Zlo nikdy nespí

Thomas Jane se mi (už od Punishera) líbí skoro homosexuelně, heterochromická bloncka Kate heterosexuelně taky docela ujde, takže na film jsem se těšil a o výsledek se nebál, protože sympatičtí herci přece dokážou udělat snesitelný biják i z úplné pitomosti. Ale ten jejich (vlastně nejejich) hošík... U všech ďasů, tak odporně přeslazené dítě je snad k vidění jen někde u Špílberga, ten malý smrad by mohl z fleku hrát hlavní roli v nějakém rodinném, laskavě hřejivém poblijónu s názvem "Superroztomilý až ke zvracení", nebo tak nějak. No prostě kvůli téhle malé kreatuře je celý film dobrý tak leda jako kulisa k hraní si s mobilem. No a ani fotřík Jane v paruce není žádnej lumen, víc by mu to slušelo třeba s pumpou brokárnou, bovijákem a páskou přes oko v nějakým postapu. Prostě tenhle film je jen taková průměrná, bezkrevná (obrazně i doslova), mládeži přístupná duchařina na jedno použití, s nechutně patetickým koncem, a je to asi takový horror, jako třeba série Poltergeist a podobné kousky, takže leda tak pro děti, slečinky a měkkejše. Ale v návalu nadšení z toho, že v tomhle filmu světe div se vůbec neskáče kamera, za celkem povedené přízraky bez očiček a za holohlavou maminku, dávám slabou, neradostnou, podvyživenou třetí. (11.09.2016)

Škoda toho ultradebilního "rozuzlení", protože mně osobně se snímek po většinu stopáže poměrně líbil. Atmosféra byla slušná, ačkoli potenciál byl samozřejmě větší, z atraktivního námětu šlo vytřískat mnohem více. Bohužel, stačilo pár hodin a úplně jsem na tento horor zapomněl. PS. Těším se na další filmy Jacoba, velmi se mi líbil herecký výkon (stejně jako v Roomu). (14.04.2016)

Nevadilo by, že ta premisa logisticky nefunguje - horory jsou často alegorie, a ty nepotřebují svou komplexností napodobovat svět. Takže mi nevadí, jak málo smyslu dává, že má kluk tyhle schopnosti od narození a za roky v ústavu si toho nikdo nevšiml. Co je pak ale zásadní, aby ta alegorie fungovala, což tu mám dojem jakési polovičatosti. Hloubky se tu dociluje tak, že postavy chodí a mluví opravdu pomalu, aby bylo jasné, že opravdu hodně trpí, a tak nějak se to přes ně všechno přežene. Chybí tomu poslední krok k nějaké větší zajímavosti. (07.04.2020)

Důkaz, že v rámci žánru je balanc mezi snem a a realitou jedna z nejúrodnějších půd. Navíc s nesmírně vydařeným záporákem s úsměvným osudem a plíživýma lekačkama, kterýma se v poslední době opravdu šetří. Třešničkou je závěr, jehož dvojsmyslnost pěkně zamrazí. Shazují to herci a hluchý místa, ale modrá barva tady filmu rozhodně nesluší. Více zde. 70 % (27.10.2016)

Flanagan na mě nezapůsobil poslední dobou nijak. Oculus mě osobně nebavil a Quija byla průměrná duchařina, která nedokázala ničím překvapit. Tento snímek mě však naopak překvapil příjemně. Příběhově to na mě působilo originálně a inovativně, ikdyž upřít se nedá to, že s konceptem se dalo vyhrát víc. Lekaček je pomálu, ale i přes den mě dokázala minimálně jedna trošku nadzvednout, což je v mém případě plus. Castingově si nemohu stěžovat a klučina srší talentem i charismatem. Ústřední bubák sice nevypadal jako modelka pro Schaumu, ale jeho tvář i schopnosti zůstaly nevyužité a jeho potenciál zazděn, stejně tak jako finále, které jsem čekal atmosféričtější a temnější. Každopádně mě to bavilo sledovat a to se cení. Nemám problém tento kousek nadhodnotit. (19.03.2017)