Nikde v Afrike

Napriek dĺžke maximálne záživný film, ktorý by na prvý pohľad mohol vyzerať ako monotónna nuda. Tú možno zažíva manželka, avšak sledovanie jej chovania pre diváka je iste zaujímavé, rovnako ako výkony všetkých hercov. Link sa nevydáva cestou lacnej melodrámy, ale poskytuje pomerne realisticky pôsobiacu štúdiu toho, ako môže existovať rodina vytrhnutá zo svojho prirodzeného prostredia a žijúca v niečom značne netradičnom. Navyše, ak dostáva nie príliš utešujúce správy zo svojej domoviny... (28.03.2020)

Caroline Link se podařilo natočit úžasně svěží film, který má navzdory dvěma a čtvrt hodinám takové vypravěčské tempo, že se nenudíte. Navíc mnoho motivů, které se nabízely jako kýčovitě sentimentální (loučení s Owuorem, čtení černouškům o andělech), se jí podařilo zrežírovat tak, že jsou vysoce emoční, ale přitom se uvedenému nešvaru vyhýbají jako čert kříži. (09.01.2006)

Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi apěti hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k nižší "sazbě". K absolutnímu hodnocení ale tomuto dramatu schází jen velmi, velmi málo. Vzhledem k tomu, co nám je v posledních dvaceti letech z německé produkce nabízeno za filmy je třeba konstatovat, že Nikde v Africe drtivou většinu této tvorby převyšuje stejně, jako Empire State Building převyšuje nějakou chatrč v džungli. Zajímavý námět je působivě rozpracován do obsáhlého scénáře a s citem převyprávěn na filmové plátno. Pro nás neznámí herci ve svých rolích působí přesvědčivě, celé je to dochuceno báječnou hudbou a snímek je tak prostoupen zvláštní atmosférou. Škoda, že podobných filmových zážitků Němci netočí více. (22.03.2004)

Hned ze začátku mne potěšilo, že Linkové není cizí práce s metaforou. Rozhodně se nejedná o plochou protirasistickou pohádku, kterak židé a černoši na okraji společnosti dokázali žít v míru a pohodě, ačkoli přílišná idyličnost první třetiny filmu může leckoho otrávit. Nikde v Africe však neprezentuje zlo v syrové, hmatatelné podobě, ale spíše formou napjaté atmosféry, kterou ty stovky kilometrů změkčily jenom minimálně. A tak stačí jediný dopis o devatenácti slovech, aby pocit viny, bezmocnosti a osamělosti nabyl hrůzných proporcí. Jediné, co režisérka dostatečně nevychytala je větší množství konců. Kdyby s válkou skončil i příběh filmu, nemusel bych si teď hrát na člověka dobrosrdečného a na posledních třicet minut při vší dobré vůli zapomenout. 90% Zajímavé komentáře: berg.12, Pacco (29.06.2006)

Jeden z mála případů, kdy jsem opravdu rád, že jsem nečetl knihu. Ti, co takové štěstí neměli totiž protestovali, že to či ono je jinak a že něco chybí, takže k překvapivému vychutnání bych měl silně daleko. Takhle jsem totiž dostal lidský příběh s až bolestivě životnými postavami (skutečné události křičí velmi nahlas) a krásným, dlouho doznívajícím závěrem. (28.06.2006)