Vyprážané zelené paradajky

Jako vždy skvělá Bates:-) film nás provádí časovou linií v osudech několika žen, ukazuje problémy, které ženy měly od počátku věků, tragédie, jež ovlivní celý život, ale i čisté přátelství a to v době,kdy řádil Ku-klux-klan a pro černošskou rasu to nebylo zrovna lehlé. A pro ženy, co odešly od muže, ať už z důvodů fyzického násilí také ne. Film, jenž vás donutí zamyslet se nad životem vlastním i ostatních lidí, film, jenž se odehrává v nádherné krajině a zanechá za sebou hořkosladkou stopu ve vaší duši. (14.01.2014)

Naprosto upřímné a lidsky silné rodinné drama z devadesátých let, které Amíci v té době uměli a uměli do něj dát patřičný nádech jedinečnosti a epičnosti, čímž si vydobili slávu a popularitu i u nás. Jen škoda, že Smažená zelená rajčata jsou z podobného těsta a známostí jsou silně v pozadí. Nezaslouží si to. (20.03.2019)

Komediální drama jako život sám mimo jiné o tom, jak jedna stařenka a její příběhy pomůžou ženě ve středních letech změnit její nudnej život k obrazu svému. Towanda!!!! Ale to opravdu MIMO JINÉ, protože témat a problematik je tady nespočet a každej si najde tu, která mu utkví nejvíc. Film o životě, smrti, lásce, přátelství, odhodlanosti, obětování, rasismu, tajemství a o barevnosti lidskej charakterů, kdy účel někdy světí prostředky..... (17.01.2010)

Teda receptem na štěstí bych to asi nenazvala, ale je to náramná pohodovka, to teda jo. Avnetovi sice chvíli trvalo, než se našel, takže prvních 20 minut působí trochu chaoticky, ale jen co se mu to povedlo, začalo to šlapat vskutku parádně. Retrospektivní část příběhu je fantastická, ústřední duo je perfektní a celkově bych to viděla na čistých 5*...jenže ta část v přítomnosti mi připadá jak Klub odložených žen v kombinaci s Ally McBeal nebo co, a nebýt fantastické Jessicy Tandy, docela bych se nudila. Tak to zaokrouhluju na 4*. PS Zajímalo by mě, jak asi chutnají ta smažená zelená rajčata. Tipuju, že dobře. (05.02.2010)

“U našeho domu bývalo veliké jezero. Koupali jsme se tam a chytali jsme tam ryby. Moc mi to schází, hrozně moc“ - “A co se s ním stalo? Vyschlo nebo co?“ - “Ne, něco horšího. Vloni na podzim se usadilo uprostřed jezera obrovský hejno kachen. A pak se stalo něco strašně divnýho. Ochladilo se, ale tak prudce, že jezero zamrzlo. Během několika vteřin“ - “A co ty kachny chudinky? Ty umřely?“ - “Ne, ty ulítly. A jezero vzaly sebou. Dodnes se to jezero vznáší někde nad Georgií …“ --- Pamatuji si, že když jsem si jako nastávající pubescent kupoval Bravíčko, byla Rajčata jedním z těch klasicky obrázkově recenzovaných filmů. Ne, tenkrát jsem do kina nešel, protože ve své mladické nerozvážnosti jsem nedokázal pochopit, proč dá filmu někdo tak prapodivný název. A přišel sobotní večer o 19 let později, klik na STV 2, film v původním znění a z toho všeho vyplynul povznášející zážitek. Částečně proto, že dobu (20. a 30. léta na jihu USA), do které je linie příběhu o Idgie (Mary Stuart Masterson) a Ruth (Mary-Louise Parker) zasazena, prostě můžu. A hlavně proto, že obě “Mařenky“ spolu tvoří téměř dokonalost, na kterou se strašně krásně dívá … Úžasná scéna: Krotitelka včel. (02.05.2010)