Nikde v Afrike

Nádherný film -- takové německé "vzpomínky na Afriku" s perfektním a nezapomenutelným sound trackem... Myslela jsem si, že už jsem tento film dávno ohodnotila a teprve po dnešním zhlédnutí ruského filmu Papírový voják s Merabem Ninidzem v hlavní roli jsem se přes jeho profil oklikou dostala ke "svým vzpomínkám na Afriku". Merab Ninidze mi uvízl díky Nikde v Africe v paměti jako bezejmenná, leč o to zajímavější tvář... ode dneška už má pro mě i jméno. Mimochodem tento gruzínský herec a výtečný zpěvák by si zasloužil více zajímavějších rolí... Přesvědčil mě o tom nejen v tomto filmu, ale i ve výše zmíněném Papírovém vojákovi... (22.04.2012)

Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi apěti hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k nižší "sazbě". K absolutnímu hodnocení ale tomuto dramatu schází jen velmi, velmi málo. Vzhledem k tomu, co nám je v posledních dvaceti letech z německé produkce nabízeno za filmy je třeba konstatovat, že Nikde v Africe drtivou většinu této tvorby převyšuje stejně, jako Empire State Building převyšuje nějakou chatrč v džungli. Zajímavý námět je působivě rozpracován do obsáhlého scénáře a s citem převyprávěn na filmové plátno. Pro nás neznámí herci ve svých rolích působí přesvědčivě, celé je to dochuceno báječnou hudbou a snímek je tak prostoupen zvláštní atmosférou. Škoda, že podobných filmových zážitků Němci netočí více. (22.03.2004)

Nádherný a s citem natočený snímek. Vhodný i pro ty, kteří nemají rádi němčinu, neboť tak polovinu filmu se mluví jiným jazykem. Problém války a holocaustu (i když jen tušeně), problém vykořeněnosti a odlišnosti kultur a s tím se vším související problémy rodiny, to jsou témata, na kterých film rovnoměrně stojí. Jenže každé z nich je natolik skvěle propracované, že díky tomu absentuje nějaká vůdčí linie hlavní a film se ve svém účinku trochu rozmělňuje. Čtvrtý element - Afrika, funguje navíc spíše jako kulisa pro tyto konflikty. Režisérka se nejspíš bála určité kýčovitosti a spokojila se s konstatováním "je tu nádherně". Já bych ovšem více filmové poezie na úkor některých jiných scén uvítal. (25.01.2006)

Příběh židovské rodiny, která ve snaze zachránit si holý život musí v těžkém roce 1938 uniknout na poslední chvíli z nacistického německa, a hledat (snad jen dočasně) nový život v africké Keňi. Složitým vývojem zde projde - vzhledem k diametrálně odlišnému kulturnímu prostředí, spoustě času strávenému v tvrdých podmínkách na farmě a celé řadě krizových situací - nejen vztah mladého manželského páru, ale i jejich vlastní osobnosti a názory na svět každého z nich. Jen jejich dcera, jak je u malých dětí dobrým zvykem, se na nové prostředí bez větších problémů dokáže adaptovat, a příjme cizí zem i nové černé přátele, s dětskou lehkostí za své vlastní. Možná právě proto, že se jedná o evropský snímek, vyvaroval se film zbytečného přikrašlování a kýčovitosti, do které mohl velmi snadno sklouznout. Místo toho vznikl přesvědčivě autentický retropříběh, kterému lze věřit (jedná se o autobiografii), že se tehdá kdysi dávno takhle nějak opravdu mohl odehrát. (16.10.2004)

Nádhera. Lépe to snad ani nešlo, takovýhle příběh by šlo velice rychle a snadno pohřbít pdo pořádnou vrstvou kýče, že by jeden nevěděl, jestli se smát nebo brečet v tom nejhorším slova smyslu,vlastně stejné dilema bude divák řešit i v tomto případě, ovšem už v tom nejlepším slova smyslu. Režisérce se podařilo skloubit vše tak krásně decentně a vyrovnaně, že po shlédnutí nemám, co bych vytkla, ba naopak. Naprosto mě dostal vývoj postav a jejich růst, respektive srůstání s prostředím, přibližování se naprosto cizí kultuře a lidem a zároveň vzdalování se sobě navzájem. Tohle je tak strašně dobrá záležitost, až se člověku nechce věřit, že to vzniklo u našich západních sousedů. (05.05.2011)