Diplomacia

Svým významem dosti důležitá událost z evropských dějin, o které jsem předtím neměla ani tušení. S velkým zájmem jsem tedy sledovala film, který její zákulisí osvětluje. I když člověk samozřejmě nemůže pochybovat o tom, jak to celé dopadne, sleduje tu slovní diplomatickou přestřelku s napětím. Jaké zbraně asi použije noblesní švédský konzul k tomu, aby odradil německého generála od šíleného záměru? Viděno v rámci Challenge Tour 2017:30 dní se světovou kinematografií. (01.03.2017)

Zatímco jiní filmoví režiséři aktivní po dobu půl století začnou být pochopitelně již méně zajímaví, čím dál víc se opakovat nebo kazit si celkovou mínku diváka stále více (pod)průměrnými snímky, Volker Schlöndorff má čím překvapovat i tvorbou v druhé dekádě nového století. Je to zcela jiný Schlöndorff, než ve filmech ze 60. a 70. let, styčný bod vnímám ve výběru pozoruhodné předlohy a jejím hutném uchopení. Většina dění se odehrává v jedné místnosti, děj posouvají pouze dialogy mezi dvěma muži, námět i přes svojí objevnost dává tušit, jak to dopadne (dopadlo), přesto to působí napínavě. Dva propracované herecké výkony, optikou vhodně zdynamizované kamery, dávají prožít opravdu nezapomenutelný "dialog s doprovodem děl" z pařížské diplomace. Já tomu švédskému konzulovi fandil, já měl u toho docela obavy, že generál jedním rozkazem zboří Eiffelovku a další skvosty pařížské architektury... Povedlo se to po všech stránkách výborně! 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (19.03.2020)

Naprosto luxusní dialogovka, která se mi trefila nejen do období, ale i do konkrétní situace. Niels Arestrup a Adnré Dussollier zde předvádí dva naprosto nadpozemské výkony, kdy každý je na jedné straně barikády, ale spolu se snaží vytvořit jeden jednotný názor. Až moc mi místy film připomínal Expres na západ, kde se na rozdíl od tohoto filmu řešil Bůh. Každopádně budoucnost Paříže je také dost zajímavé téma na odvyprávění. A musím říct, že v rámci těch 85 minut stálo opravdu za to! (24.12.2014)

„A vaše úloha je všechno ignorovat? To je ten obvyklý postup?“ - „Ne, ale mám své rozkazy a ty nikdy nezpochybňuju.“ - „Jistě. Jinak byste nebyl generál. A co když je rozkaz absurdní?“ - „Takový rozkaz jsem v životě nedostal.“ - „Nikdy?“ - „Nikdy.“ Ani mě nenapadá vhodnější název pro tento film než právě Diplomacie. Ze setkání vojáka a diplomata se vyklube nejen střet 2 silných osobností, ale také krásná lekce z psychologie a morálky v obalu velmi zdařilé komorní konverzačky, u které divák postupně pochopí nejen hledisko diplomata, ale i generála. Protože kdo je vlastně Choltitz? Krvežíznivý vrah a tyran? Či nemocný, vyčerpaný a zlomený muž bojící se o život rodiny i svůj, a tak vykonává rozkazy, ať už jsou sebešílenější? Film má svou sílu i díky dovětku a já mu rád přiklepnu solidní 4*. „Jednoduchá otázka. Co byste dělal v mé kůži? Obětoval byste ženu a blízké kvůli městu, které ani neznáte? No…?“ - „Počkejte…“ - „Chci odpověď. Odpovězte. Co byste dělal na mém místě? Odpovězte. Odpověď!“ - „Nevím!“ - „Přesně, jak jsem si myslel.“ (18.04.2024)

Dobrá konverzačka nie je o manželslých problémoch, ale o veciach, ktoré nás prežijú. V stredoveku stál Paríž za jednu svadbu a v roku 1944 stál za jednu kapituláciu. To dopoludnie muselo byť neznesiteľne dlhé a ten, čo sa musel rozhodnúť, musel zvíťaziť sám nad sebou. A to je najťažšia vec v živote. (07.03.2015)