Fargo - Season 2

První série Farga mě naprosto uchvátila a jen díky ní tento seriál považuji za druhý nejlepší, co jsem zatím viděl. Proto jsem se zákonitě musel pustit do pokračováním, jež se bohužel povedlo méně a to o celý stupeň. Jak je to možné? Vše pěkně popřadě. Začnu pozitivy, těch výrazně početněji. To, co vás dostane na první pohled je jistě zasazení. Zimní Minnesota zůstává, co se mění jsou. Přesouváme časem do konce 70. let a já jen z toho chrochtám blahem. Léta, jimž kralovali hard rockoví bozi, art rockoví mágové a punkoví rebelové, se neskutečně hodí a tvůrci dokázali s citem k výběru doprovodné hudby a palety barev vyloudit výrazně sympatickou retro atmosféru, jež je v posledních letech dost populární. Dále se znovu trefili do černého v castingu. Hlavního ňoumu tu po Martinu Freemanovi přebral Jesse Plemons, jemuž výrazně sekunduje Kirsten Dunst (plus se tito dva dali díky Fargu dohromady i v reálu, tudíž se i já řadím do početné skupiny lidí, jež závidí Plemonsovi to, že může čistit trubky naší milované Mary Jane Watson jak často jen chce, cywe), Patrick Wilson je taky kupodivu výrazný, jenže na mém vrcholu se tyčí nakažlivě sympatický Ted Danson, bezvýrazně odstrašující Zahn McClarnon a cynicky charimsatický Bokeem Woodbine. A třetí výrazné pozitivum je samotná řemeslná práce. Tvůrci se drželi svých brilatně zajetých postopů z minula, do nichž zakomponovali prvek půlení někdy i čtvrcení scény, jež díky bohu není Hulkovsky kýčovatý, naopak přináší mnoho nápadů, v nichž se tvůrci vyblbli například v časové návaznosti. Prvek, jež tuto sérii v mých očích dekraduje od kvalit té minulé je scénář. Ano, je stále těžce nadprůměrně kvalitní, jenže jakoby si tvůrci od minule nahnali trochu ega a tady si kvůli tomu ukousli trochu větší sousto. Téma je přeci je velkolepější, v první sérii se o organizovaný zločin spíše otírali, tady kolem něho vystavěli celou hlavní zápletku, jež sice byla kvalitní, ale dalo to více epizod, než jsem se do ní mohl pořádně ponořit. Mé slintání nad schopností představit mnoho postav, v nichž jsem se neztrácel se tady nedostavilo a já se v úvodní epizodě setkal se zbytečně moc lidmi aniž bych je nějak várazně pochopil, natož pojmenoval. Tato situace setrvávala s mou občasnou pociťovanou nudou do poloviny série, kdy se na obou frontách šláplo na plyn a já byl téměř stejně intenzivně lapen tak, jak už od začátku série první. Kvůli tomu se druhé Fargo propadlo na stále geniálních 9/10. (01.03.2020)

S02 - První řada Farga se mě moc líbila, a v mých očí je malinko výše, než slavný film. Na druhou řadu jsem se hodně těšil. Ještě, aby ne, když vyfasovala samostatný příběh a nové postavy. Těšil jsem se hodně, a pak s prvním dílem přišlo mírné zklamání. Celé mě to přišlo překombinované, do sebezahleděné a postavy mě nijak zvláště nepřirostly k srdce. Druhý díl byl na tom o dost lépe, ale teprve třetí a čtvrtý díl mě pořádně chytl. Od té čtvrtého dílů jsem si fakt užíval každou scénu, vizuální hrátky, rozdělování obrazovky, perfektní dialogy, zvraty, soundtrack a parádní herecké výkony. Fakt jsem se těšil na závěr, od kterého jsem čekal, že mě totálně rozseká. A ono to nepřišlo. Takhle vyměknout před koncem to se prostě nedělá, a to "prsim tě ví". Chápu, že to byl jistě tvůrčí záměr, ale ke všemu co se před tím odehrálo to bylo dost nefér. Jak už jsem zmínil máme tady nové herce, kteří předvádí perfektní výkony. Patrick Wilson je hodně fajn, ale ostatní postavy jsou mnohem zajímavější. Kristen Dunst a Jesse Plemons mají velmi vděčné role, a využijí je na sto procent, a hlavně na nich je vidět typické coenovský humor. Bokeem Woodbine si už od prvního záběru krade prostor pro sebe a je to velmi zajímavá postava a její vývoj se mi dost zamlouval. Dost mě mrzelo, že nedostal více prostoru Nick Offerman, jelikož jakmile dostane prostor, tak je nejlepší hercem na scéně. I zbytek herců je hodně fajn jako Jeffrey Donovan nebo Zahn McClarnon ve svém terminátořím módu, kdy zabil všechno co se mu postavilo do cesty. Druhá řada Farga je z mého pohledu malinko slabší, než ta první a může za to pomalejší rozjezd a cuknutí na konci, přesto nelze říci, že Fargo ve své druhé štaci nějak vyměklo, ba naopak přitvrdilo a vyzkoušelo nové věci. (09.01.2016)

