Fakjú pán profesor

Vzpomínám si, jak jsme se jednou v devítce sešli s klukama po pondělním vyučování v naší třídě a hráli si na vylodění v Normandii, protože den předtím běžel v telce vojín Ryan. Bylo nás sedum grázlů z áčka, na obědě jsme překecali tři kluky z béčka a dokonce se k nám přidal i Vojta, kterej obyčejně spěchal na jedinej vlak denně, co mu jel domů. Stoly sloužily jako lodě, židle se namířily nohama do vzduchu jako jediná obrana béčáků, kteří jakožto hosté hájili pláž u umyvadel. Útok na béčáky začal nelítostným bombardováním přezuvkama, pak jsme vyskákali na pláž a začali je mlátit urvanejma větvema ze stromů, na který jsme dosáhli z okna. Zrovna když se mi podařilo vyskočit na katedru, abych ukořistil vlajku smrdutejch béčáků, rozrazily se zadní dveře třídy, který vedly do fyzikálního kabinetu a z nich do boje nakráčel náš novej chemikář. Byl vysokej zhruba tak, že já stojící na učitelským stolu jsem mu hleděl přímo do očí a když na nás zařval "co to tady do prdele je za bordel?" leknul se i Havel na zdi. Chemikář bleskurychle přiskočil k tabuli a všechny do jednoho nás sejmul precizníma hodama křídou. Když mu došla munice, sundal mě malíčkem ze stolu a palcem do mě strčil tak, že jsem přeletěl tři lodě a zastavil se až o fíkus v rohu, ve kterým Miky od sedmičky pěstoval trávu. Pak se chemikář rozhlídnul po třídě a znova zahartusil "tady to vypadá jak v Normandii za války, koukejte hned uklidit ten prasečinec a vypadněte domů, smradi!" Tak jsme poklidili a šli. Vojta vyrazil rovnou domů, aby stihnul aspoň večeři, my ostatní jsme v parku za školou ještě chvíli probírali, jak asi bude vypadat příští hodina chemie. A jak vypadala? Bylo to poprvý a naposledy, co jsem zažil aby kantor během jedný hodiny stihnul vyzkoušet sedum lidí z jedný třídy a ještě si nechal poslat nechápající Luckou z první lavice pro tři béčáky. Náš průměr byl zhruba 4.8, ale i přesto jsme to přerostlý chemikářský hovado ten den začali sborově milovat. A bylo to oboustranný, protože když dva víkendy nato běželo v telce finále MS ve fotbale, při následným pondělním mači mezi áčkem a béčkem nám dělal gólmana právě on. P.S: Vyhráli jsme 6:0, protože nejmenší branka, která by za tím dvou a půl metrovým hovadem byla vidět, je rugbyový háčko. (04.07.2015)

Tak tohle je asi nejlepší německá komedie! Elyas M'Barek je ve své roli kriminálníka/učitele vyníkající, opravdu skvělý výkon. Tady vidíme, jak na ty grázly studenty, kteří se nechtějí učit a dělají jenom bordel. No já jsem se u toho filmu nehorázně bavil, od začátku do konce jsem se musel smát. Opravdu nejlepší komedie ze školního prostředí, těším se na pokračování. (06.03.2016)

Nejsem moc velký fanoušek německých filmů, ale tenhle se povedl. Námět není příliš originální a zápletka je taky snadno prokouknutelná, ale tak už to u komedií bývá. Nemá asi moc smysl řešit děj. Snad jen, že tamní děcka jsou skutečně spratci. Film obsahuje spoustu vtipných momentů. Škoda jen, že konec je trochu předvídatelný... Holky taky ujdou. :) "Hledali jsme náckovský poklad." :D (01.04.2018)

V německém kině jsem viděl upoutávku na tuto komedii s velmi úsměvným názvem, a jelikož se zdála být na první pohled něčím lepším a smysluplnějším než (Kluci/)Holky to chtěj taky 2, tak jsem se rozhodl ji zhlédnout. A ve výsledku jsem byl celkem spokojený. Vtipy jsou opravdu vtipné, nikoli nechutné, Karoline Herfurth mám rád a Katja Riemann byla coby paní ředitelka správně potrhlá. Postava Elyase M´Barka si nebere servítky a srovnává všechny delikventní a pošahané studenty se zemí. Zkrátka sympaticky natočená oddychovka, která se perfektně hodí na volný večer a oživuje komediální žánr díky vytříbenému humoru, slovníku a celkovému nápadu, plus obsahuje super soundtrack. (24.11.2013)

Možná je smích nakažlivý, ale dlouho jsem se na ČSFD projekci tak nezasmál. Jan Amos Komenský by se asi divil, kdyby viděl učitelské tedy učební metody pana "učitele" Müllera v této nečekaně vtipné německé, leč dobře nadabované komedii. Do pěti hvězd skutečně chybělo jen málo. Kašlu na kritiky, bavil jsem se a dávám za 5. (26.08.2014)