Svet Kanako

Zlatá mládež. Zlatá policie. Zlaté bahno. Zlatá komedie. Hnus až na dno, ale dobře natočené. Brutální fascinace smrtí. Zřejmě proto všichni Kanako zbožňovali. Nadmíru ji sadisticky vyhledávala. Bytí muselo být pěkně nesnesitelné. Přes brutalitu a jistou, až komediální, přehnanost si myslím, že je to film, který má co říct a který je v podstatě současné japonské kritikou společnosti (stačí si chvíli číst japonské noviny a jejich část věnovanou zločinům a jsme doma). Zárodek Kokuhaku z toho je cítit, ale vykvetl nám vskutku krvavě. (25.04.2015)

Multižánrový talent Tecuja Nakašima přichází s extrémním dílem, v němž se stylově nesnoubí jen Takaši Miike a Šion Sono, ale též několik výrazných ér nejen japonské kinematografie. Celý snímek se nese v duchu své předtitulkové sekvence, která není ničím jiným, než sestřihem krátkých scén z budoucího dění. Příběh podávaný skrze nespolehlivého vypravěče, opilého a upoceného exdetektiva, sází na neustálé změny tempa a nálad… Snové scény střídají animované šplíchance krve a děj valí neskutečnou rychlostí do svého cíle. Divákovi však nenabízí příliš styčných bodů. Ustavičně zpochybňuje vlastní tvrzení místo a sympatických postav ukazuje samé zvrácené figury. „A o čem sníte?“ zní otázka jedné z postav, na kterou Akikazu odpodívá: „Sním o tom, že mám krásnou manželku a dceru, které mě milují… A já všechno tohle štěstí vlastnoručně zničím. To je to o čem já sním.“ Nakašima v Žízni nenabízí svět, který se změní mávnutím kouzelného proutku v lepší místo, ale vede nás stále hloub a hloub do nekonečné králičí nory. Je to jako spirála, do které se Akikazu neustále vrací se stále zkrvavenějším oblekem. (09.05.2015)

Byl jsem zvědavý jak Japonsko naloží s drsným Revenge thrillerem a překvapivě velmi hezky. Co se týká příběhu je film občas matoucí, tempo kolísá a divákova pozornost není stoprocentní, co se týká technické stránky není téměř co vytknout. Na Japonsko nadprůměrný vizuál, násilí a krve je zde více než ze čtyř popravených prasat, což mi velmi sedělo. Hlavní hrdina tedy otec hledající dceru je správný drsňák a divák mu fandí. Celkově dobré, hezky znepokojivé, brutální občas depresivní až zoufalé.Možná Odpověď na Korejský I Saw the Devil, ten byl však jinde. 75% (10.08.2015)

"Bola nekonečne hlboká tá studňa, alebo som nekonečne pomaly padala tou studňou ja?" - Alica v krajine zázrakov zisťuje ako hlboko vedie králičia nora. Tou Alicou sme my diváci, tou norou je peklo, ktoré sme si my ľudia okolo seba vytvorili. Aj to je jedna z možných intepretácii príbehu filmu, v ktorom bývalý policajt pátra po zmiznutej dcére. Priamočiary príbeh je vďaka strihu a časovo nelineárnej naratívnej štruktúre rozmontovaný na malé diely a tie účelovo nanovo pospájané tak, aby odzrkadľovali duševné rozpoloženie hlavného hrdinu. V tomto smere ide Nakashima ešte výrazne ďalej ako u svojho predchádzajúceho Kokuhaku. Z hľadiska štýlu, ktorý už "brakovo ladenými" úvodnými titulkami dáva najavo svoju hyperbolickosť, to tak môže byť rovným dielom maniera a neschopnosť režiséra posunúť sa ďalej ako aj vycibrenosť, resp. postupná ciezelácia svojho rukopisu. To nech si každý v hlave vysporiada sám. Pravdou je, že už dávno vo mne nejaký film nevyvolal také zhnusenie a zahanbenie zo sledovania, ako tento, hoc stále si uvedomujúc tú náročnosť vyskladania to do tej výslednej podoby. (17.09.2014)

Tak toto bude zložité. Premýšľam vnútorne aký postoj vlastne mám k tomuto filmu zaujať. Pretože sú veci, ktoré filmu odoprieť nemôžem, no na druhú stranu si neviem predstaviť, že by som sa k tomu niekedy vrátil, alebo by som to niekomu dokázal odporúčať. Leda máte radi filmy, ktoré majú v sebe obrovskú dávku násilia, krvi a skutočne chorého a zvráteného myslenia. Pretože všetko je vlastne len obyčajný sen. A nezáleží na ničom. Lebo nič nebude mať žiadny následok. Ak je všetko len sen, tak sa to predsa reálne nestane, že? Také je nastavenie mysle našej hlavnej hrdinky. Takže si asi viete predstaviť, čo z toho plynie. "The World Of Kanako" je asi najnepríjemenjší film čo som videl od čias "The House That Jack Built". Film nemá veľmi sympatické postavy, a čím viac toho vieme, tým viac som si prial, aby sme toho mohli vedieť menej. Možno by som si prial, aby aspoň niektorá postava nepôsobila tak nesymapticky. Keby to malo aspoň nejaké srdce. Niektorí písali, že hlavnému hrdinovi budete fandiť. Úprimne, na konci filmu a so všetkým čo som sa dozvedel som bol viac na opačnej strane. Pretože čo pochopíme z posledných 15 minút je podľa mňa tak neskutočne odporné a choré, že si Kanako svoj osud skutočne zaslúžila. Okrem toho mi aj vadí, že je film často natočený tak chaoticky, že budeme mať kombináciu asi všektého možného. A je to celkom slušný bordel. A soundtrack... tak ten mi tu fakt nepasuje. Neviem čo k príbehu viac povedať. Film je skutočne násilný, drsný a pôsobí veľmi naturalisticky. Myslím si, že nás mal znepokojiť a to sa mu podarilo. Určite sa k nemu nikdy nevrátim, no aspoň si môžem povedať, že som ho videl raz. Ak máte radi násilné filmy, tak vás to možno chytí. Ale aj tak si nie som istý, či by sa vám chcelo orientovať v tej vlne flashbackov, snov, spomienok iných postáv a súčasnosti. Hodnotenie: C+ (10.06.2020)