujít. Jsem rád, že jsem situace využil, ale film je zbytečně zdlouhavý a často emočně nevyvážený, příběhové linie jsou propastně rozdíloné, první část byla spíše nudná. Druhá hodně realistická a nejzajímavější. Třetí hodně napnutá, emočně přetékala i díky výborně vybrané muzice. Kdybych si měl vybrat mezi Babelem, Amores nebo 21 gramy... nevyberu si ani jedno, protože s jeho tvorbou se nemohu úplně stotožnit. (27.04.2008)

Iňárritu má režii opět v malíku a trojici spletitých příběhů propojuje s takovou obratností, jako by od narození nedělal nic jiného než běhal s kamerou napříč městskou džunglí. Na tomhle jeho výletu bych viděl jen dvě velké slabiny, a to že jednak hraje místy strašně moc na efekt a vzdává se tak své podmanivé autenticity, a pak také kvůli přemrštěné stopáži už v závěru docela silně nudí a nevyúsťuje vlastně v nic, co by diváka nějak vytrhlo z letargie. Líbily se mi první dva příběhy a vesměs jsem si liboval, jak to Alejandrovi zatím všechno krásně vychází, ale naopak mě hodně zklamalo, že námětem nejzajímavější pasáž o nájemném zabijákovi vyšla úplně vniveč, stejně jako pokus o citové obměkčení v závěru. Je to rozhodně velice dobrý film, který za těch 150 minut asi stojí, ale nic přelomového nebo vysloveně neobvyklého se také zdaleka nekonalo. Alespoň se ukázalo, jakým je Pulp Fiction v daném okruhu filmů nedotknutelným vládcem. 75% (25.06.2013)

Musím uznat, že mexické filmy posledních cca 10 let (nebo alespoň ty, co jsem viděl) si drží velmi vysokou úroveň. Také Amores Perros se řadí určitě mezi to povedenější, byť je zde skutečně (jak mnozí zde podotýkají) vidět mírná nevyrovnanost jednotlivých dějových linií (neodvažuji se je nazvat povídkami, protože je zde evidentní provázanost děje). Velmi dobré výkony odvedli i herci, ale ani oni se (zejména v té střední části filmu) nevyvarovali mírného přehrávání. Přesto si ale myslím, že se jedná o mimořádné dílko, kterému sice chybí něco k dokonalosti, ale určitě pozorného diváka zaujme. Pokud však hledáte něco pro pobavení - ne, tohle není dobrá volba, oddechový film tohle zcela rozhodně není. (08.09.2003)