Pí

Tak tohle nebyl film pro mě. Jakýsi pseudoumělecký snímek, který není ničím jiným, než průhledným a hlavně laciným útokem na divákovo vnímání, které se snaží zahltit tak, aby byla zamaskována absence jakékoliv (hlubší) myšlenky. Vizuálně je to rozhodně zajímavé, nazvučené je to taky skvěle, ale fakt, že mě tikot v hodin v kavárně zaujal na celém filmu asi nejvíc, není pro Aronofskyho zrovna lichotivý. Vypněte si zvuk a koukejte jen na obraz, popřípadě obráceně (z nudy jsem zkusila oboje) a možná si řeknete, že to nebylo zabitých (díkybohu jen) 80 minut. 1/5 za Mansellovu hudbu (26.05.2009)

Už ve své prvotině ukazuje Aronofsky svou zálibu ve stresování diváka, kterou krátce pohřbil v impotentním Requiem za sen a později dotáhl téměř k dokonalosti v Černé labuti. Rozklad osobnosti je pro něj zjevně velkým lákadlem; posedlý matematik Max Cohen je až groteskní postavičkou, jejíhož číselného démona umocňuje neútulná počítačová kobka s celým stádem zámků na dveřích a zjevná paranoia (černobílá kamera a rozhopsaný minimalistický obraz tentokrát plní účel beze zbytku, byť ke konci už tvůrcům poněkud ujížděla ruka). Slušná magořina. (03.01.2011)

Darren Aronofsky je jeden z mých neojoblíbenějších režisérů. Líbila se mi Fontána a také depresivní Requiem za sen. Film Pi mi ale i na Darrena přijde opravdu hodně divný a i když má svoje nezpochybnitelné kvality tak jsem měl z něho hodně rozporuplný pocit. Z průměru u mě film zvedá jeho krátka délka. Kdyby měl obvyklé dvě hodiny, tak jdu s hodnocením o hvězdičku dolu, protože to už bych byl u konce i docela otráven. (02.02.2008)

U Darrena je nádherná věc, že u každého jeho filmu je jasně vidět jeho rukopis. Π je na tom stejně. Pomalu se rozvíjející příběh, začátky docela v pohodě. V polovině filmu už začíná režisér tlačit na pilu a člověk již tuší, že jde všechno do háje. No a pak je tu samozřejmě, pro Darrena typický, dechberoucí konec, jenž nedá spát ještě dlouho. Prvotina vůbec nezklamala, černobílé schéma snímku dodává ještě větší dávku deprese a bezmoci... kamera zážitek pouze umocňuje. (20.01.2008)

Dost nudný, avšak efektně a umělecky zrežírovaný sci-fi příběh o matematikovi s geniálním, ale vyšinutým mozkem. Snímáno velmi dobře zajímavou kamerou na černobílý kontrastní materiál, rychlé střihy. Jenže příběh samotný je plný numerologických klišé a opakuje známá fakta o Archimédovi a dalších starověkých matematicích, pracuje s "tajemstvím" - se zvláštním číslem, které rozbíjí počítače. Navíc se o to číslo rvou dvě násilnické skupiny - burziáni, toužící dobýt trhy, a pravověrní vyznavači talmudu, jejichž cílem je rozmlouvat s bohem. Závěr je pak zcela mimo mísu. Tohle nemusím. Trailer: http://www.csfd.cz/film/35661-pi-pi/videa/ (24.05.2009)