Obsahy(1)
Videá (1)
Recenzie (90)
Nebýt toho, že se mi vrátil ten pocit rozhovoru člověka, který nemá pevnou půdu pod nohama a uvědomuje si, že možná už ani nikdy mít nebude, a toho druhého, který stojí pevně nohama na zemi a neuvědomuje si, do čeho se to vlastně namočil, tak bych si ten kraťas ani neužil. Ale jelikož tam alespoň tenhle jeden pocit z celé Gravitace přetrval, byl jsem zase zpátky v kině a na chvíli jsem měl čistou hlavu. A to se cení. ()
Podobně jako spousta ostatní (alespoň dle komentářů) se domnívám, že některé věci mohou zůstat nevysvětleny - a tím si zachovat své kouzlo. Stejně jako onen tajemný hlas z vysílačky, promlouvající k Dr. Ryan Stone (Sandra Bullock), ve chvílích, kdy se smiřovala se svým koncem. Na druhou stranu, musím uznat, že to měli otec a syn Cuaróni promyšlené do posledních detailů, i včetně této scénky.. ()
Pěkná připomínka jedné z nejsilnějších scén Gravity. Tahle bonusovo-crossoverová scéna (mělo se původně ve filmu přestříhávat mezi Sandrou nahoře a eskymákem dole?) možná dokazuje, že každičký moment ve filmu má svůj filozofický přesah. Nebo to alespoň dokazuje, že pánové Cuarónovi mají každičký moment propracovaný a filmařina je baví. ()
Niekedy sa zamýšľam nad tým, ako veľmi odlišné veci sa môžu odohrávať v tom istom čase. Gravity a Aningaaq ukázali, že akokoľvek odlišné. A môže to byť aj kozmonautka, ktorej ide vo vesmíre o život a Grónčan, ktorý loví ryby. Nemá to žiaden zmysel, tie udalosti nemajú nič spoločné, teda okrem toho, že sa dejú naraz. Ale inak je to proste úplná náhoda, že práve tieto dve udalosti sa spojili cez rádio a prostredníctvom dvoch seba dopĺňajúcich filmov. ()
Spíš za tu propojenost, než za cokoliv jinýho. Gravity osobně chápu jako strašně těžké filozoficko-psychologické drama plné narážek na žití, jsoucno, jášství a jiných sci-fi legend typu 2001: Vesmírná odysea. A tak není divu, že propojitost s Gravitací u mě zabodovala. Gravitace samotná je plná otazníků. a Aningaaq v ní byl jedním z nich - jaký byl jeho osud? Jaký byl jeho život? Jaký byl jako člověk? A tenhle kraťas vysvětluje všechno, a co hůř, ještě i vysvětluje, jak to s Ryan Stone mohlo v klidu dopadnout. Uvědomnění si vlastního já a epizodičnosti vlastního života a jeho nutného konce, a k tomu připomenutí jeho začátku jako ve scéně, kdy se Sandra v Gravitaci svlíká z toho skafandru a leží tam jako embryo ve vzduchoprázdnu, a pak přijde tady Aningaaq a v sedmi minutách bez toho, že by prodal nějaké emoce, připomene začátek života, jeho konec, a všechno to mezitím. Myšlenkově je tak Aningaaq spíš jen doplněk k filmu, a sám o sobě neobstojí, nemá co nabídnout, ale dohromady s Gravitací funguje výtečně. ()
Reklama