Další série? Proč a o čem už? - O to větší překvapení (!) - Jiný silný příběh. Od rozjezdu stále lepší a dokonalejší i v detailech. Nevadí absence tak silné postavy, jakou byl Billy Bob Thornton v první řadě. Ač bratři Coenové jsou znovu jen producenti, režisér Noah Hawley (producent filmu Fargo) drží styl parádně. Soundtrack super. ...PS "Na to, aby jsme si říkali pravdu je nás málo." (29.03.2021)

„…ALE JÁ SE DOMNÍVÁM, ŽE KLÍČEM K POCHOPENÍ TOHOTO SPLETITÉHO ZLOČINU JE SOUSTŘEDIT SE NA ŘEZNÍKA A MALOMĚSTSKOU KADEŘNICI JAKO NA STŘED CELÉ UDÁLOSTI. EDOVI A PEGGY BLUMSQUISTOVÝM BYLO POUZE 29 LET, KDYŽ NASTALA NOC, KTERÁ NAVŽDY ZMĚNILA JEJICH ŽIVOTY…“ /// V mejch (hovno vidících) očích je tahle gangsterská „dvojka“ lepší vražedný „jedničky“. Dobře vypadaj nejen padouši, ale i poldové, a kurevsky mě bere, jak si drze a vokatě s divákem (teda se mnou) hrajou - příběhově i filmově. Mám spoustu „déjà vu“. Hlavně kvůli postavám, kterejch je o hodně víc a jsou zajímavý nejen tím, že se kolem nich furt objevujou mrtvoly. No a protože fandím těm průserářům (nedá se napsat těm dobrejm, páč těch bez viny je tady poskrovnu – a navíc jsou vohroženej druh), jsem často dost napnutej... I když to nevypadalo, nezapomněli ani na špetku toho černýho humoru, kterej posouvá každý (takže i tohle) krveprolití trochu jinam. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak si se starou upevnit vztah. 2.) „Dějiny skutečnýho zločinu na americkým středozápadě“ jsem (zatím) nečetl. 3.) USA let sedmdesátejch jsou pro mě gangsteři, Black Sabbath a lítající talíře. 4.) Thx za titule „Anniie126“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ** (23.10.2017)

2. seria sa presunula v case z roku 2006 do roku 1979 a zmenila aj styl. Uz to nie je pribeh obycajnych ludi, ktory spachaju zlocin a potom sa snazia zahladit stopy. Uz to je regulerna retrogangsterka v ktorej 2 skupiny bojuju o moc a do toho sa pripletie jeden klasicky vidlacky parik. Zatialco dej prvej serie pôsobil ako keby si ho scenaristi vymyslali za behu a finale pôsobilo absurdne, tak dej druhej serie je ovela kompaktnejsi a hlavne neustale graduje az k finalnej megaprestrelke u O.K. Corral, teda pardon v Sioux City. Prim v prvej serii tvorili postavy okolo ktorych scenaristi vymyslali stale absurdnejsie situacie. V druhej serii su postavy podriadene pribehu, vdaka comu pôsobia vsetky diely napinavejsie. Na druhej strane kvôli tomu druha seria nema tak vyraznu postavu ako bol zabijak B.B. Thorntona, ktory na seba strhol vsetku pozornost. Ale nudza o zaujimave a skvele zahrane postavy nie je ani tu. Tentokrat mi dokonale sadol kasting zlozeny z viacerych mojich oblubencov. Najviac ma bavili tito: policajt Patrick Wilson ako mladsia verzia Keitha Carradineho z prvej serie, Bokeem Woodbine ako filozofujuci gangster, Jeffrey Donovan ako horkokrvny gangster a nastastie mi sadol aj ustredny parik vidlakov v podani Kirsten Dunst a hlavne famozneho Jesseho Plemonsa, ktory sa v mojich ociach vyrovnal aj Thorntonovmu vykonu. Trochu ma mrzelo, ze dost ubudlo humoru na ucet zaostalych vidlakov a atmosfera tejto serie sa az prilis vzdialila od filmoveho Farga. Aj vdaka sedemdesiatkovemu stylu akym je tato seria natocena to pôsobi ako retrogangsterka v ktorej zomrie snad viac ludi ako behom vsetkych sezon Sopranovcov. Napriek tomu ako celok pôsobi tato seria ovela kvalitnejsie ako prva seria. Tesim sa na tretiu, ale dufam, ze sa vratia k stylu prvej serie. 8/10. (07.07.2017)