Krajina tieňov

C. S. Lewis se u mne nezapsal jako autorLetopisů Narnie, k těm jsem se dostala až se svými dětmi. Vryly se mi do paměti Jeho Rady zkušeného ďábla. O to víc jsem byla zvědavá na Krajinu stínů. Příběh, který je uvěřitelný, protože se opravdu stal. Nevadily mi ani drobné odchylky od skutečnosti. Žasnu nad polohami Anthony Hopkinse, který dovede zahrát prince i šílence, spisovatele, hrbáče i Picasa. (31.08.2014)

Neuvěřitelně nádherné dílo, které na mě zapůsobilo minimálně tolik jako Cena za něžnost - a nemyslím, že jsem si na tento film vzpomněl jen díky přítomnosti opět vynikající a přesvědčivé Debry Winger. Z kolika procent se to zakládá na skutečnosti mi může být úplně jedno, protože to opravdu není klasický případ životopisného filmu. Stojí to na scénáři, Attenboroughově režii a především, především na neskutečném výkonu Anthonyho Hopkinse, který v roli spisovatele C.S. Lewise opravdu zazářil. Pro mě je to možná jeho nejlepší výkon vůbec a je nepochopitelné, že za to nedostal Oscara. (To, že nebyl ani nominován, je už vyloženě zločin.) Mám pocit, že tento film si zaslouží být umístěn mezi mé oblíbené. (14.01.2009)

"Bolest je Boží megafon v tomto hluchém světě.".... "Bolest nyní je součástí příštího štěstí" C.S.Lewis byl pro mě až doposud především spisovatel a autor Letopisů Narnie, jsem proto moc rád, že jsem se díky tomuto filmu setkal s Lewisem coby člověkem. Některé komentáře zmiňují, že mezi filmem a skutečným životním příběhem C.S.Lewise jsou určité rozdíly. To nemohu zcela posoudit. Přesto mi přijde, že to hlavní se lze z tohoto filmu o "člověku Lewisi" přeci jen dozvědět. Sledovat onu proměnu zatrpklého profesora vyžívajícího se v přednášení mravokárných vět o bolesti v bytost plnou láskyplného citu bylo něco úchvatného a Anthony Hopkins to celé ztvárnil zcela věrohodně. Stejně tak jsem si užíval všech těch jiskrných dialogů (zejména v první části filmu) mezi oběma hlavními protagonisty. Postava Joy Greshamové se svou někdy vskutku pěknou "vyřídilkou" mi byla veskrze sympatická a vlastně se i trošku divím, že se do ní C.S.Lewis nezamilovat mnohem dříve. Ale pokud ten průběh jejich vztahu popisovaný filmem je jen trošku postavený na skutečnosti (což předpokládám že je), pak celý ten jejich příběh jen hezky ilustruje onu Lewisovu filosofii o bolesti coby božím prostředku k tomu nás učinit lepším. A v tomto směru mě z poselství tohoto filmu lehce mrazí. (21.07.2020)

První půlka filmu je v pohodě, příjemné konverzační drama, Hopkins skvělý jako C.S. Lewis. Na první pohled moudrý akademik a intelektuál, v nitru ale stále malý chlapec s dětskou fantazií ale i nejistotou. Naneštěstí, všechno jde postupem času pomalu ale jistě do p...... Attenborough pouští sentiment a melodramatickou uřvanost ze řetězu a já vytahuju kapesník, ne abych si utřel slzy dojetí, ale abych zamával a dal sbohem filmu, který rozhodně měl a mohl být kvalitní. Bohužel, krajina stínů je jakožto film ve výsledku stejně sebedojímací jako její hlavní hrdina a neslavně končí v šuplíku "červená knihovna". Ale co, alespoň si všechny ty "citlivé romantické duše" ořvávající Titanic a Anglickýho pacienta zase jednou s chutí pobrečí :) (14.08.2011)

V roce 1993 jsem film viděl v kině jako příběh o neznámém muži, který miluje ženu. Až mnohem později jsem zjistil, kdo byl C.S. Lewis, co napsal, a to nyní dalo mému druhému zhlédnutí snímku o dost jinší význam. Najednou to prostě byl příběh konkrétního člověka, výborně ztvárněný Hopkinsem, Angličana-suchara, do jehož života silou buldozeru vjela upřímná, bezprostřední Američanka, a jeho po léta budované fortifikace osobního prostoru rozmetala na kusy. A za to jí on miloval až za hrob. A to doslova. "The pain then, is the part of the happines now- that´s the deal..."85% (25.12.2012)