Divočina

Holka s krosnou na zádech, to je přesně něco pro mě. I když teda upřímně, Reese alias Cheryl, mnohem bezpečněji bych se na PCT cítil sám než s tebou. Kdo chlastá tvrdí, že pravý charakter člověka vyleze na povrch po osmém pivu. To těžko posoudím, protože tolik piv jsem dohromady vypil možná tak za celý loňský rok. Podle mých měřítek se opravdová člověčí velikost ukáže v horách. Tamodtud vás po zavíračce nikdo neodtáhne domů do postele, kde si hezky v klídku vystřízlivíte, v horách si nemávnete na taxíka a hory taky na rozdíl od hospody nemají ústřední topení. A stejně tak, jako se v horách ukážou ty pravé kule lidské, ukáže je i film točený v přírodě. Nemyslím si, že by životní osud Cheryl byl něčím mimořádně výjimečným, prošla si sice pořádnou kupou hnoje, ale to se tak holt někdy někomu stane... Výjimečné je to, jak tomu všemu z vysoka flusla do ksichtu. A výjimečné je i to, jak Jean-Marc všechno zachytil. Slovy neznámého autora: "I když se nedostává sil, již sama vůle je hodna chvály." (Challenge Tour 2015, film č.8) (10.04.2015)

Přestože je divočina velmi dobře rytmizována po dvacetiminutových úsecích, nová odhalení nemohou z logiky zápletky zvrátit běh událostí, jenom přispět k našemu pochopení protagonistky. Filmu bychom tak zejména v poslední třetině mohli vyčítat, že trpí nízkou dějovostí a strukturální repetitivností. Nebudeme-li jej ale posuzovat dle měřítek „akčních“, chlapsky lineárních snímků, je vyprávěcí zacyklenost, navrácení se motivů jako utkvělých myšlenek (místo jejich rozvíjení), naopak tím, co jej dělá filmem jedinečným, navenek i uvnitř feministickým. Podrobněji zde. 80% Zajímavé komentáře: rikitiki, milancecil (07.03.2015)

Ty vole to byla fakt divočina. Až na to, že jsem čekal poněkud jinej druh filmu a ne sugestivní a sebelítostný příběh jedný pičky která zmrvila na co šáhla a proto vydala se na pochod... Tramtadadá ach bože to byla vocasárna. Hlavně pokud vám budou u prdele problémy hlavní hrdinky která vesměs zapadá do profilu tradiční vypatlaný Američanky co si to všechno dělá sama, tak vám bude u prdele celej tenhle film. Takže hvězda za pár pěkných záběrů na krajinku a hvězda za mojí trpělivost, ale podruhý už bych to nedal.30% (18.03.2015)

Když se kurvíš a fetuješ, tak šlapeš... Po bezpočet stovek mil. Paradoxní je, že Divočina netratí na intimní a komorní linii "osamocená Witherspoonová - nehostinná příroda - nekonečná očistná chůze - věčný hrdinčin sebezpyt". Naopak v této poloze to je vůbec nejsilnější v kraflecích. A to do té míry, že to vyvolá chuť hodit si na záda bágl, vyrazit na osamocenou túru a přitom si vyčistit hlavu. Tratí to až na naroubovaných flashbacích, které si sice zpočátku sympaticky vystačí s pouhými náznaky/záblesky, ale čím více se blíží Cherylina pouť cíli, tím doslovnější a didaktičtější jsou. A přitom stačí jedna alpaka a rázem je vyjádřeno vše potřebné. (28.02.2015)

Možno tento nápad prelínania dvoch dejových línií, pričom jedna je subjektivizovaná retrospektíva, nefunguje dokonale, ale skôr tu ide o to, či máte proste iba radi filmy z prírody a ako vám to celé sadne. No a Divočina aj napriek tomu, že mohla ísť viac cestou drsnej sociálnej drámy, presne na mňa takto pozitívne zafungovala. Kniha bude asi omnoho viac intímna a nejeden čitateľ bude sklamaný, ale aj vnútorné monológy, presne vypočítaný strih medzi oboma líniami a detaily strhanej tváre Reese sú samé o sebe dostatočne výstižné. Áno, život je ťažký rovnako, ako turistika osamote cez hory. Tiež prekonávame zdanlivo neprekonateľné prekážky a nevieme, na koho narazíme a musíme si dávať bacha na každom kroku. (24.09.2017)