VOD (1)
Série(8) / Epizódy(79)
Obsahy(3)
Byl pohřešovaný skoro 20 let, ale teď se Rick Sanchez najednou objeví u své dcery Beth a chce se k ní a její rodině nastěhovat. Po dojemném shledání se Rick usídlí v garáži, kterou předělá na laboratoř, a začne v ní zkoumat různá nebezpečná udělátka a strojky. Samo o sobě by to nikomu nevadilo, jenže Rick do svých dobrodružných pokusů stále častěji zatahuje také svá vnoučata Mortyho a Summer. (TV Prima)
(viac)Videá (6)
Recenzie (397)
o existenci Ricka a Mortyho jsem věděl ,ale vůbec jsem nečekal co z toho nakonec vyleze. Po prvním díle jsem si sice říkal, že to nebude nic pro mě, ale vydržel jsem a dobře jsem udělal.Postupem času se z RaM stane zábavná a vtipná podíváná, která kombinuje Futuramu,Simpsonovi,South Park,Městečko a čert ví co ještě.Bizáru a nadsázky se tenhle seriál rozhodně nebojí a je to jen dobře...80% ()
Upřímně, nevím, k čemu tolik povyku, první řada Ricka a Mortyho nepřináší nic vtipnějšího, než jsme již spatřili u seriálů jako Futurama (sci-fi prostředí), Family Guy (absurdita), South Park (popkulturní narážky a sem tam nějaké sprosté slovo). Předností Ricka je absence jakýchkoli pravidel při utváření příběhu. Jasně, že nakonec se všechno musí navrátit do normálu, ale cesta k tomu dokáže vést nejrůznějšími vědecko fantastickými kličkami, které v druhé sérii dosahují svého vrcholu. Druhá řada má několik naprosto ztřeštěných momentů, které skutečně dokážou katapultovat Ricka a Mortyho mezi nejlepší animáky současnosti. Třetí řada na tom není o moc hůře... Stále však důležitá poznámka, že tohle nemusí být humor úplně pro každého (což ale o takovém Family Guyovi platí také). 8/10 ()
Po celou první sezónu jsem se cítil, jako kdyby Futurama a Doctor Who dostaly ty nejzákeřnější drogy pod sluncem. V průběhu té druhé se ale tvůrci přestali bát zvážnět na dobu delší než deset vteřin a občas dokázali udržet souvislou myšlenku dějové linky déle než třetinu epizody. V takových chvílích pak s radostí chápu, proč se někdo na takhle šílenou rodinku dokáže dívat zas a znova. Většinu času jde totiž o hyperaktivní salvu nápadů, které bohužel nerozlišují, jestli padnou na úrodnou půdu a nebo budou mimo způsobem, který mě nejednou i slušně pobuřuje, stejně jako kadence Rickových nechutností. Ne pokaždé by totiž rozvolněný rating musel být těžen až na úplnou dřeň. Ani po čtyřech sezónách jsem neměl v hodnocení jasno. Jakmile totiž přijde díl dobrý nebo dokonce skvělý (The Ricklantis Mixup, Never Ricking Morty), následuje ho zpravidla slabý nebo zmatený. A to pak nepomůže ani více než dobře řešené ponechávání stop k dlouhodobým pointám. Díky zvyšujícímu se počtu nesmrtelných gagů, hlášek či zvratů na jednu sérii je ale krásně vidět pokrok, jaký seriál za onu dobu udělal, proto chtě nechtě podléhám a připínám čtvrtou hvězdu. ()
7/10 – Rick a Morty je pro mě velmi těžko ohodnotitelný seriál kvůli propastným rozdílům mezi sériemi. Je mi jasné, že na tohle má každý vlastní názor (daný vkusem atp.), ale důvod, proč já jsem si seriál na začátku zamiloval a co mě na něm ihned oslovilo, byla rodina. A teď se vážně nesnažím o nějakou trapnou reinkarnaci starého memu s Vin Dieselem. Respektive klidně bych ho sem dal, kdyby mě nějaký napadl. Ale bohužel, studnice nápadů zeje prázdnou jako Rickův záchod po epizodě S04E02. Zpět ovšem k tématu. Chci říct, že mě nejvíce bavilo sledovat konfrontace jednotlivých členů rodinky Smithových a poslouchat dialogy z nich plynoucí. Zaháčkoval mě