Teória všetkého

Eddie Redmayne sa prevtelil fyzicky do Hawkinga podobne, ako kedysi Ben Kinsley do Gándhího. Čiže na nerozoznanie od originálu. To môžme povedať aj o scenári, ktorý takto ilustruje Hawkingov domáci rodinný album fotografií v podobe dvoch hodín filmu. Čiže film je bez života a v podstate iba oznamuje to, čo ľudia, zaujímajúci sa o Hawkinga, vedia. Tí čo nevedia nič, ale aj tak budú vedieť, že oznámenie o dvoch rokoch života žiaden dramatický moment neprináša, podobne ako upadnutie do kómy. Z Teórie všetkého máme nakoniec film o relativite času, čo by sa skôr hodilo k životopisu o Einsteinovi. Nechápem, prečo sa filmári nerozhodli vybrať určitý úsek zo Stevenovho života a zapracovať na ňom. Bezpochyby by sa jednalo o napínavejší a živelnejší film. (08.02.2016)

Redmayne si na Hawkinga nehraje, on se jím na dvě hodiny skutečně stal a to je fakt, který by mu měl i přes silnou konkurenci zajistit Oscara. Bohužel vše kolem něho je až nepochopitelně sterilní, což by mohlo zapříčinit, že senilní Akademie předvede další faux pas. Jeho největší myšlenky jsou schovány za populistické bláboly pro masy a až příliš prostoru dostává vnitřní boj jeho manželky, která to stejně ustála se ctí, za což si jistě zaslouží respekt, ale filmu to žádný náboj nepřidalo. Hawkingův život prostě musel mít zajímavější kapitoly, než které nám byly předvedeny. (04.02.2015)

O soundtracku: Není ničím překvapivý a ani nemohl. Jako životopisný film mapující osud skutečného génia útočí bez výhrad pomocí soundtracku na sentiment. Scény první milostné jiskry, polibku, ale i nemoci jsou doprovozeny teskným piánem, jehož melodie snad může připomínat mystický novověký bál, jako ve skladbě Domestic Pressures. Tklivé tóny klavíru ovšem nejsou jediným, co Jóhann Jóhannsson použil k ataku na naše emoce. Vyjma komorních houslí, které s piánem tvoří klasickou kombinaci u sentimentálních snímků, je tu i kytara. Něžné vybrnkávání je důkazem, jak perfektně se může tento jindy energický nástroj snoubit s těmi melodickými jako klavír či housle (Forces of Attraction). Teorie všeho se může pyšnit precizně vybraným soundtrackem, bez něhož by se film propadl ještě o třídu níže. Jóhannsson sám prohlásil, že pokud hraje čas ve filmu velkou roli, i soundtrack musí být timeless (nadčasový). Povedlo se mu to? Možná ano, možná ne. Ve snímku ovšem zazní i jiné melodie, než od něj. A dost možná také díky epilogové hudbě od Cinematic Orchestra jsou závěrečné titulky smyslnějším zážitkem, než zbytek filmu. Nejlepší soundtrack z filmu: Arrival of the Birds. 60 % (10.05.2015)

Životný príbeh Stephena Hawkinga je naozaj neuveriteľný a výnimočný, o tom bez debaty, ale po emocionálnej a dramatickej stránke ma film zvlášť nezasiahol. Najlepšia bola jednoznačne romantická linka a aj to len z pohľadu Hawkingovej statočnej ženy Jane. Čím všetkým si musela prejsť a čo všetko obetovať pri starostlivosti o rodinu bolo vážne výnimočné, až kým aj ona konečne nenašla aj pre seba kúsok šťastia... Snímok do lepšieho priemeru ťahá ale predovšetkým fantastický výkon Eddie Redmayna, ktorý si toho plešatého právom zaslúžil, tak presvedčivo zahrať Hawkinga by hádam nezvládol ani samotný Hawking, klobúk dole. 65/100 (06.05.2015)

Ten film mohol a mal byť omnoho lepší ( spomeňme si na Čistú dušu) ale stále je to výborná Hoolywoodska práca. Na druhej strane som bol milo prekvapený aké to bolo vkusné pričom táto téma mohla skončiť ako obrovský gýč. Redmayne fantastický, oscar zaslúžený. A kľudne by som ho doprial aj Felicity Jones. Hlavne ona bola motorom filmu.Pekná ale nijako omračujúca oscarovka, na ktorú ak sa bude spomínať, tak jedine kvôli hercom a krásnemu soundtracku. 8/10 (05.08.2015)