Knick: Doktoři bez hranic

Pilot: Naprostá špička soupeřící s Temným případem o seriál roku. Soderbergh nechává pracovat realitu prostředí naplno. Během první operace mi přestala chutnat právě konzumovaná večeře. Příběhově velmi zajímavě načrtnuté podzápletky. Herecké výkony soustředěné, Clive Owen samozřejmě vyniká. Takovou roli potřeboval jako sůl. První řada: Dokonalosti prvního dílu už ty další sice nedosahují, ale KNICK si s přehledem drží laťku události sezóny celých deset dílů. Perfektní práce s postavami, vykreslení prostředí dokonalé. Jestli pro vás byl TEMNÝ PŘÍPAD příliš knižní zkuste THE KNICK - má více méně tradiční seriálovou strukturu a tolik nebazíruje na pozornosti. Herecké výkony přesné, krom Owena zaujme černoušek Holland. Temné zrcadlo tradičním doktorským seriálům. Chirurgové i Doktor House vám pak přijdou jako slabý odvárek. Soderbergh válí. Druhá řada: Nemocniční radovánky, ekonomické hrátky a sociální trable, velice důmyslně propojené (snaha zavést do konceptu první série příběh) skrze vyšetřování smrti zdravotního inspektora. Do toho se barevní začínají mísit s bílými a ne všem se to líbí. Ženy objevují feminismus a mačkají chlapy za koule (doslova) aby dosáhly svého, a máme tu i, no ano… začátky pornografie. Vývoj postav je čím dál zajímavější a sympatie se často nezvykle přelévají na tu či onu stranu. Doktoři bez hranic přináší do pléna velice osvěžující věc a tou jsou profláknuté postupy a očekávávaný vývoj, který tvůrci ale dokonalým způsobem v poslední chvíli naruší, případně úplně otočí a čekají, co se stane. Je to o chápání se výzev, objevování i posedlosti. O smrti, o životě, o skutečnosti. Letos méně šokující, stále stejně stylové – operace mozku je neskutečným způsobem mrazivá – pořád má co nabídnout a umí pohltit. Moc rád bych viděl i třetí sérii, ale tohle ukončení by bylo dokonalým bezskrupulózním cirkusáckým finále. (23.08.2014)

Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. (07.07.2015)

„ZDÁ SE, ŽE NA TO STÁLE JEŠTĚ NESTAČÍME. DOUFÁM, ŽE KDYBY NIC JINÉHO, PAK TO PRO NÁS VŠECHNY BYLO POUČNÉ…“ /// Vyváženej mix doktorskejch záležitostí a lidskejch osudů. Nemocnice počátku 19týho století, to je tenká hranice mezi operací a pitvou, takže není divu že Soderbergh využil možnosti a při realistickým podání „císaře“, by klíďo mohla Alžběta Čeňková potupně vrhnout. Krom pokřivenejch charakterů, je po chirurgickým vynalézání hlavním tématem rasová otázka, páč s černochem by všichni chtěli mít společnou akorát plantáž. Mihne se tu T.A Edison s fonografem a je tady (překvapivě?) málo sexu. Místo toho všichni koketujou s ďáblem (zpronevěra, kokain, píchání černocha běloškou…) a nesympatická postava trpí tak, že je jí člověku i líto. Super role pro Clive Owena (hned po Sejmi je všechny). Ostatní herci jsou spíš v pozadí příběhu. Takže dobrej seroš, ve kterým se můžem mrknout i na „moderní“ psychiatrii, a kde největší šok nezpůsobí člověk, ale lahvička. /// 2. Série: ,,PÁNOVÉ, TATO OPERACE OPĚT UKÁZALA, JAK VYSOKO MŮŽEME ZAMÍŘIT NA KŘÍDLECH VĚDY…“ /// Z první sérky se nahromadilo celkem dost postav, takže rozjezd je docela vlažnej. Tep vyskočí jen z Thackeryho nebo lékařských kousků. Třeba jak vyzrát na syfla. Historický reálie jsou fajn, takže nejde jen o prvotní stimulaci mozku elektrodama, ale i porno. Taky příběh „černejch“, bojujících o rovnoprávnost má co do sebe. A zážitkem je sledovat Owena při jeho „finální“ práci. Seriál baví, proto zvyšuju na 5*! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu si doma zrekonstruovat frňák. 2.) Nejsem rasista. 3.) Jsem fanda do Eugeniky. 4.) Thx za titule ,,mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.02.2015)

Počátek 20. století. Doba, kdy přijde nový vynález či objev téměř každý den a to je na The Knick nejlepší. Báječní muži se skalpely se předbíhají ve zkoušení nových operačních metod, vylepšování pomůcek a snaží se porozumět lidskému organizmu celkově, přičemž jim do toho umírají pod rukama desítky pacientů. Do toho tam všichni buď fetují, řeší rodinné trable, nebo jsou černoši, což je v roce 1900 mrzuté. Není to nějak hyper akční ani dynamické, ale stejně jsem měl po každém díle hned chuť na další. Tah s moderní ufohudbou se velmi vydařil. (01.12.2014)

Málem marně se snažím najít důvod, proč v hodnocení nepřekročit tu tučnou linii mezi "dobrými" čtyřmi a "vynikajícími" pěti hvězdami. Objektivně si The Knick zaslouží plnou palbu, a klidně i víc. Dovolím si totiž tvrdit, že i přes rozdílnost tématu i pojetí strčil Soderbergh do kapsy i opěvovaný True Detective. Místo aby se zamotal do přehnaných ambicí vlastního námětu dostal do rukou vcelku obyčejnou, nijak zvlášť vysoko aspirující premisu otočenou vzhůru nohama a naruby, a čistou poctivou technickou prací z něj vytvořil výjimečně sugestivní výlet do počátků současné medicíny. Sledováním Thackerye dodává ruční kamera, ve správných momentech jen se střídmým střihem, seriálu skoro voyeurský nádech, samotné herecké výkony jsou na naprosté seriálové i filmové špičce, námět i rozehrané příběhy (snad jen s výjimkou úvodní anekdoty kolem Typhoid Mary) taktéž, a délka série jim dává přesně tolik prostoru, aby žádná událost ani při nejnenším nezačala nudit. Samostatnou kategorií preciznosti je však zvláštně nemístný hudební podkres, díky kterému je The Knick právě tak silný zážitek. A to tak silný, až jsem ho kvůli tomu téměř nesnesl. Spojením nekompromisního zobrazení a uširvoucímu ozvučení kruté doby a Martinezovy hudby na mě mělo prakticky celých deset hodin podobný efekt jako škrábání nehty o tabuli - žádná poloha těla při sledování nebyla dobrá a každý nerv v těle o sobě dával vědět, a nepřijemným pocitem hraničícím s bolestí mě nutil odvracet zrak i sluch, podobně jako tomu bylo v nejzajímavějších částech Trainspotting, Requiem za sen, nebo třeba 127 hodin. V takovém stavu se dá jakkoli geniální práce jen stěží užít. A že geniální bez sebemenších pochyb je! Jen bohužel není pro mě. (15.11.2014)