Jack Strong

Čím více mám za sebou polských filmů s historickou tematikou, nebo prostě jen pozadím nějaké doby (Růžena, Ida, Štvanice), tím jasněji vnímám, že Polákům jde tento typ filmů v posledních letech mnohem lépe než nám. My si z toho už jen dokážeme dělat legraci, a ani v tom poslední dobou nevynikáme. Jack Strong je velmi zdařilý špionážní film podle skutečných událostí s výborným Marcinem Dorocińskim v hlavní úloze důstojníka polské lidové armády, který za studené války navázal kontakty s americkou tajnou službou. Jenom se mi fakt nelíbilo, jak ho ke konci namaskovali, aby vypadal starší. To bylo jak z nějaké divadelní maškarády. :-) (08.10.2014)

Kolikrát mě Poláci za posledních deset let přesvědčili svými filmy o tom, že jejich země skrývá obrovské množství příběhů, která si filmová plátna jednoznačně zaslouží? Osobně bych to nedokázal spočítat už ani na prstech tří rukou. Takže teď již mohu říct, že i Jack Strong je další z těch vydařených námětů, které si pozornost rozhodně zaslouží. Špionážní film je záležitost, která umí být poměrně složitá na vysvětlení. Tady ale vše ve spojení s tehdejším Československem dává logiku a myslím si, že český divák nebude mít důvod být mimo. Škoda, že děj burcoval hlavně v závěru filmu. Kdybych se osobně dočkal nějaké vysloveně wow scény jako v Mostu špionů od Spielberga, tak bych snad ani neměl problém tento film přirovnat k tomu nejlepšímu špionskému, co jsem kdy viděl. Takhle tedy „jen“ takřka, což je na polský film stále jev úchvatný. (24.11.2021)

Tento film pro mě neznamenal jen prvních pět hvězd nové filmové sezóny roku 2015, ale hlavně nevšední hluboký zážitek. Přenesme se tedy s polskými filmaři do bouřlivého roku 1968, který přinesl mnoho dramatických událostí. Studena válka je v plném proudu a kvalitní zpravodajské informace z důvěryhodného zdroje jsou jazýčkem na vahách v soupeření dvou supervelmocí. Mladý polský major Ryszard Kuklinski (Marcin Dorocinski) se vrací z Moskvy ze štábního cvičení Varšavské smlouvy a uvědomuje si, že Polsko je nástupním prostorem pro Sovětské divize v případné invazi do Západního Německa a tím pádem i cílem pro jaderný odvetný úder Severoatlantické aliance, který by udělal z jeho rodné země během okamžiku spálenou radioaktivní pustinu. Začíná v něm klíčit semínko vzdoru a krvavé potlačení hladové bouře v Gdaňsku ho utvrdí v tom, že musí něco udělat. Pro CIA se tak stane důležitým spojencem za železnou oponou, ale ani KGB a polská vojenská kontrarozvědka nespí. Tajnou a hlavně nebezpečnou hru vede sám. Zpravodajské krytí mu z povzdálí zajišťuje jeho řídící agent Daniel (Patrick Wilson). Dvojí život ho extrémně vysiluje a dělá ho tak zranitelným. Špionážní linka se zdařile prolíná s jeho osobním a niterným vztahem se svéhlavým starším synem a odstrčeně se cítící manželkou. Osoba polského patriota, která je blízká i české historii, protože on vypracoval plány bratrské moci polské armády v roce Pražského jara, by u nás neměla být přehlédnuta. Špionážní thriller režiséra a scénaristy Wladyslawa Pasikowského podle skutečných událostí boduje díky tísnivé atmosféře, kterou podporuje tklivá a svíravá hudba a zdařilé dobové kulisy. Na prostoru lehce přes dvě hodiny je rozehrána mrazivě dokonalá komorní hra bílého orla s rudým medvědem. PS: když v průběhu filmu padla věta, my se nevzdáme jako Češi v roce 68, bylo mi stydno… (27.01.2015)

Tak počul som už aj také názory, že je to akčný film. Bohužiaľ nie. Je tam jedna akčná scéna - naháňačka aut na snehu v asi šesť-sekundových záberoch na široký objektív. Pôsobí to teda všelijako, len nie akčne. Ak by sme to mali zaradiť do nejakej žánrovej škatuľky, tak to bude najskôr špionážny thriller. No musím povedať, že asi jeden z najnudnejších aké som kedy videl. Problém snímku je, že sa nemastno-neslano drží chronologicky Kuklinského biografie, namiesto toho aby materiál uskúpil do žánrových vzorcov a priniesol zároveň nejakú zaujímavú interpretáciu. Je to dosť patetická, naivne didaktická antisovietska(ruská) agitka plná slzopudného poľského nacionalizmu. Film hovorí, že za všetko mohli len zlí Rusi a Kuklinského vykresľuje ako idealistického bojovníka bez pochýb, ktorý nemal k svojmu konaniu žiadnu pragmatickú motiváciu. Je to jednoducho splošťovanie histórie, ktorého funkciou je súčasnému publiku naklamať, že mali vo svojich dejinách superhrdinov. (30.07.2014)

Tak pokud jen polovina z toho co zobrazuje film je pravda, tak potěš koště. V roce 1980 to s námi bylo celkem nahnutý… každopádně fantasticky natočené (až na jisté zbytečné přešlapy - ten ztracený papírek proč? zbytečná hra na drama). Jako celek to působí perfektně a styl vyprávění si nehraje na tajemno (s ohledem na fakt, že Wikipedii má dnes každý by to byla celkem trapnost). A to se cení. (23.11.2021)