Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrajú:
Edward Norton, Drew Barrymore, Natasha Lyonne, Alan Alda, Gaby Hoffmann, Natalie Portman, Lukas Haas, Goldie Hawn, Julia Roberts, Woody Allen, Billy Crudup (viac)Obsahy(2)
Všichni se chtějí zamilovat, jenže se to jaksi nedaří. Nejblíže byl spisovatel Joe, který na prázdninách v Benátkách potkal úžasnou Von. Díky své dceři z prvního manželství DJ, která znala Voninu terapeutku a ochotně svému otci radila, jim to moc klapalo. Joe byl ale až příliš dokonalý. Zato DJ se zamilovává prakticky na počkání - gondoliér, mladík na letišti, kdo by to počítal. Její nevlastní sestra Skylar zase nejdřív spolkla zásnubní prsten a o pár dnů později ji okouzlil propuštěný trestanec. Když před ní vykradl obchod, bylo po lásce. Ale to zdaleka není všechno, vás v této báječné komedii čeká. Až se na konci filmu vysíleni smíchem seberete z podlahy, napadne vás, jestli se geniální autor Woody Allen už konečně úplně nezbláznil. (Bonton Home Video)
(viac)Recenzie (156)
Zavolal asi Woody Timovi (Rothovi), i Edwardu Nortonovi, sehnal si číslo na Drew, Julii a mámu Natalie Portmanové (ještě se asi nemohla rozhodovat sama), s Alanem Aldou už byli domluvení, a všem ostatním, a povídal - ahoj, nechceš si u mě zahrát? můžeme udělat takovou odlehčenou komedii, a můžeš si i zazpívat, jestli budeš chtít. jo? tak fajn, přijeďte, jo, a jestli máte nějaké speciální přání, třeba Benátky, Paříž... Zkrátka: všechno je tu báječné. Ale je toho tolik! Spousta postav, spousta sympatických herců, kteří si užívají, že hrají v Allenovi. A je to až přecpané, že si je všechny člověk nestačí vychutnat. (Alespoň třeba vstup a okamžitý koncert právě Tima Rotha, to je paráda). Ach jo. ()
Až legračně hvězdně obsazená pocta klasickým hollywoodským muzikálům trpí banálním dějem roztříštěným do epizod, které většinou nemají pointu. Allen utlumil svůj vtip a ironii, což je škoda, protože propojení jeho vidění světa a opulentního filmového pozlátka by mohlo fungovat velmi dobře (jak je vidět například ve scéně tancujícího personálu nemocnice a zejména při duchařském tanci zesnulého dědečka - ten sám o sobě by byl na 5 hvězdiček). Možná ho přece jen vlastní zadání, snad obdiv nebo znalost klasických snímků, spoutaly a utlumily jeho obvyklé neuroticko - ironické nápady. I tak se ale ve filmu objevují brilantní scény - sebevražedný monolog kvůli ztracené lásce ("Pojedu do Paříže a skočím z Eiffelovky. Jaký je tam časový posun?") nebo vznášející se milostná scéna s G. Hawn. /7. 11. 12./ ()
Everyone Says I Love You pro mě symbolizuje určitý přechod mezi filmy W.A., ve kterých hlavně hrál a jen jakoby mimochodem je režíroval (příkladem Banáni), a jeho současnou tvorbou, u které už se "necpe" před kameru, ale hlavně mistrně režíruje (Vicky Cristina Barcelona , Cassandra's Dream nebo nejnovější Whatever Works). Jeho první éru moc nemusím (najdou se ovšem výjimky), jeho současnou nevynechám. Postupně se rodicí přechod mezi oběma zatím moc "zmapovaný" nemám, a tahle část mapy dopadla více než dobře (viděno v originále). ()
Velkolepě romantický film. "Všichni říkají: Miluji tě" je čistá radost a skvostný hold klasickým muzikálům, s nakažlivou chutí do života kdesi ve svém podtónu. Současně je to muzikál, který podobně jako třeba knihy Miloslava Švandrlíka cíleně opomíjí negativní stránky života - celý film je jedna velká optimistická jízda plná báječných pěveckých čísel a jedinečného allenowského humoru. A i ta smrt, která se ve filmu objeví, je zde vlastně strašně vesele podaná :) Jestliže u každého Allenova filmu žasnu nad přemírou jeho talentu a všestrannou hloubkou jeho osobnosti, u tohoto muzikálu jsem nevycházel z údivu nad tím, s jakou radostí (a hrdostí!) zde Woody prezentuje své romantické já. Některé scény zde jsou výjimečně podařené a všichni herci výborní, a to beru na milosti i Julii Roberts, ačkoli ji jinak nesnáším :) Mimořádně se mi například líbilo sbližování mezi Joem a Von, postavené na tom, že si Joe jaksi rafinovaně nečestně získal informace o vyhlédnuté ženě, aby na ni udělal dojem - zde si nelze nevzpomenout na okouzlujícího Billa Murrayho z filmu "Na Hromnice o den více", který velmi podobným způsobem usiloval o srdce Andie MacDowell - skoro bych přísahal, že Woody Allen musel tento film vidět a inspirovat se jím. Jedinečné je pak finále u řeky s Goldie Hawn ignorující gravitaci. Jak muzikály nemusím, zde nemohu nehodnotit plným počtem - tento mě nadchl, okouzlil a učaroval, tleskám! ()
Nemám jednoznačně kladný pocit tak jako u jiných Woodyho filmů. Milostné vztahy ,,omladiny" mě nebraly, naopak bavily mě dialogy dospělých a slovní přestřelky mezi otcem a synem o politických názorech. Bylo to kápek víc překombinované, než v jiných Allenovkách. Nebyla jsem vyloženě zklamaná, ale ani nadšená, prostě průměr. ()
Galéria (31)
Fotka © Miramax Films
Reklama