Teória všetkého

Jméno Stephen Hawking a celý jeho příběh je slavný po celém světě, navíc je to příběh velice emotivní a zajímavý. Poměrně nováčkovský a nezkušený režisér jej ale skvěle zvládl přeformulovat na velká plátna. Nechybí postupné vykreslování života, které se nezastavuje, ani příliš dlouze, ani příliš krátce, navíc s výborně vyměřenou dávkou humoru. Velký obdiv patří hlavnímu představiteli Eddiemu Redmaynovi, který si zaslouženě odnesl Oscara. /80%/ (Kino - Prom.) (04.04.2015)

Eddie Redmayne sa prevtelil fyzicky do Hawkinga podobne, ako kedysi Ben Kinsley do Gándhího. Čiže na nerozoznanie od originálu. To môžme povedať aj o scenári, ktorý takto ilustruje Hawkingov domáci rodinný album fotografií v podobe dvoch hodín filmu. Čiže film je bez života a v podstate iba oznamuje to, čo ľudia, zaujímajúci sa o Hawkinga, vedia. Tí čo nevedia nič, ale aj tak budú vedieť, že oznámenie o dvoch rokoch života žiaden dramatický moment neprináša, podobne ako upadnutie do kómy. Z Teórie všetkého máme nakoniec film o relativite času, čo by sa skôr hodilo k životopisu o Einsteinovi. Nechápem, prečo sa filmári nerozhodli vybrať určitý úsek zo Stevenovho života a zapracovať na ňom. Bezpochyby by sa jednalo o napínavejší a živelnejší film. (08.02.2016)

Je velká škoda, že film o takové osobnosti jako je Hawking jen zlehka našlapuje okolo čehokoli spojeného s poznáním a střetu vědy a racionality s náboženstvím a vírou. A to nejen v domácnosti Hawkingových. Hawking se v 80. letech setkal i s papežem, který vědcům doporučoval "nezkoumat" okamžik počátku vesmíru, neboť jde o dílo boží, což Hawkingovi dle vlastních slov připomnělo Galilea. To ve filmu téměř nevidíme a když už se takové téma nakousne, obvykle to nepřesahuje korektní rámec "každý hledáme pravdu jinde, ale dokážeme se dohodnout". Je to škoda, protože film jinak zdaleka není jen cukrová limonáda o tom, jak se s láskou dají překonat všechny obtíže s úsměvem, někdy dokáže sekat pěkně do živého a zvláště počátky projevů Hawkingovy choroby jsou pojaty velmi mrazivě. Stejně tak samotné rodinné drama je velmi působivě ztvárněné a podtržené perfekním převtělením Eddieho Redmayna do Hawkinga (přičemž si nemyslím, že by šlo o vyloženě vděčnou roli "pro ocenění", z čehož jej teď mnozí obviňují). Film je však natočen především dle memoárů postavy, kterou ztvárňuje Felicity Jones, což je asi taky důvod, proč tak málo brousí do vědy a poznání, na druhou stranu to činí z Jane Hawking minimálně stejně důležitý pilíř příběhu. Felicity Jones je tu opravdu krásná, na druhou stranu jsem měl přece jen pocit, že ve vyhrocených chvílích trochu ztrácí (resp. nevšímal jsem si toho, dokud byla její postava mladá, s přibývajícím věkem její postavy ale bylo trochu vidět rozdíl mezi postavou a herečkou, která ji ztvárňuje). Pochvalu zaslouží bez výjimky představitelé vedlejších postav, David Thewlis, Harry "Viserys" Lloyd či Simon McBurney. Také hudba Jóhanna Jóhannssona film dobře podtrhávala. Celkem vzato 4 kousky, byť kdyby se autoři nebáli pustit do lidí trochu vědy, bylo by to za pět. (28.02.2015)

Brilantní životopisné drama, hezky po britsku decentní ve zveličování ústřední postavy, kterou máme navzdory nepopiratelné genialitě a smutnému fyzickému postižení možnost vnímat coby citlivého, vtipného a láskyplného člověka. A hlavně máme po celé dvě hodiny příležitost naplno pociťovat nesmírnou sílu a upřímnost vztahu, který navzdory menším konfliktům mezi hlavními protagonisty panuje. A Eddie Redmayne si svého Oscara více než zasloužil, neboť podává naprosto úžasný výkon. Podruhé mi sice film, kromě svého formálního mistrovství, asi nic moc nenabídne, ale tohle je zkrátka kvalitní práce, která se musí cenit.. (26.02.2015)

„Já jsem kosmolog.“ – „Co je to?“ – „Něco jako náboženství pro inteligentní ateisty.“ Co je na filmu dominantního? Strhující herecký výkon hlavního představitele (tomu se říká posun od Like Minds), který bych si prozatím troufl označit za (letos) oscarový. Avšak stejným přívlastkem bych ohledně příběhu raději šetřil. Jistě, je hodně zajímavý, ale krom několika silnějších momentů „pouze“ velmi dobrý (a co do “zdrženlivosti“ některých postav ne úplně věrohodný). Nicméně, ohledně toho, jak moc je podobný skutečnosti (stejně tak co se týče vylíčení charakteru hlavní postavy), nemůžu sloužit, moje jediná zkušenost s osobností Stephena Hawkinga se omezuje na jeho vystoupení v Teorii velkého třesku, což člověku fakt moc relevantního neřekne (snad jen, že opravdu disponuje určitým smyslem pro humor). Tak či tak, z velké části jsem spokojený, a přestože výsledné hodnocení táhne nahoru především zmiňované herectví, slušné 4* rád dám. (15.02.2015)