právě vývoj postav: geniálního dědy Ricka, průměrného puberťáka Mortyho, vymleté pipky Summer, notorického podpantofláka Jerryho a hlavy rodiny, jediné jakž takž normální Beth. Kouzlo seriálu Rick a Morty pro mě osobně nikdy nespočívalo ve švihnutých dobrodružstvích, fyzikálních hrátkách ani vesmírných paradoxech. To všechno tvořilo je pomyslnou omáčku k jádru seriálu, které pro mě představoval svérázný humor a obyčejná rodinka, které se dějí neobyčejné věci, jelikož děda bydlící v garáži není jen nějaký senilní všeználek na obtíž, ale skutečně nejchytřejší bytost v galaxii. Proto jsem si tak oblíbil první dvě řady. Protože se soustředily primárně na tuto obyčejnou rodinku a její postupnou konfrontaci s vesmírem. Jejich vzájemné vztahy přitom byly vždy hlavním hybatelem děje. I třetí sérii jsem si náramně užil, hlavní zlom přišel až se 4. řadou. Zde se tvůrci odtrhli od původního pojetí a více než na rodinku Smithových se soustředili na Rickova dobrodružství s Mortym ve snaze vytvořit co nejkomplikovanější scénář, co nejvíce překombinované epizody na hranici bizarnosti, ale také dopřát divákům obyčejné jednohubky z Rick and Morty světa. Nutno konstatovat, že kvalita a zábavnost takových dílů byla mírně řečeno kolísavá, ale našly se i velice zábavné jednohubky, jako třeba The Old Man and the Seat, která je prostě úžasná. Zdálo se však, že seriálu dochází dech a co velmi chybělo, byla nějaká linka v pozadí, která by epizody více spojovala a hlavně dávala jednotlivým dobrodružství hlubší smysl, aby si tak nějak ospravedlnily svoji existenci. Tehdy jsem z toho byl vcelku rozpačitý, to jsem ale ještě nevěděl, že to nejhorší má teprve přijít: 5th season. Děs běs. V mých očích ztělesňuje naprosté utrhnutí se od reality seriálu a hluboký pokles v kvalitě, extrémní nahodilost jednotlivých příběhů a nulové ukotvení v příběhu. Nemůžu sice tvrdit, že 5. série postrádala jakoukoliv linku na pozadí, pojítko mezi epizodami, jelikož v poslední epizodě se objevil Zlý Morty a jeho velký plán na pomstu, ale faktem zůstává, že drtivá většina epizod neměla se Zlým Mortym absolutně nic společného. Důraz na rodinná pouta a vývoj postav klesl na bod mrazu. Humor také nefungoval. 5. řadu jsem přetrpěl se zatnutými zuby a ještě týdny po zhlédnutí jsem hudroval, že už si Ricka a Mortyho nikdy nepustím, že s mým oblíbeným seriálem je konec, kdosi mu amputoval celé těle a nastrčil místo něj jakéhosi konzumního dvojníka s cílem zaujmout masovější publikum a také mladší skrz totálně přestřelenou barevnou animaci, která je k vidění v některých epizodách. Jenže čas plynul, a když přišla 6. řada, byl jsem skoro rozhodnutý jí dát šanci. Pro jistotu jsem ji nechal nejprve celou doběhnout, abych si kdyžtak nedávkoval frustraci každý týden, ale zmáknul ji takzvaně na jeden zátah. To se také stalo a já jsem znovu zůstal velmi rozpačitý. Byly tam totiž epizody, které se náramně povedly, dokonce i hlavní děj v pozadí (rozbitý portalgun) jakž takž fungoval jako lepidlo a když na scénu zavítal Rick Prime, dalo to seriálu i starou známou vůni. Na druhou stranu se seriál sám v 6. řadě často recykloval, některé epizody jako by se inspirovali někde v předchozích sériích (a to tak že celou premisou) a humor, leckdy značně otřepaný, také pokulhával a opakoval se. Zacílení na ústřední rodinku bylo jen v jediné epizodě, zato fungovalo přímo báječně. Osmý díl Analyze Piss, který řešil vztah Jerryho a Ricka a Rickovu "znuděnost" neustálým porážením slabých