Mea Culpa

Zpočátku se mi složitě dostávalo do příběhu (a vyznávalo ve vztazích postav), až postupně mi došlo, že na některá vysvětlení nejspíš teprve přijde řada (nakonec jsem se dočkal). Po čase se mi ale podařilo správně naladit a vcelku jsem si užíval jak parťáctví, tak akční scény. Jakože honička po odchodu z policejní stanice, útěk z baru a následná hra na schovávanou nabízí slušný standard. Efektivní střílení přes clonu nebo vyslýchání na nemocniční posteli se také podařilo. Ovšem od nasednutí do vlaku (a auta) začali tvůrci ztrácet soudnost, a to až nečekaným tempem (a téměř o ni přišli). A jak to tak bývá, čím dál větší nezničitelnost postav pomalu ale jistě film zazdila, a ani závěrečné „vysvětlení“ to už příliš nezachránilo, proto dávám ve výsledku pouze lepší průměr. (02.02.2015)

Mea culpa, že jsem si tento francouzský snímek pustil. Mea culpa. Námět sice sliboval poměrně dobrou a zajímavou podívanou, avšak výsledek byl vzdálen očekávání. Značně jsem se nudil, absolutně jsem ignoroval nějakou tvůrčí snahu o zachycení dramatické linie hlavních postav a samotná akce mě tedy také zrovna nedostala. Dávám 2*, víc ani omylem. (23.12.2016)

Jestli mi někdo sáhne na rodinu, tak mu udělám uzel na páteři a pověsím ho za koule na vánoční stromeček. Pak je tu ovšem možnost, že by dotyčných by bylo více, měli by dlouhé prsty a byli by lépe vyzbrojeni. Těm bych to snad i odpustil. Neodpustil, kecám. Já jsem totiž stejný jako Simon a na sobě samém mi nesejde. Simon má navíc výhodu, že má kámoše do nepohody a to se to pak gangsteři kosí mnohem snadněji. Mně se to tedy celkem líbilo, ale nějak mi uniklo, proč se to celé vlastně stalo. Vždyť chtěli zabít svědka vraždy, aby o nich nikdo nevěděl a přitom začali vraždit naprosto veřejně, takže o nich věděl úplně každý. No nic, grády to mělo, takže bez problémů za tři pěticípé. (16.07.2015)

Nejslabší z Cavayého naháněcích thrillerů a tak by se nabízelo něco jako "Mea Culpa, že jsem si to pustil". Ovšem nejslabší v tomto případě ani náhodou neznamená slabý. Jenom je to neurovnané, jako by autor pořádně nevěděl, zda se vydat spíše intimnějším stylem, který nastolil v Nevinné či naopak tím vražedně zběsilým z Limitu. A tak se nejprve snaží o soustředění se na postavy a jejich rozpoložení, což sice s přimhouřením očí funguje, ale rozložení sil "ten je takový a tamten onaký" pochopíte po deseti minutách. Navíc v první polovině není jasné o co půjde (neznáte-li synopsi), a co je v sázce je také zřejmé až těsně před zlomem, kdy konečně Lindon může k dosavadnímu zarytému mlčení a kožené bundě do repertoáru přihodit i pohled "šáhli jste mi na syna, šáhnu vám na život". A od toho momentu se to překlopí v nonstop akci. A málokdo je v současnosti takový machr na nápadité, v rámci žánru v realitě ukotvené, nekompromisní, různorodé, hlášek i CGI prosté, nerozklepané a přehledné akční scény jako právě Cavayé. Ochutnat z tohoto soudku dá již úvodní lahůdkovou bitkou "tři v autě", ale rozhodně to u ní nekončí; jen si na nášup je třeba počkat. A samozřejmě platí, že se postavy chovají poplatně žánru; tedy jako tupá hovada, ale to k tomu prostě patří, berte nebo nechte být. (08.06.2014)

Jestli mě něco na akčních filmech neskutečně vysírá, tak to jsou záporáci z Balkánu či Rusové. A tohle klišé o terminátorech z východu Evropy z nichž ten poslední, při scéně na kolejích, prohodil několik slovenských? slov, poté co spadl z asi třímetrové výšky přímo na palici :), mě rušilo i tentokrát. Srdceryvné finále a směšnou pointu, která chtěla asi šokovat, budu raději ignorovat. Scénář je prostě hrozný paskvil na úrovni lepších seagalovek a to není pochvala. Vlastně to jediné, co z filmu stojí za to, jsou herecké výkony. Lindon a Lellouche jsou dobří a padesátníkovi Vinckovi nejde nezávidět jeho fyzičku. A kvalitní je také Martinezova hudba. Už méně nesmyslné používání modrých filtrů a epileptik za kamerou. Lepší dvojka nebo horší trojka. Nevím, asi to první. Čekal jsem víc. Než naivní, nelogickou a patetickou akční adrenalinovku. (06.11.2014)