Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podivná série podezřelých nehod nedá spát inspektoru Scotland Yardu Holtovi (Joachim Fuchsberger): postarší pánové ze zahraničí jsou nacházeni utopení v Temži. Spojuje je také to, že byli všichni pojištěni u jedné, ne nejdůvěryhodnější pojišťovny... Podle románu Edgara Wallace. (Pohrobek)

Recenzie (27)

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Velmi dobrá adaptace románu Edgara Wallace, jasný nadprůměr i mezi Vohrerovými wallaceovkami. Hodně nápaditý příběh se spoustou zajímavých elementů - vraždící blindes Ungeheur, obrýlený Klaus Kinski, upovídaný vtipálek Eddieho Arenta a velmi svižná režie. Karin Baal jako Fuchsbergerovo děvče " k ochraně" působí také příjemně. Temné postranní uličky Londýna, stále zahalené mlžným oparem, jsou tím právým místem pro sympatickou kriminálku z dlouhé řady snímků natočených podle proslavených románu Edgara Wallace. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Tahle wallaceovka je až po okraj plná husté londýnské mlhy a s výjimkou krátké scénky vylovení utonulého se celá odehrává za tmy. Mrtvé oči Londýna je název skupiny slepých zločinců, kteří páchají vraždy za té nejhustší mlhy. Londýn, šantánový klub pro členy, ponuré uličky a temné domy, k nimž světlo lamp stěží dosáhne, podzemní kobky, vraždy, únosy... Nepříliš strašidelné, a přeci místy atmosférické s gradujícím napětím v závěru. Drobné vtípky - lebka sloužící jako zásobník na cigarety, vřeštící kočka ohlašující nového příchozího či policejní moula, který náhodně objeví tajný sejf - dávají snímku patřičné odlehčení. Podobně jako v dalších wallaceovkách najdeme i zde fešného mladého inspektora, jenž se počne sbližovat s nejhezčí ženou... Tajemnosti přidává i černobílý obraz společně s hudbou přelomu 50.a 60. let. ()

Reklama

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

5/10 Tak totok je bizzar jak prase! Nemci toci brakovou detektivku z Londyna ;]] Uz prvni zaber, kde se mha da krajet maceto v ulicce, ktera je z (do) kopce ;]] se obejvuje hrmotna postava slepeho, ktery se pobybuje jakoby videl ;]] A toto predvede jeste v nekolika dalsich scenach. Pravda, jeho samotna namaskovana pritomnost muze slabsim povaham pusobit mokry mocit v gatich, ale ta vyprava a nemcina to cele shazuje o nekolik urovni nize. Sofistikovany zpusob topeni me docela potesil stejne jako Klaus, ktery toho hafo zahral bez toho, ze by otevrel hubu - nejspis kvuli nemu i predelali i titulky do krvave cervene ;]] ()

Necrotongue 

všetky recenzie používateľa

Musím uznat, že jsem se u tohoto filmu skvěle bavil; mnohokrát jsem si mocně zahýbal s bránicí, to ale, bohužel, nebylo záměrem německých tvůrců. Nemám problém pochválit film, který vznikl v době, kdy se mí rodiče ještě ani neznali, tento snímek ale chválit nebudu. Po celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji jakousi alternativní realitu, v níž Hitler vyhrál válku, za to si ale můžu sám, prostě mi ta němčina v "Londýně" přišla vtipná, to ale nebyl hlavní problém. Horší bylo, že na mě film nezafungoval jako thriller (tím méně jako horor), protože mu chybělo napětí; příběh byl až zoufale předvídatelný a většina scén mě dokázala jen rozesmát (kromě těch, které tvůrci s tímto záměrem točili). Veškerá akce (no, akce...) byla zvládnuta velmi chabě a celá tahle záležitost na mě působila hodně laciným dojmem. Ale za nechtěný humor a velmi sympatickou dámu v nesnázích ty dva kousky přiklepnu. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Moja prvá skúsenosť s Wallaceovkami a musím skonštatovať, že ma nijako neohúrila. Ja som si nemohol pomôcť a stále som nedokázal precítiť tú vychvalovanú atmosféru, zrejme preto, že som neuveril nemeckým exteriérom, že sa vydávajú za londýnske (tie okná sa prezrádzajú). S tou hmlou to tiež nebolo až tak žhavé, vačšina scén sa odohráva totiž v interiéroch. Príbeh je fajn, ale asi aj slepému dôjde včas, kto za všetkým stojí. Najviac tak poteší Klaus Kinski a jeho ultracool slnečné okuliare. Lacnosť a pásovitosť celého projektu je dosť zreteľná. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (1)

  • První film podle předlohy Edgara Wallace, který režíroval Alfréd Vohrer, který poté do roku 1968 natočil dalších 13 filmů a stal se nejplodnějším režisérem série. (hladass)

Reklama

Reklama