Marseillská spojka

9/10.Hodnotím tak vysoko že už jsem tak dlouho neviděla kvalitní gangsterku jako byla tahle.Režisér vymačkal z herců maximum.Nasadil proti sobě dva typově absolutně stejné herce což bylo jediné mínus.Byl to dosti rušivý element.Děj plný zvratů.Absence monstr scén které míří na diváka aby ho nějak ohromily.Kostýmy,rekvizity vše zapadalo do doby do které byl příběh zasazen. (18.09.2021)

Když se řekne Marseille, vybaví se člověku dvě věci. Olympique a heroin. Fandům francouzských kriminálek ne nutně v tomhle pořadí.. Občas i lítostný souboj, ve kterém Dujardinův soudce uplatňuje při sekání chapadel kromě houževnatosti i odzbrojující úsměv a hlava chobotnice Lellouche zase výrazy odkoukané od De Nira. Po necelé hodině přijde jejich první společné setkání, po kterém La French přeřadí na vyšší rychlostní stupeň a vy si už jen užíváte to vrnění dobře promazaného retro motoru s emočním vstřikováním. Možná jsem se pořádně nedíval, ale nikde jsem nezahlédl Hackmanova Pepka ve srandovním klobouku. Touhle dobou tam měl být.. (31.03.2022)

Já se tolik těšil! A prvních čtyřicet minut jsem v ruce i vzrušeně mačkal řádně ztvrdlý kroasán. Sedmdesátá léta v Marsej, charmantní metromaskulín delonovského typu, jediný, který dnes dokáže Klůnymu vylízat pěnu z Nespresa, se pustí do pronásledování brutální francouzsko – italské narkomafie, vedené zlým a nemilosrdným teploušem Lelůšem. Nadšený divák má pomalu pocit, že sleduje Tři muže na zabití Chobotnicí a jen čeká, kdy se objeví Pepek Hekmen a začne dělat bordel. Náhle však, a to dříve než byste řekli Korádo Katány, v tom něco hrkne a zvrhne se to v poměrně otravnou oleženinu, kdy vyšetřující soudce sleduje, sleduje a sleduje, bukvičák uniká, uniká a uniká, oba jen soupeří, kdo má nagelovanější vlasy a drsnější strniště, načež to to po stopětatřiceti minutách testoteroristické stopáže vyvrcholí závěrem, po němž by si měl scénárista prohmatat temeno, jestli mu tam náhodou neústí močová trubice. Asi to ten Chimenéz dopisoval na Diwanu a těžce to rozuzlení pomrdali. Pozor půlboiler! Když už musím dvě a čtvrt hodiny sledovat, jak někdo unyle honí kokota, bez důkazů nemůže vyvrcholit a tak nakonec ho prostě z ničeho nic vycáká, aniž by nějaké získal, mám právo být kurevsky nasraný, no ne? Pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „spravedlivě rozčarován“. Hodně hnusná trojka. (27.06.2015)

Francouzská spojka po francouzsku volně na motivy skutečných událostí kolem marseillské camorry. A to skrze poctivou kriminálku ze staré školy, která velmi důsledně buduje dualitu dvou hlavních protagonistů z opačných stran barikády. Jde to až tak daleko, že jsou i stejně stylizováni čili se v některých scénách lehce spletou a po celou stopáž platí "pokud má jeden minutu na plátně, tak jí v zápětí dostane i ten druhý". A jakkoli je to stylové řemeslo, tak z toho ke své vlastní škodě až příliš kouká, jak by to tuze moc chtělo patřit do stejného ranku jako klasiky Francouzská spojka, Nelítostný souboj či Americký gangster, aniž by to ovšem oplývalo jejich kvalitami. Což však ani v nejmenším neznamená, že by to i tak nebyla zdařilá kriminálka. (23.05.2015)

Docela příjemné překvapení, tato retro kriminálka předčila mé očekávání. Asi lze souhlasit, že zápletka není právě největší hitovka, jenže realita taková nejpíš bude, takže jsem spíše měl dojem, že to tak opravdu je a scénárista si necucá příběh z prstu. Je to takový návrat ke kořenům, a to mě fakt bavilo. (16.08.2015)