Vyprážané zelené paradajky

Naprosto upřímné a lidsky silné rodinné drama z devadesátých let, které Amíci v té době uměli a uměli do něj dát patřičný nádech jedinečnosti a epičnosti, čímž si vydobili slávu a popularitu i u nás. Jen škoda, že Smažená zelená rajčata jsou z podobného těsta a známostí jsou silně v pozadí. Nezaslouží si to. (20.03.2019)

Příjemný film. Jednou bych tomu možná napálil plnou palbu, ale to musím nejprve porozumět čtyřicátnicím, které prochází přechodem, protože to je přesně ta část příběhu, kterou úplně nepobírám. Kriminální zápletka z minulosti je ovšem velmi, velmi, velmi milá a postavy emancipovaných žen ve 20. letech jsou neméně milé. Hodně oceňuji také černý humor, který se tam objevil a možná i trochu čněl. Co by ale byla smažená zelená rajčata bez trochy pepře? (16.11.2012)

Silný příběh o ženách a převážně pro ženy, přesně takový film, jaký mám ráda: s chvilkami dojemnými k pláči i vtipnými k popukání, úsměvné scény střídají napínavé, najdeme téma rasové nesnášenlivosti, domácího násilí, touhy po svobodě, po lásce. Bonusem jsou vynikající herecké výkony zejména hlavních představitelek. Dobrý scénář + dobrá režie + dobrá hudba + dobří herci = dobrý film (a dobrý tentokrát neznamená za 3). Možná to mohlo být malinko kratší... a možná ne. 91% (04.11.2008)

Někdy už to tak v životě přijde, že stáří prožíváme osamoceni v nějakém zastrčeném domově důchodců bez návštěv dětí a bez přátel, se kterými by jsme si rozumněli. Jiní zase prožívají pomalu stárnoucí život v manželství vcelku neuspokojivém a nudném a hledají změnu. Když se pak vyskytne šťastná náhoda, která ovlivní takové bezútěšné životy, můžeme mluvit o životním štěstí. Prožívejte filmové životní štěstí spolu s Ninny a Evelyn a vychutnávejte si pocit radosti, který vám na konci příběhu zaplní celé vaše srdce. Mám rád filmy, které mi mají co říct a mohou dát mimo jiné novou sílu i chuť do života. A nejenom mě, ale všem lidem. Tento film patří mezi ty, na které nezapomenu. (25.10.2009)

Jeden z těch mile sentimentálních filmů, které nenakrknou, ale ani neposadí na zadek. To jistě není žádné mínus, ambice by téhle komorní "vánoční povídce" ani trochu neslušely. Životní moudro o nejvyšší výhře v podobě dobrého přítele je tu podáno nanejvýš vkusně i díky slušnému hereckému obsazení (obě Mary, roztomile pitomá Kathy Bates). Lasse Hallström si u svých Pravidel moštárny možná nějaká rajčata vybavil... (30.12.2009)