Get On Up - Príbeh Jamesa Browna

Životopisné dílo s drama prvky snažící se vystihnout příběh fenomenálního zpěváka a originálního člověka. Nutno říci, že film nám ukázal, že James měl těžké dětství a v dospělosti byl velice samolibý a sebestředný, což asi nebyl hlavní záměr tvůrců. Avšak o jeho hudebních kvalitách nemůže být sporu, přišel na trh s něčím novým a udělal ze sebe hvězdu na kterou, například kvůli písničce I feel good, budou vzpomínat ještě další generace. Dávám zelenou lidem, kteří se snaží vyjít a prorazit s něčím novým a Jamesovi se to podařilo. Je zajímavé, že mnoho těchto lidí nemělo jednoduchý život a k své bohaté budoucnosti se prokousali trnitou cestou. Tate Taylor zrežíroval život tohoto muže tak nějak rychle, možná málo výrazně, ale naopak vše podstatné vystihl. Dávám 70% - tři hvězdy. (11.01.2015)

Někdo tu psal, že nechápe těch 68% celkového hodnocení, ale já mu rozumím. Muzika, hudební a taneční čísla jsou opravdu na úrovni, to se musí nechat, ale v podstatě táhnou celý film a kvůli nim se na něj dokoukáte. Mnozí z herců jsou v dramatické rovině filmu kvalitativně nic moc, neustálé skoky v čase jsou naprosto zmateně uspořádány a tříští dějovou linku tak, že vám v některých pasážích zejména v první půli snímku připadá, že tady vlastně žádný ucelený příběh ani není - spíš to vypadá jako snůška dramatických miniscének z různých časových období protkaná hudebními klipy. Spousta postav je trestuhodně nevyužitá, neprokreslená, a to má film dvě a čtvrt hodiny. Ale jako muzikant musím přiznat, že i tak to za podívání stálo... 70% (17.10.2020)

Príbeh (spíš jeho malá časť) J. Browna na filmovom plátne. Bez neho dnešná hudba v mnohých žánroch by pravdepodobne vypadala inak. Z hľadiska životopisného filmu je to na priemernej úrovni, z hereckej stránky dominuje jedine Ch. Boseman aka J. Brown. Citom vybraná hudba. Osobné hodnotenie: 74% (***) (25.03.2018)

Zpočátku jsem měl docela velký problém se na film správně naladit, nedokázal mě pořádně zaujmout, ať už příběhem nebo stylem. A ještě horší to bylo, co se týče sympatií k hlavnímu hrdinovi, který mě absolutně ničím nenadchnul, spíš naopak. Ale postupně, po malých krůčcích jsem si k němu (a celému snímku) cestu našel, a to skrz to druhé nejdůležitější v tomto filmu, tedy hudbu (ruku v ruce s propracovanou taneční choreografií). Tomu prvnímu, za což považuju Bosemanův herecký výkon, jsem pak také tak nějak přišel na chuť a musel mu, resp. jeho postavě nakonec i začít fandit (nutno dodat, že s výhradami). Na tuhle vlnu mě ale film měl naladit hned na začátku, což se mu opravdu nepodařilo. Neubráním se srovnání, ale velmi podobně ladění Jersey Boys (kteří měli světovou premiéru cca o 2 měsíce dřív) mě vtáhli do vyprávění téměř okamžitě. A když už zmiňuju Eastwoodův počin, musím konstatovat, že tam mě ty promluvy k divákům bavily, zde naopak hodně rušily (až mě napadlo, jestli se náhodou 1 z filmů u toho druhého „neinspiroval“). Tak či onak, Gen On Up si u mě navzdory některým výše zmíněným kladům vysloužil pouze průměr. (19.01.2015)

Záhadně upozaděné hudební drama (jen 67%?!) s velmi sympatickým hop-sem-hop-tam střihem povyšujícím jindy šablonovité curriculum vitae, jak otloukánek z chatrče ke slávě přišel, na téměř adrenalinovou jízdu, zvlášť když tam James Brown kopne funky, nestačíte sledovat nohy skvělého Chadwicka Bosemana. (02.02.2015)