oponentů. Těžko říct, jestli byl seriál metaforicky sebeparodický, ale i kdyby nebyl, celý osmý díl šlapal jako hodinky. Vždyť Rick se tady dokonce stavil u psycholožky! Právě tuhle stránku seriálu jsem si zamiloval, rozpitvávání vývoje charakteristiky postav a jejich vztahů, zejm. pomocí svérázného humoru a podmanivých námětů, takže budu doufat, že 7. série půjde přesně v těchto šlépějích. Koneckonců, jak nám poslední díl 6. série naznačil, chystá se divoký hon na zloducha jménem Rick Prime, Rickův osobní nemesis – to zní samo o sobě velmi slibně a vůbec ne nahodile. Jsem zvědavý a těším se! Top hláška: "And that's the way the news go! Wubba lubba dub dub!" () (menej) (viac)
100%. Jedna velká nekonvenční jízda, jejíž scénář se dotýká hranic absolutní dokonalosti. Ať jsou to nadmíru atraktivní nearchetypální charaktery, geniálně vystavěné subsvěty nebo nová generace černé audiovizuální satiry hrubě následující sarkastický styl humoru z animované seriálové tvorby posledních třiceti let v návaznosti na jednotlivé šílené a velmi originální příběhy (jejichž strukturovanost se zdá jednoduchá, ale přitom nekopíruje žádné obecné vzorce a nabízí víc, než leckterý celovečerní film), Dan Harmon je prostě génius a jestli Community mnoho mainstreamových diváků nedokázalo docenit, Rick a Morty má výchozí pozici ještě o to složitější, protože je podstatně odvážnější, lhostejnější vůči zažitým dogmatům a nedělá si hlavu z ničeho, ať už zrovna paroduje sebe sama, nebo třeba umírající děti. Takový seriál tu ještě nebyl a zatraceně chyběl. Justin Roiland by navíc zasloužil Nobelovu cenu za pravděpodobně nejlépe namluvenou postavu (vlastně dvě) v dějinách animované tvorby. Rick a Morty je ostrý, nepředvídatelný, ortodoxně černohumorný a překvapivě hluboký klenot, kde každý další díl je obrovským zážitkem a dvacetiminutovým primitivně-intelektuálním orgasmem, z kterého se nemohu vzpamatovat. Sofistikovaný jako Back to the Future, hravý jako Futurama, sympatický jako Smolíkovi, společensky nekorektní a zvrhlý jako South Park, vtipný jako Simpsonovi v kombinaci s Johnem Oliverem a to vše znásobené stem. A těch hlášek, z nichž řada má ambice - i přesto, že si je očividně nijak nenárokuje - stát se kultovními... taková tvůrčí nezávislost a nekonformita tu nebyla hodně, hodně dlouho. ()
Galéria (492)
Fotka © Adult Swim
Zaujímavosti (217)
- Seriál byl inspirován krátkým animákem The Real Animated Adventures of Doc and Mharti (2006) Justina Roilanda, který se také stal jedním z tvůrců Ricka a Mortyho. Film byl promítán na festivalu Channy Awards v roce 2006. (BlazeTomorow)
- Scéna, v níž Hoovy najde na židli ve svém domě kosti své ženy a svého šíleného syna, odkazuje na Psycho (1960) režiséra Alfreda Hitchcocka. (Kubaaa97)
- Improvizace hraje v Rickovi and Mortym narozdíl od jiných animovaných seriálů velkou roli. Scénář se píše "retrospektivně". Tvůrci nejprve vymyslí, k čemu má postava dojít, a následně přicházejí s variacemi, jak toho dosáhne, přičemž nechávají prostor i pro hereckou improvizaci. Některé slovní výměny jsou zcela improvizované (např. celá předtitulková scéna první epizody). Velký vliv má také editor dialogů Tommy Meehan, který z několika desítek nahraných replik vybírá tu, která v seriálu nakonec zazní. A nebojí se někdy vybrat i ty "pokažené". Vrcholem improvizace je potom epizoda Rixty Minutes a epizoda Interdimensional Cable 2: Tempting Fate, kde téměř ve všech scénách v televizi herci improvizovali. (Firebug)
Reklama